VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Agroturistika? Jízda na koni, rybaření, ovce, ale třeba také farma s krokodýly...

REGION - Léto u moře přestává být pro mnoho lidí atraktivní. Lidé z měst, kteří tráví celý rok v panelákovém bytě, vyhledávají stále častěji klid venkova a volnou přírodu.

31.7.2007
SDÍLEJ:

KOUKEJ, KOZIČKY. Lidé si rádi pohladí ovci, kozu nebo krávu, ale že by se třeba chtěli naučit dojit, to je zcela výjimečné, shodují se farmáři, kteří provozují agroturistiku.Foto: Archiv

dovolená na farmě


Práce na statku, péče o domácí zvířata, dojení krav, sušení sena, vyhánění ovcí na pastvu, krmení ryb v přilehlém rybníku či jízda na koni. Užít si dovolenou sbíráním hub, procházkami v odlehlých končinách, projížďkami na koních nebo tradičními pracemi je možné i na českém venkově. Zemědělských usedlostí, jež jsou připraveny i na turisty, přibývá. Cestu na český venkov si každoročně nacházejí i Holanďané, Belgičané či Francouzi.
Ačkoli agroturistika byla ještě před několika lety okrajovým odvětvím cestovního ruchu, v poslední době se její obliba stále zvyšuje.

Prvorepubliková tradice


Tradice dovolených na českém venkově se datuje už od dob první republiky, kdy rodiny vyjížděly na takzvané letní byty. Hosté trávili v pronajatém domě často celé léto a především žili společně s venkovskou rodinou, která jim často uvolnila své vlastní pokoje.

„V současné době je požadavek na soukromí výrazně větší, takže bychom podobnou formu ubytování již těžko hledali,“ hodnotí rozdíly mezi rekreací na začátku minulého století a současnými nároky hostů Petr Zapletal, který sám pronajímá část svého zrekonstruovaného statku v Beskydech. „Přijíždějí k nám často rodiny s dětmi, z nichž mnohé znají mléko pouze z krabice. Když pak vidí, jak se dojí, a mohou ho ochutnat, je to pro ně nový zážitek,“ říká Zdeněk Němec ze Svazu venkovské turistiky.

Do Země děda Praděda


Mezi průkopníky agroturistiky u nás patří rodina Ljuby Kielarové z Malé Morávky, která je známá jako zakladatelka Země děda Praděda.

„Předtím jsem pracovala sedm let na chatě v Krkonoších. Ta však koncem osmdesátých let vyhořela a já se vrátila do kraje, odkud pocházím. Najít tu práci však byl problém,“ vzpomíná na počátky. Jako jedna z mála spolupracuje s Evropským centrem agroturistiky a ve svém domě s hospodářstvím již deset let ubytovává Čechy i cizince. Mezi její pravidelné návštěvníky patří i hosté z Nizozemska a Polska. Zahraniční hosté podle ní touží poznat život na venkově, rádi ochutnávají tradiční česká jídla a jejich děti jsou nadšeny drobným domácím zvířectvem.

„Máme koně, krávy, králíky, psa, ovečky, děti si mohou třeba i podojit kozu. Většina z nich se chce svézt na koni. S koňmi chodíme pomalu, aby se naši hosté nebáli. O prázdninách si lidé berou zejména týdenní pobyty, od soboty do soboty, ale i kratší,“ říká Ljuba Kielarová. Na rodinné farmě se může ubytovat až třicet lidí. „Vaříme pro všechny v jednom hrnci, snažíme se naše hosty zabavit. Je to práce a zase práce, ale děláme to všichni moc rádi,“ tvrdí. Kromě manžela jí pomáhají i její děti, z nichž tři ještě studují vysokou školu. „Až děti odejdou, bude hůř,“ obává se.

Splnila si přání


Několik let již provozuje agroturistiku na ranči U kulhavé sovy v Klokočově na Opavsku Gabriela Halušková. „Splnila jsem si přání: bydlet na vesnici a chovat koně,“ říká maminka tří dětí, která je s nejmladším potomkem na mateřské dovolené. Typická malá rodinná farma nabízí především prázdninové pobyty s výukou jízdy a vyjížďkami na koních. „Jezdí k nám klienti z celé republiky. Přes léto tu míváme i kolem třiceti dětí,“ říká podnikatelka. „Kdyby však manžel neměl svou práci, samotná farma by nás neuživila,“ dodává.

Podobně atraktivní jsou pro lidi z města pobyty s možností rybaření, zejména v okolí přehrady Slezská Harta. „Jezdí k nám hlavně rodiny s dětmi. Děti a ženy často poprvé podlehnou kouzlu rybaření při lovu pstruhů a sivenů amerických, chlapi jezdí chytat na Hartu,“ říká Marie Vojkovská z Rybářství Tylov ve Valšově na Bruntálsku.

Zájem je o koně a rybolov


Zájem o agroturistiku však není příliš velký, shodují se podnikatelé, kteří otevřeli své farmy zájemcům o pobyt v přírodě. Nejčastěji sázejí na jízdu na koních, rybaření nebo myslivost. Mnohem méně se jich zaměřuje na klasickou agroturistiku, kdy hosté pomáhají při dojení krav či pasení ovcí a děti běhají po dvorku mezi slepicemi. Originálně pojali agrofarmu v Jevišovicích na Znojemsku, kde chovají padesát krokodýlů a postupně se chov chystají rozšířit až na tisíc kusů. Pro většinu však zůstává hlavní obživou především zemědělství. Podobné zkušenosti má Blanka Haitlová, která spolu s dcerou Denisou provozuje již několik let agroturistiku v penzionu U Haitlů v Bernarticích nad Odrou, kde chovají vzácné plemeno kladrubských koní. „Jezdí k nám Němci, Britové, byli tu i návštěvnící z Nového Zélandu či Jihoafrické republiky. Na koňské tábory k nám jezdí i postižené děti. Uživit se tím však rozhodně nedá. Máme s manželem ještě každý svou práci,“ dodává Blanka Haitlová.

Soukromý zemědělec Petr Novák nejprve zřídil kemp a časem přidal ještě tři místnosti v domě. Z myšlenek, s nimiž do podnikání vstupoval, opustil jen jednu: že využije turistů k drobné výpomoci v hospodářství. „Lidé si rádi pohladí ovci nebo krávu, ale že by se třeba chtěli naučit dojit, to je zcela výjimečné,“ tvrdí.

 

Agroturistika láká, v kraji je však stále v začátcích

„Se sousedním Rakouskem či Bavorskem, kde nabízí ubytování téměř každý druhý statek, se asi nikdy nebudeme moci rovnat. Přesto se nabídka v odvětví agroturistiky zvyšuje. Důležité je, aby lidé měli zájem a chopili se šance,“ tvrdí odborník na turistiku, šéf Destinačního managementu Moravsko-Slezského Vladimír Vavrečka. Moravskoslezský kraj sice nabízí mnoho atraktivních míst vhodných pro venkovskou turistiku, podnikatelů nabízejících agroturistiku je však stále poskrovnu a nadšenci, kteří venkovskou turistiku provozují, si stěžují na malý zájem.

„Většina zemědělců se bude raději plahočit po poli, než aby se starala o hosty. Lidé totiž mívají různé požadavky, a ne s každým je snadné vyjít,“ tvrdí předseda Evropského centra pro ekoagroturistiku Michal Burian. Podle průzkumu firmy Mag Consulting dovolenou na statku v České republice tráví ročně zhruba třiatřicet tisíc turistů, z toho asi třetinu tvoří cizinci. Zájem o dovolenou na českém venkově by se však měl podle šéfa Mag Consulting Jaromíra Beránka zvýšit „Pobytů u moře se lidé brzy nabaží a budou chtít lépe poznat také vlastní zemi,“ tvrdí Beránek.

Do deseti let by se mohl počet turistů na venkově zdvojnásobit. V Moravskoslezském kraji nyní nabízí možnost agroturistiky zhruba padesát provozovatelů. Síť statků a rodinných farem s možností ubytování je poměrně hustá na Bruntálsku a Krnovsku, v podhůří Hrubého a Nízkého Jeseníku, v Poodří. Kromě ubytování, kde turisté poznávají venkovský život v blízkém kontaktu s přírodou, nabízejí majitelé usedlostí často i další doplňkový program - především jízdu na koních, cykloturistiku, myslivost, rybaření nebo koupání. Méně jich je v Beskydech. „V Beskydech bylo daleko více chat a rekreačních středisek a o rekreanty tu nebyla nouze. Jesenicko bylo více zemědělská oblast,“ tvrdí Vavrečka, který už před časem zpracoval pro kraj analýzu cestovního ruchu.

Region má podle něj pro rozvoj agroturistiky obrovské předpoklady. Mnohdy jej však brzdí i neochota lidí pustit se do tohoto podnikání. „Pod pojmem agroturistika si každý představuje něco jiného. Deset lidí, deset názorů. Někdo si chce zajezdit na koni, jiný podojit krávu či podrbat prase za ušima, “ říká Vavrečka. Lákavé je také to, že se turista může volně pohybovat po celé farmě. „Především děti z města jsou nadšené z koček, psů, koňů, krav, koz, ovcí, ale i z obyčejných slepic,“ říká Ljuba Kielarová, která se na svém hospodářství v Malé Morávce věnuje agroturistice již více než deset let a patří k jejím průkopníkům.

Zájemci si mohou přímo na farmě koupit mléko, tvaroh, sýry, vejce, ale i čerstvou zeleninu a ovoce. „Pověrou je ubytování za práci. Dnes je většinou všechno mechanizované, takže se i seno suší strojově. Ale pokud si to chce klient vyzkoušet, nic mu nebrání,“ dodává s úsměvem. „Agroturistika je v kraji stále v plenkách, ale vzhledem k podpoře z kraje má velkou šanci na rozvoj,“ míní šéf bruntálské cestovní kanceláře Atis Petr Krč. „Je to zatím třešnička na dortu, ale když bude více míst, kde turisté budou moci usušit seno a podojit kozu, tak je sem dostaneme.“

 

Více na:

  • www.prazdninynavenkove.cz
    www.nafarmu.cz www.agroweb.cz
    www.agroturistika.net

 

 

31.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Ostatní řemeslní pracovníci a 22 000 Kč

Vrtači a příbuzní pracovníci Pomocník/ce vrtače. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Gebauerova 478/20, Ostrava Přívoz, , Kontakt: tel. 7-15 hod na č. 602 793 132, emailem zikosanace@seznam.cz nebo osobně po tel. domluvě v sídle spoelčnosti, , Výhoda: ŘP sk. B, strojní průkaz, , Pomocné práce vrtače u vrtacích strojů, vrty délky cca 10 m, průměr vrtu od 51 mm - 800 mm, práce na stavbách po celé ČR (SK), Životopisy prosím zasílejte na e-mail: zikosanace@seznam.cz, , Bonusy: stravenky, půlroční a roční odměny, v případě práce mimo Moravskoslezský kraj příplatky.. Pracoviště: Ziko sanace, s.r.o., Gebauerova, č.p. 478, 702 00 Ostrava 2. Informace: Jaroslav Černický, +420 596 112 335.

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební instalatéři 110 Kč

Stavební instalatéři Stavební instalatér/ka pro vodovody a kanalizace. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 110 kč, mzda max. 125 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Profesní životopisy zasílejte na : plastmont@centrum.cz , kurz svařování plastů výhodou, ŘP sk. B, praxe v oboru výhodou.. Pracoviště: Plastmont inženýrské sítě s. r. o., polanka, Příměstská, č.p. 776, 725 25 Ostrava 25. Informace: Tomáš Wrona, +420 602 718 351.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 17 000 Kč

Svářeči Svářeč/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 29000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Pracoviště: Dr. Martínka 1295/2b, Ostrava - Hrabůvka, Kontakt: telefonicky v pracovní dny 8:00 - 15:00 hod. p. Vrtělka nebo osobně po předchozí telefonické domluvě., , Požadujeme: svářečský průkaz zk. 135 nebo EN 135, popř. jiné (111,141 apod.), svařování dle typu zakázky a zkušeností (plechy, konstrukce).. Pracoviště: Helio-hem s.r.o., ostrava - hrabůvka, Dr. Martínka, č.p. 1295, 700 30 Ostrava 30. Informace: Vrtělka, +420 608 060 777.

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 89 Kč

Číšníci a servírky Číšník/servírka. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 89.2 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce : Restaurace Nová Jízdárna, K Průplavu 729/12, Ostrava-Stará Bělá, , Kontakt: info@celix.cz, , Požadujeme: , - vyučení/SS , - vhodné i pro absolventy, - dobrý zdravotní stav, - spolehlivost, loajalita, komunikativnost, odpovědnost, - flexibilní, aktivní a příjemné vystupování, , Směny : krátký a dlouhý týden. Pracoviště: Celix spol. s r.o., K Průplavu, č.p. 729, 724 00 Ostrava 24. Informace: Lucie Holušová, +420 595 783 776,731 505 620.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Skvělou automobilovou podívanou navštívili i hokejisté Vítkovic Rostislav Olesz a Roman Szturc.

Za volant a na plný plyn! Hokejisté Olesz a Szturc byli hvězdami srazu driftařů

Kanadský útočník Samson Mahbod během prvního dne v extraligových Vítkovicích.

Mahbod zůstává ve Vítkovicích, „snad bude zase platný,“ řekl kouč Petr

Místo drahého kočárku byla v balíku jen bota

Další případy, kdy si lidé na internetu objednali zboží, avšak po zaplacení je nedostali, případně převzali bezcenné věci, vyšetřuje ostravská policie.

Začal soud s exradními Ostravy-Jihu, kteří rozhodovali o zeleni

/FOTOGALERIE/ Podle žaloby představitelé ostravského obvodu v roce 2007 odhlasovali nevýhodnou smlouvu na údržbu zeleně. Městskou kasu tak údajně připravili o pětapadesát milionů korun

Poruba má svou Radegastovnu

Tři členové rodiny, tři hospody – tak to chodí u Schulzů z Ostravy. Staronovým podnikem, kde jako provozní působí dcera Ivona, se tento týden stala Radegastovna Aura u staré polikliniky v Porubě.

Brankář Baníku Laštůvka po návratu domů: Něco jsem si vyslechl

Moc práce neměl. Zkušený gólman ostravského Baníku Jan Laštůvka si se svým týmem připsal na karvinské půdě bodík do záchranářského plánu. Teď už stačí „jen“ porazit Brno.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT