Měsíc poutal pozornost pozorovatelů už od soumraku. Měsíc šel do úplňku, přičemž byl kryt jemným oparem. Právě souhra meteorologických okolností nahrála tomu, aby se kolem 21. hodiny na obloze zjevil kolem měsíce výrazný obrovský prstenec.

„Bylo to nádherné. Ještě nikdy jsem nic takového neviděla a nevěděla jsem, co si mám o tom myslet. Byla to noční duha. Právě večer při pohledu na Měsíc bych něco takového vůbec nečekala. Chvíli jsem dokonce váhala, jestli je to úkaz nebo klam mých očí,“ popsala svůj dojem Havířovanka Bára. Podobný zážitek mohli mít lidé v celém regionu.

Podle odborníků jsou popisovány dva druhy tohoto optického jevu, a to malé a velké halo. Ve většině případů lidé pozorují právě menší variantu. „Jde o atmosférický jev, kdy světlo prochází přes atmosféru, ve které jsou krystalky ledu. Prstenec je světlý a jeho vnější okraj může mít červený až fialový nádech,“ vysvětlil meteorolog Petr Drobek, který právě sloužil noční směnu na ČHMÚ v Ostravě-Porubě.

Malé měsíční halo je popisováno podle hodnot, kdy úhel od středu měsíce k prstenci činí 22 stupňů. Velké halo má úhel 46 stupňů. Zatímco v oblasti Antarktidy se halo objevuje častěji, v našich zeměpisných šířkách jde o nepravidelný jev s takto výrazným výskytem jednou ročně nebo i méně častějším.

Nejdůležitější podmínkou jsou ledové krystalky v atmosféře. K tomu byly právě v pátek ideální podmínky, když ve vrstvách několika kilometrů nad zemí panovala vysoká vlhkost a mrazivé teploty.