Přiznat se svou národnost Romové bojí. To je hlavní důvod, proč to při posledním sčítání lidu, domů a bytů před deseti lety uvedla do formuláře jen hrstka z nich. Negativní zkušenost s evidencí si Romové nesou už z minulosti, zejména z doby druhé světové války. Ochotu přiznat se ke své národnosti nemají ani dnes.

„Ty obavy tady stále jsou. Vždycky totiž tady byla nějaká skupina, která ohrožovala Romy,“ říká Lýdia Poláčková, koordinátorka pro romskou menšinu Magistrátu města Ostravy.

Údaj o národnosti je sice ve formuláři na sčítacím listu osoby nepovinný, přesto je podle Úřadu vlády České republiky i neziskových organizací důležité, aby ho tam Romové vyplnili. Mimo jiné také proto, že toto číslo bude mít vliv na rozdělování peněz z nejrůznějších grantů Evropské unie – třeba na podporu vzdělávání, zlepšení podmínek na bydlení či na zřízení nových pracovních míst pro Romy. Donedávna při podávání žádostí o podporu z Evropské unie platil údaj, že na Ostravsku žije dvacet až třicet tisíc Romů. Letos v únoru ale byla provedena studie, podle které se zjistilo, že ve vyloučených lokalitách žije šest tisíc Romů.

Kolik dalších Romů v Ostravě žije, těch dobře integrovaných, kteří nevyužívají sociální služby, se nezjišťoval. „Všechny neziskové organizace se odvolávaly na to, že tu žije až třicet tisíc Romů. Tím vždycky zdůvodňovaly ty své žádost. A najednou jsme po té studii zjistili, že v těch vyloučených lokalitách, tedy tam, kdy ty neziskové organizace pracují, jich není až tolik. Je to rozdíl, třicet tisíc a šest tisíc. Takže určitě to sčítání na to bude muset mít vliv,“ konstatovala Poláčková.

Přihlásit se k romské národnosti může mít pro Romy i další výhody

Například obec, kde se přihlásí minimálně deset procent obyvatel k příslušnosti k některé národnostní menšině, zřídí výbor pro menšiny. A Romové či jiné menšiny v nich budou mít zástupce a mít tak v obci určitý vliv.

Spolu se sčítacími komisaři proto letos budou do vybraných oblastí chodit i romští asistenti a budou se snažit na Romy působit a vysvětlovat jim, v čem to pro ně může být výhodné. „Bude to ale těžká práce přesvědčit je, aby tam tu národnost napsali,“ míní Poláčková.

Historicky poprvé se letos budou sčítat lidé bez domova. A tady má Moravskoslezský kraj další specifikum. Je tu totiž vůbec největší počet azylových domů. Lidé bez domova se sice čas od času někdo pokouší sečíst, žádné údaje se ale o nich nezjišťují. „Teď budeme moci zjistit jejich vzdělanostní strukturu, věkovou a národnostní strukturu. Umožní nám poznat, kdo vlastně jsou a důvody, proč do tohoto stavu padají,“ konstatoval na včerejší tiskové konferenci Jiří Drastík, prezident Sdružení azylových domů v České republice.

Dodal, že v Ostravě žije v současné době podle hrubého odhadu přibližně patnáct set bezdomovců. Sčítat se budou ale jenom ti, kteří využívají alespoň služeb nízkoprahových denních center, kam se chodí umýt a najíst.

Další podrobnosti k celorepublikovému sčítání přinese sobotní vydání Deníku.