V 11. a 12. století došlo totiž k ukončení velkých migračních pohybů obyvatel. Skončily také křížové výpravy. Kontinent se uklidnil, vzrůstala zemědělská produkce, zdokonalovala se řemesla.

Bruno ze SchauenburkuZdroj: Archiv města Ostravy

V roce 1050 měla Evropa 45 milionů obyvatel, o sto padesát let později už 61 milionů. Navíc v té době podle záznamů došlo ke stoletému klimatickému optimu s příhodnými podnebními podmínkami. V této době se také objevují zásadní vynálezy. Především je to vodní mlýn, pluh, který půdu obracel, žací nástroje, jako třeba srp, dále motyka, brány, kolovrat, anebo třeba trakař.

Objevily se i hamry a vysoké pece. Prostým výběrem byly získány odrůdy kulturních plodin poskytující vyšší úrodu, objevují se produktivnější plemena hospodářských zvířat. Důsledkem bylo relativní přelidnění západní Evropy. Ve skutečnosti bylo ovšem pro každého panovníka prospěšné osídlit volná území a posílit svůj vliv na úkor šlechty.

ŘÍZENÁ KOLONIZACE

Německá kolonizace Moravy probíhala směrem ze Slezska, přičemž k jejímu rozmachu došlo v době olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245 1281). Jak vlastně území na soutoku Odry a Ostravice v té době vypadalo?

Kraj byl od města Hranic zalesněn a řídce osídlen, na mnoha místech byly bažiny, slepá ramena řek a potoků. Nicméně jsou zde doloženy prastaré obchodní stezky. Jedna z nich vycházela z Nisy, pokračovala do Opavy, Hlučína přes Landek a území pozdější Moravské Ostravy, kde překračovala řeku Ostravici a mířila do Těšína.

Původní polskoostravský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Zničen byl tím, že se pod ním začalo těžit uhlí. Snímek je z doby před první světovou válkou.
Kdysi mocný hrad střežil důležitou obchodní stezku z Opavy do Těšína

Moravská Ostrava získala statut města v letech 1267 1279 a hlavním lokátorem byl právě biskup Bruno ze Schauenburku. Ten nepochybně musel k soutoku Odry a Ostravice poslat své průzkumníky, kteří samozřejmě s pomocí českých usedlíků získávali základní informace sloužící k rozhodnutí, kde by město mohlo stát tak, aby nebylo pustošeno každoročními záplavami, kde se v tomto kraji nacházela půda vhodná k obdělávání, bylo nutné zajistit i postavení kostela a radnice.

Náměstí bylo větší než u okolních měst, mělo 9 300 metrů čtverečních. Noví obyvatelé domů na náměstí získali měšťanské výsady, především právo pivovárečné a šenkovní, a vytvořili tak vrstvu velkoměšťanů. Město bylo koncipováno jako opevněné středisko obchodu a řemesel.

AGRÁRNÍ REVOLUCE

Noví kolonisté, kteří přibyli na povozech taženými koňskými a volskými potahy, přivezli dobré osivo různých kulturních plodin, nové typy zemědělského nářadí, užitkovější dobytek.

Původní slovanští obyvatelé hospodařili extenzivním úhorovým způsobem, hlavně pásli dobytek, pole obdělávali jeden rok, pak ho deset let nechali ležet ladem a využívali k pastvě.

Jaromír Nohavica
Nové album Jaromíra Nohavici nese název Poruba. Proč? Bo!

Výnos obilí se pohyboval kolem čtyř metráků z hektaru. Kolonisté přinesli trojhonný osevní postup, který znamenal, že se pole osévalo a sklízelo dva roky po sobě, třetím rokem se ponechalo jako úhor. Výnosy dosahovaly osm až deset metráků obilí, takže bylo získáváno takzvané čtvrté, a později i páté zrno, což znamenalo, že se sklízel čtyř nebo pětinásobek toho, co bylo zaseto. Osadníci přinesli agrární revoluci.

ČEŠI A NĚMCI

Noví němečtí kolonisté neměli ve zdejším kraji většinu, svědčí o tom celá řada obcí, jejichž historický slovanský název se zachoval až do dneška. Mezi přistěhovalci zdá se nebyli toliko Němci, ale také Češi. Nakonec i z některých německých měšťanů se během času stali Češi a naopak.

Nelze tedy přijmout pozdější názory německé a polské historiografie pojímající tuto kolonizaci jako protislovansky zaměřený Drang nach Osten. Fenomén kolonizace byl zpolitizován až později, mezi Němci a Čechy nebyly v polovině 13. století náboženské ani nacionální spory. Vypjaté národnictví se objevuje až v 18. století, především však v jeho druhé polovině.

Ať tak či onak, město Moravská Ostrava bylo založeno a jeho noví obyvatelé usilovnou prací zúrodnili pole, postavili domy, otevřeli řemeslné dílny a vůbec byli ve svém snažení úspěšní.

Klimkovický tunel. Ilustrační foto.
Klimkovický dálniční tunel: začalo ostré měření