„Nechci být po smrti nikomu na obtíž,“ zdůvodnil své rozhodnutí mladý muž. Mrzí ho ale, že se svou nabídkou nejspíš neuspěje. Ostravská univerzita totiž musela celou akci načas stopnout, v současnosti má podepsáno na dvě stě padesát smluv.

„Nejdříve jsme přijímali telefonáty z celé republiky, pak jsme se omezili jen na Moravskoslezský kraj a nakonec jsme celou akci museli dočasně pozastavit,“ uvedla proděkanka pro studium lékařské fakulty Ivona Závacká s tím, že takový ohlas na výzvu k dárcovství nečekali. Upřesnila, že smluvními partnery univerzity se stali většinou lidé okolo padesátky a starší.

Věří, že uspěje

„Možná, že je v Ostravě ještě přemluvím. Nebo to zkusím v Brně. Kamarádce se to povedlo, má smlouvu s brněnskou lékařskou fakultou,“ tvrdí pan Jaroslav.

Co vedlo mladého muže, který je v současnosti nezaměstnaný, aby uvažoval o věcech, na které lidé v jeho věku většinou nemyslí? „Jsem odpovědný. Chci mít svoje věci v pořádku. Nikdy nevíte, co vás potká, kdy vás třeba přejede auto. Mám staré a nemocné rodiče, o které se starám, vlastní rodinu nemám a nebudu ji mít. Žiju sice s přítelem, ale nechci být pro nikoho přítěží,“ vysvětluje Jaroslav.

Chce být užitečný

Smrti se podle svých slov nebojí, strach nemá ani z toho, co se s jeho tělem bude dít poté, co se dostane do rukou studentů medicíny. „Obdivuji lékaře, mají moji úctu. Rád jim budu užitečný, až umřu,“ tvrdí potenciální dárce, který se netají tím, že ho velmi zajímá mystika, věří kartám i tomu, že ve svém předcházejícím životě byl doktorem a mastičkářem.

Výzva fakulty

Výzvu k dárcovství těl po smrti vědě zveřejnila ostravská lékařská fakulta krátce po svém vzniku loni na podzim. „Žádné modely ani 3D atlasy pro výuku nenahradí reálné lidské tělo. Studenti díky němu získávají neocenitelné poznatky,“ vysvětloval děkan fakulty Arnošt Martínek.

„Těla se nejdříve musejí balzamovat a konzervovat fixační tekutinou. Tím nabudou tkáně a orgány podobné vlastnosti, jako mají u žijícího člověka,“ doplnil děkan Arnošt Martínek.

Upřesnil, že fakulta sepíše s případnými dárci smlouvu. V ní se zavážou informovat o svém rozhodnutí rodinu, ošetřujícího lékaře, zdravotnické zařízení, či ústav sociální péče, který je například zaopatřuje, někoho, kdo pak neprodleně uvědomí Ústav anatomie Ostravské univerzity, že dotyčný dárce těla zemřel.

Ústav garantuje, že se postará o to, aby s tělem bylo vždy naloženo podle zásad lékařské etiky. Po dvou letech pak zabezpečí na vlastní náklady bezobřadní kremaci, rozptyl dárce či urnu s popelem uloží nebo předá pozůstalým. Rozhodnutí poskytnout tělo vědě se dá kdykoliv odvolat.