Pacienti, někdy posilnění alkoholem, jindy pod vlivem drog, si pak chtějí vyřídit problém s tím, kdo je první na ráně. A je mu jedno, jestli je to sestra nebo lékař, kteří jej mají za chvíli ošetřit.

S útočným pacientem si v tomto měsíci museli poradit například v ostravské Městské nemocnici Ostrava (MNO).

„Na kameře viděla ostraha pacienta, který nespolupracoval a byl agresivní vůči zdravotnímu personálu. Ostraha okamžitě vyrazila na místo, pacienta zklidnila a následně jej hlídala po celou dobu ošetření. Byl pod vlivem alkoholu a stále vykazoval vysokou míru agrese,“ popsal případ z tohoto měsíce vedoucí oddělení bezpečnosti a krizového řízení MNO Jiří Pačka.

Další příklad? Ve Vítkovické nemocnici v květnu napadl sestřičku pacient, který byl hospitalizovaný na jednotce intenzivní péče. „Sestřička naštěstí nebyla v ohrožení života, ale následky útoku agresora si vyžádaly pracovní neschopnost. Pacient, který byl pod vlivem omamných látek, zdemoloval i vybavení zdravotnického pracoviště. Na místo musela být přivolána policie,“ upřesnila okolnosti dalšího případu mluvčí Vítkovické nemocnice Radka Miloševská.

A to, že agresivních pacientů přibývá, dokládá i statistika. Ve fifejdské nemocnici zaznamenali v roce 2011 necelých šest set takových případů, o tři roky později jich bylo už tisíc. Ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) se jedná o desítky až stovky takových případů ročně. „Průběh bývá podobný. Slovní agrese, vyhrožování likvidací a snaha o fyzický útok,“ uvedl mluvčí FNO Tomáš Oborný.

Zástupci oslovených ostravských nemocnic se shodují v tom, že ve většině případů útočí lidé, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo drog.

Řadu případů útoků pacientů vyřeší v ostravských nemocnicích jejich ostraha. „Nejvýznamnější částí práce ostrahy je poskytování pomoci a zajišťování bezpečnosti zdravotnických pracovníků. Pro jednodušší přivolání pomoci byla v roce 2014 zřízena unikátní tísňová linka, která je nonstop monitorována ostrahou a na jejíž aktivaci ostraha reaguje okamžitým fyzickým zákrokem v místě incidentu,“ vysvětlil Jiří Pačka z fifejdské nemocnice.

Na vybraných pracovištích této nemocnice, kde dochází k útokům nejčastěji, mohou zdravotníci využít takzvaná paniková tlačítka. Ta jsou napojena na pult centralizované ochrany.

Ve Vítkovické nemocnici má zdravotnický personál k dispozici takzvané bezpečnostní knoflíky, které v případě nouze stačí zmáčknout. Tím dá ohrožený zdravotník vědět i dalším kolegům, že právě potřebuje jejich pomoc. Následně je v těchto případech také okamžitě přivolaná policie.

Ve fifejdské nemocnici absolvovaly v minulých letech sestřičky i kurz zvládání komunikace s agresivními pacienty, jehož součástí byl i praktický nácvik sebeobrany v případě útoku agresivní osoby. Zájemci z řad zdravotníků si v minulých letech vyzkoušeli kurzy sebeobrany i ve fakultní nemocnici. Protože byly úspěšné, uskuteční se ve FNO další kurzy už letos na podzim.

„Agresivita je problém a v budoucnu bude asi čím dál větší. Bohužel se s ní setkáváme na každém kroku. Domnívám se, že s měnící se skladbou obyvatelstva Ostravy, zejména v některých obvodech, se tento trend bude značně prohlubovat. Velmi často dochází ke zneužívání práce zdravotníků. Ve chvíli, kdy se zdravotník proti takovému počínání ohradí, je hned terčem útoku. Jde o celospolečenský problém,“ je přesvědčen mluvčí FNO Tomáš Oborný.