Například ten, který tam v roce 1909 vložilo vedení Svinova, který svůj vlastní kostel tehdy neměl. Píše se v něm: U příležitosti stavby kostelní věže v Porubě, kteroužto stavbu provádí architekt a stavitel Josef Vysloužil ze Svinova, podává se na trvalou paměť následující: Obec Svinov je přifařena k Porubě, ježto svým náhlým vzrůstem ku stavbě vlastního kostela přikročiti nemohla a stavěla školy. Naše obec čítá v tomto roce okrouhlo 3500 duší…

Pamětní spis pokračuje informacemi, jaké národnosti obyvatelé byli, kdo byl ve vedení obce, o česko-německých třenicích i závěrečnou prosbu těm, kteří budou vzkaz číst, aby zůstali věrni českému národu i českému jazyku. Tubus obsahoval i dokumenty, které do něj vložili zástupci radnice v Porubě. Ty jsou ale hodně zničené a nečitelné.

„Bývá zvykem, že se do věže vkládaly dobové dokumenty, vzkazy a zprávy o životě ve farnosti, mince či novinové výstřižky. Očekávali jsme, že tam něco takového najdeme. A byli jsme samozřejmě zvědaví, co přesně tam bude,“ říká porubský farář Josef Gazda.

Většina nalezených dokumentů i staré mince se ve středu zpět do tubusu vrátí, ten bude zanýtován a opět umístěn do báně. Dokumenty, které jsou ve španém stavu, se tam nepřiloží. „Budou se dále zkoumat, zřejmě se obrátíme na odborníky z Ostravské univerzity. Poté je necháme vložit pravděpodobně do nějakého skleněného rámu a uložíme na faře,“ předpokládá starosta Ostravy-Poruby Lumír Palyza.

V tubusu ale naopak přibude vzkaz současníků, dopis tam vkládá i porubská radnice. Informuje v něm o změnách, které se v posledních letech v Porubě udály, co nového se postavilo, i přání do budoucna. Světlo světa by dokumenty měly spatřit zase přibližně za sto let, někdy po roce 2100. To už bude potřeba věž opět rekonstruovat.

Věž kostela svatého Mikuláše se od své stavby opravovala dvakrát. Nejprve v roce 1984 a pak letos. To se musí vyměnit zkorodovaný plech na věži, opravit dřevěné bednění i samotnou kontrukci báně. Rekonstruována bude také fasáda, instalovány budou nové ciferníky na hodinách. Současná oprava přijde na asi dva miliony korun. Šest set tisíc korun poskytl na rekonstrukci ostravský magistrát. „Zbytek musíme hradit z darů věřících, z vlastních prostředků, takže se musíme zadlužit,“ uvedl Gazda. Pokud se podaří farnosti sehnat další finance, budou příští rok pokračovat rekonstrukce zbylé fasády kostela.

Kostel svatého Mikuláše je druhá nebo třetí nejstarší kostelní stavba v Ostravě. Neví se přesně, kdy byl postaven, zřejmě někdy na konci 15. století. Obestírá ho řada legend. Například ta, že se kostel měl původně stavět ve Vřesině. Z neznámých důvodů ale stavba nešla dokončit. Lidé se proto rozhodli, že vyšlou dva volky s kamením a kde se zastaví, tam započnou stavbu kostela nového. Další den byli volci nalezeni právě na místě, kde nyní kostel stojí. Další tajemství se týká tajných podzemních chodeb, které prý vedou od porubského zámku právě ke kostelu svatého Mikuláše.