VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Agrární revoluce v Ostravě aneb Než biskup Bruno pozval na Moravu osídlence

/Z HISTORIE OSTRAVY/ Letos bude Moravská Ostrava slavit 750 let svého vzniku. Založena ovšem nebyla jen z osobního popudu a náhlého dějinného osvícení olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (na snímku níže) a jeho podpory ze strany krále Přemysla Otakara II., ale v důsledku širšího evropského kontextu.

11.6.2017
SDÍLEJ:

Na Vedutě z roku 1728 je pohled na Moravskou Ostravu, která si vytrvale ponechávala původní podobu.Foto: Archiv města Ostravy

V 11. a 12. století došlo totiž k ukončení velkých migračních pohybů obyvatel. Skončily také křížové výpravy. Kontinent se uklidnil, vzrůstala zemědělská produkce, zdokonalovala se řemesla.

Bruno ze Schauenburku

V roce 1050 měla Evropa 45 milionů obyvatel, o sto padesát let později už 61 milionů. Navíc v té době podle záznamů došlo ke stoletému klimatickému optimu s příhodnými podnebními podmínkami. V této době se také objevují zásadní vynálezy. Především je to vodní mlýn, pluh, který půdu obracel, žací nástroje, jako třeba srp, dále motyka, brány, kolovrat, anebo třeba trakař.

Objevily se i hamry a vysoké pece. Prostým výběrem byly získány odrůdy kulturních plodin poskytující vyšší úrodu, objevují se produktivnější plemena hospodářských zvířat. Důsledkem bylo relativní přelidnění západní Evropy. Ve skutečnosti bylo ovšem pro každého panovníka prospěšné osídlit volná území a posílit svůj vliv na úkor šlechty.

ŘÍZENÁ KOLONIZACE

Německá kolonizace Moravy probíhala směrem ze Slezska, přičemž k jejímu rozmachu došlo v době olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245 1281). Jak vlastně území na soutoku Odry a Ostravice v té době vypadalo?

Kraj byl od města Hranic zalesněn a řídce osídlen, na mnoha místech byly bažiny, slepá ramena řek a potoků. Nicméně jsou zde doloženy prastaré obchodní stezky. Jedna z nich vycházela z Nisy, pokračovala do Opavy, Hlučína přes Landek a území pozdější Moravské Ostravy, kde překračovala řeku Ostravici a mířila do Těšína.

Moravská Ostrava získala statut města v letech 1267 1279 a hlavním lokátorem byl právě biskup Bruno ze Schauenburku. Ten nepochybně musel k soutoku Odry a Ostravice poslat své průzkumníky, kteří samozřejmě s pomocí českých usedlíků získávali základní informace sloužící k rozhodnutí, kde by město mohlo stát tak, aby nebylo pustošeno každoročními záplavami, kde se v tomto kraji nacházela půda vhodná k obdělávání, bylo nutné zajistit i postavení kostela a radnice.

Náměstí bylo větší než u okolních měst, mělo 9 300 metrů čtverečních. Noví obyvatelé domů na náměstí získali měšťanské výsady, především právo pivovárečné a šenkovní, a vytvořili tak vrstvu velkoměšťanů. Město bylo koncipováno jako opevněné středisko obchodu a řemesel.

AGRÁRNÍ REVOLUCE

Noví kolonisté, kteří přibyli na povozech taženými koňskými a volskými potahy, přivezli dobré osivo různých kulturních plodin, nové typy zemědělského nářadí, užitkovější dobytek.

Původní slovanští obyvatelé hospodařili extenzivním úhorovým způsobem, hlavně pásli dobytek, pole obdělávali jeden rok, pak ho deset let nechali ležet ladem a využívali k pastvě.

Výnos obilí se pohyboval kolem čtyř metráků z hektaru. Kolonisté přinesli trojhonný osevní postup, který znamenal, že se pole osévalo a sklízelo dva roky po sobě, třetím rokem se ponechalo jako úhor. Výnosy dosahovaly osm až deset metráků obilí, takže bylo získáváno takzvané čtvrté, a později i páté zrno, což znamenalo, že se sklízel čtyř nebo pětinásobek toho, co bylo zaseto. Osadníci přinesli agrární revoluci.

ČEŠI A NĚMCI

Noví němečtí kolonisté neměli ve zdejším kraji většinu, svědčí o tom celá řada obcí, jejichž historický slovanský název se zachoval až do dneška. Mezi přistěhovalci zdá se nebyli toliko Němci, ale také Češi. Nakonec i z některých německých měšťanů se během času stali Češi a naopak.

Nelze tedy přijmout pozdější názory německé a polské historiografie pojímající tuto kolonizaci jako protislovansky zaměřený Drang nach Osten. Fenomén kolonizace byl zpolitizován až později, mezi Němci a Čechy nebyly v polovině 13. století náboženské ani nacionální spory. Vypjaté národnictví se objevuje až v 18. století, především však v jeho druhé polovině.

Ať tak či onak, město Moravská Ostrava bylo založeno a jeho noví obyvatelé usilovnou prací zúrodnili pole, postavili domy, otevřeli řemeslné dílny a vůbec byli ve svém snažení úspěšní.

Autor: Boleslav Navrátil

11.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
"Nebudeme se zajímat o zdroj anonymní informace," garantoval kriminalista Josef Kubánek, který se případu věnuje 18 let.
AKTUALIZOVÁNO
8

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Výstava s názvem S panenkami za historií aneb Světové dějiny očima panenky Barbie v prostorách Kulturního domu v Dolní Lutyni.
38

OBRAZEM: Dějiny očima Barbie. Na výstavu dorazí i Karel IV. či lady Di

Chyba za chybou! Vítkovice si stěžují po porážce s Hradcem na rozhodčí

Hokejové Vítkovice si stěžují u disciplinární komise na výkon rozhodčích v úterním utkání 24. kola extraligy s Hradcem Králové, který skončil porážkou Ostravanů 3:6. Komise ve svém pravidelném vyhodnocení uznala, že situace, které předcházely dvěma brankám Východočechů, byly posouzeny chybně.

Voda na Ostravsku bude patřit opět Španělům. Ve hře byli i Číňané a ČEZ

Po čtyřech letech se znovu mění vlastnické vztahy v Severomoravských vodárnách a kanalizacích (SMVaK).

Cena jízdného v Ostravě zůstane stejná, studenti získají bonus

Cena základního jízdného ani dlouhodobých kuponů se v ostravské MHD od ledna nezmění. Desetiminutovou jízdenku tak lidé pořídí stále za 16 korun (zlevněnou za osm) a například hodinovou za třicet korun (zlevněnou za 15).

Školáci z Ostravy vyrábí s radnicí komiksy o šikaně

/FOTOGALERIE/ Žáci osmých tříd Základní školy Gen. Janka v Ostravě-Mariánských Horách spolupracují s vedením obvodu na výrobě preventivních fotoseriálů. Projekt s názvem Focené komiksy jako moderní a atraktivní preventivní materiál pro děti radnice realizuje v rámci prevence kriminality a rizikového chování dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT