„Strašně moc to otřáslo vírou mou i mé manželky. Je to neustálé ptaní se, proč to Pán Bůh dopustil,“ říká Aleš Juchelka, který si po dubnové smutné události srovnal život. Zhubl třicet kilogramů a dokázal se vrátit i do politiky. Jeho přestup ze strany TOP 09 do hnutí ANO přitom vyvolal na v poklidných vodách regionální politické scény vcelku slušný rozruch.

„Nebylo to tak, že bych v průběhu volebního období změnil dres. Po konci v TOP 09 jsem už nepočítal, že se do ní vrátím,“ vysvětluje jedenačtyřicetiletý Aleš Juchelka, který patří k výrazným tvářím (číslo 3) na kandidátce hnutí Ano do nadcházejících parlamentních voleb.

Aleš Juchelka (41 let)Absolvent ekonomické fakulty VŠB je známý moderátor, scenárista nebo dramaturg. Dvanáct let uváděl s Richardem Krajčem populární hudební pořad Medúza, kromě toho se podílel i na pořadech Ta naše povaha česká nebo Křesťanský magazín. Jeho moderátorským vzorem je Marek Eben.
Do politiky vstoupil v roce 2010, kdy kandidoval za stranu TOP 09 na post ostravského primátora a působil v ostravském zastupitelstvu. O čtyři roky později ve stejných volbách propadl a o rok později ze strany vystoupil. Nyní kandiduje za hnutí ANO do parlamentních voleb, je ženatý a má dvě děti. V dubnu mu zesnul syn Oliver, který trpěl vzácným onemocněním - genetickou vadou metabolismu zvanou mukopolysacharidóza III. typu či Sanfilippův syndrom.

Nepříjemná otázka hned na úvod. Jak k tomu došlo, že jste od Miroslava Kalouska přestoupil k Andreji Babišovi?

Rozhodně se nepovažuji za nějakého politického přeběhlíka, i když chápu, že to tak mohou někteří lidé vnímat. Já v TOP 09 skončil po uplynutí mého mandátu na ostravské radnici a byl v té chvíli přesvědčený, že už politiku navždy opustím. Proto jsem taky z TOP 09 vystoupil. Chtěl jsem se věnovat rodině a svému podnikání. Během roku jsem se ale na jedné akci potkal s Ivem Vondrákem a dalšími lidmi z hnutí ANO, které jsem znal i z minulosti. Vzájemné sympatie byly tak silné, že jsem nakonec svůj konec v politice přehodnotil.

Proč jste ale vystoupil z TOP 09?

Těch důvodů je několik. Není to jeden, v politice se nikdy nerozhodnete ze dne na den, vždy má to svůj vývoj. Já jsem navíc příznivcem konzervativní politiky, takže to ani pro mě nebylo vůbec jednoduché. V každé branži ale platí, že vše je hlavně o lidech… Mně vadil celorepublikový program, který se scvrknul do kampaně Antibabiš. Politika má být podle mě o diskusi a hlavně pozitivních věcech. Mě ta rétorika plného napadání prostě přestala bavit a už jsem se s ní nedokázal ztotožňovat. Navíc se mi zdálo, že ustoupila od konzervativních hodnot, na nichž vznikla. Několik měsíců po mně odešel i někdejší místopředseda TOP 09 Pavol Lukša z Čeladné, který byl mnohem výraznější tváří strany. Takže jsem to tak určitě nevnímal sám.

Co si ale myslíte, že si o vašem politickém přestupu mají myslet normální lidé? Na politické scéně nejsou větší rivalové než Miroslav Kalousek a Andrej Babiš…

Vidíte a já si to třeba úplně nemyslím. Kdyby se lidé oprostili od konfrontačních politických debat - souhlasím, že zrovna u nich bývají hodně vyostřené - a detailně prostudovali programy demokratických stran, byli by překvapeni, jak se řada témat navzájem protíná. Chci tím říct, že v praktických věcech se moc neliší. Mně nejvíce vadí to, že politika v poslední době hodně zhrubla. Obecně rétorika a diskuse se vede v osobní rovině, a neřeší se samotný problém.

Za uvadající politickou kulturu v zemi ale objektivně může i Andrej Babiš…

Každý politik je dospělý jedinec a může mluvit vždy jen za sebe. Já bych chtěl přispět k tomu, aby se vedla věcná politika a snažily se jednotlivé strany při složitých jednáních hlavně dohodnout. O tom by politika podle mě měla být. Myslím, že zrovna Andrej Babiš to má nastavené úplně stejně.

V poslední době to tak ale při mediálních výstupech šéfa hnutí ANO nevypadá…

Mám pocit, že se Andrej Babiš nyní hlavně brání. Není to tak, že by útočil na své oponenty.

Můžete srovnat Miroslava Kalouska a Andreje Babiše?

Já je zase tak moc dobře neznám, abych je mohl srovnávat.

Beseda s Jiřím Kajínkem v Knihcentru 16. září 2017 v Ostravě.
Kajínek v Ostravě: 100% sympatií a extrémní zájem. Podívejte se

S oběma jste na různých politických schůzích mluvil nebo viděl, jak vystupují před obecenstvem, ale také v zákulisí…

Možná řadu lidí překvapím, že na mě oba působí podobně. Mají podobný smysl pro humor a hlavně stejný tah na branku. Jsou to buldočí typy. Ale více je hodnotit nemůžu a ani nechci, protože je doopravdy tak dobře neznám.

Miroslav Kalousek je dnes nejvýraznější postavou pravice, koho zastupuje podle vás Andrej Babiš?

Podle mě jsme svědky toho, že klasické pravo-levé myšlení, i když mi je hodně blízké, už není na pořadu dne. Stále více mi připadá, že politika je daleko více o lidech a jednotlivých tématech.

Jak to myslíte?

Klidně bych to přirovnal k televiznímu programu, kdy si každý divák může vybrat svůj pořad, který se mu líbí. Někdo se dívá na pořad o rybaření, jiný na historický nebo sportovní. Takhle bude do budoucna podle mého názoru fungovat i politika, že se lidé u voleb budou rozhodovat podle témat, která je zajímají nebo se jich nějakým způsobem bezprostředně dotýkají.

Asi se shodneme, že nemá cenu probírat kauzy, které v posledních měsících řeší Andrej Babiš, protože o nich bylo napsáno už dost. Myslíte si, že hnutí ANO může fungovat v budoucnu i bez Andreje Babiše?

Já tvrdím, že ano. Je to jeden velký mýtus, že by celé hnutí bylo jen o něm. Vždyť každá politická strana má svého lídra, který je nejvíce vidět. Snad jen u ČSSD to jsou nyní tři tváře. Já dnes vidím v celém hnutí ANO hodně osobností, které by v budoucnu mohly stranu vést.

Diváci si vás pamatují hlavně z pořadu Medúza, který jste dvanáct let moderoval s Richardem Krajčem. Pomohla vám popularita při vstupu do politiky?

Tak asi mi neublížila, ale rozhodně se nepovažuji za žádnou celebritu. Je to přece už hodně let, kdy jsme pořad uváděli. Občas mě někdo na ulici pozná a říká: „To je ten kluk z Medúzy“, ale to je tak všechno. (směje se)

Andrej Babiš do Ostravy nepřijel z důvodu mimořádného vládního zasedání.
VOLEBNÍ GULÁŠ: Babiš do Ostravy nepřijel aneb Malé politické faux-pas s úsměvem

Proč jste šel vlastně do politiky?

Já do ní vstoupil proto, že jsem se chtěl vždy zabývat veřejnými věcmi. Vždycky jsem pomáhal nejrůznějším charitativním organizacím, kdy jsem jim pomáhal nebo jen akce zadarmo moderoval. Někdy na přelomu let 2008 a 2009 jsem se rozhodoval, jak bych se mohl ještě více angažovat ve veřejném životě. Tehdy se zakládala strana TOP 09, která vznikla na křesťanských základech, a já do ní vstoupil. Z několika charitativních akcí jsem se znal s Pavolem Lukšou, který mě oslovil, zda bych se nechtěl angažovat i v politice. Pak už to nabralo vcelku rychlý spád.

Vybavujete si ještě, s jakou vizí jste do politiky tehdy vstupoval a jaká byla realita?

U mě sehrála velkou roli i zvědavost, protože mě vždy politika zajímala. Chtěl jsem ji prostě poznat. Já už vlastně od střední školy patřil k pravidelným divákům politických debat v televizi. Když to přeženu, tak jsem vyrůstal na pořadu Co týden dal, který moderovali Ota Černý a Zuzana Bubílková. Podobně jsem sledoval i dění v regionu.

V komunální politice jste jedno období působil i v městském zastupitelstvu Ostravy. Co pro vás byla politická maturita?

Je pravda, že jako předsedovi kontrolního výboru mi chvíli trvalo, než jsem se mezi zkušenými politickými matadory, kterých bylo a je i v ostravském zastupitelstvu hodně, rozkoukal. Několik hlasování bylo vypjatých. Třeba si vybavuji to o hazardu nebo odkupu stadionu Bazaly od fotbalového klubu Baník Ostrava. Je mi jasné, že v parlamentu je každé hlasování ostře sledované. S tím do toho taky jdu.

Nemáte strach z případného přechodu z komunální politiky do té celorepublikové?

Sám nevím, co to může přinést do mého soukromého života, ale strach z toho nemám. Spíše to je respekt, ale ten nikomu v žádné lidské činnosti ještě neublížil.

Fenomén politiky je, že láká do svých řad veřejně známé osobnosti. Vy jste jedna z nich. Proč si myslíte, že můžete uspět?

Proto, že mám v politice už něco za sebou na komunální úrovni. Doopravdy si myslím, že mám životní zkušenosti s tématy, která bych chtěl v parlamentu otevřít. A jednoduše i proto, že chci.

Teď už mluvíte doopravdy jako politik… Které to jsou?

Určitě bych se chtěl věnovat hospicové péči, která je u nás zatím, jak se lidově říká, doslova v plenkách. Vždyť není vůbec hrazena ze zdravotního pojištění, což vidím jako velký problém. I když existují pilotní projekty, tak jsme v této oblasti hodně za západoevropským standardem. S tím souvisí celkově i rodinná politika nebo problematika rodin s handicapovanými dětmi. Tam mám velké zkušenosti, které bych rád v parlamentu zúročil. A pak jsou tady samozřejmě mé dvě srdeční záležitosti, které mě hodně zajímají, a těmi jsou kultura a média.

Tisková konference KSČM 16. října 2017 v Ostravě.
VOLEBNÍ GULÁŠ: Komunisté z 36 kandidátů vysílají „do boje“ hned 11 žen

Co chcete udělat pro Moravskoslezský kraj, za který kandidujete?

Nechci mluvit ve frázích, tak bych spíše řekl, co mě na něm mrzí.

Povídejte…

Hodně mě štve, že mladí lidé odcházejí z regionu a nevidí tady perspektivu. S tím souvisí i můj pocit, že Moravskoslezský kraj je v celorepublikovém měřítku odstrkován a podceňován. Už delší dobu tvrdím, že by se mělo výrazně zapracovat na celkové image regionu. Máme tady krásné Beskydy a obrovský, a zatím nenaplněný potenciál i v Jeseníkách, které jsou turisticky možná ještě atraktivnější.

Do parlamentních voleb jdete ve skvělé kondici, kdy jste od zásady změnil svou vizáž. Prozradíte, kolik kilogramů jste shodil?

Třicet kilo!

Jak jste to dokázal?

Pět měsíců jsem držel speciální dietu, k tomu jsem začal zase pravidelně sportovat. U mě bylo důležité, že nám v rodině po deseti letech odpadl doopravdy megastres, který jsme prožívali s našíim těžce nemocným synem Oliverem. Po jeho úmrtí se všechno nějak nakumulovalo. Člověk ale musí jít i po takových těžkých životních situacích dále a já si potřeboval dát některé věci dohromady. Jednou z nich byla i má váha, kterou jsem chtěl změnit.

Ať rozhovor nekončí tak vážně, máte strach nebo obavy z takzvaného jojo-efektu?

(směje se) Nemám, protože si myslím, že jsem dostatečně cílevědomý. Je to hodně o disciplíně při stravování a taky stresu. Já byl schopný při cestě autem z Ostravy do Prahy ještě před tunelem v Klimkovicích sníst trio svých nejoblíbenějších čokolád, kterými jsou kofila, milena a margotka. Tam jsem si uvědomil, že to tak dále nejde. Hubnutí je hlavně o hlavě a vůli. Doporučuji to všem!

Ilustrační foto
Laser ukázal, že firma šetřila na asfaltu. Silnici zřejmě opraví znovu

K TÉMATU

Jak se Aleš Juchelka vypořádal se smrtí syna Olivera?Když odejde milované dítě, navíc za velmi těžkých okolností, snaží se asi každý člověk přehodnotit dosavadní život.
Já ho přehodnotil tisíckrát, protože jeho nemoc mě strašně moc poučila, posunula mentálně i fyzicky dále.
Z hlediska péče o takovéto dítě často přemýšlíte, co má vlastně v životě smysl. Hlavně pro nás, kteří jsme věřící, to je velmi složité. Ani se nedá vyslovit, jak vše otřáslo mou vírou. Pořád jsem si opakoval, proč to Pán Bůh dopouští.
Odpověď jsem našel právě v hlubším ponoření se k Pánu Bohu. Některé věci, které se na tomto světě dějí, zkrátka nedokážeme přečíst. Ani v božím kontextu.
Protože mně nedává žádný smysl, že se vám narodí dítě, které v deseti letech po šílených útrapách zemře. Myslím, že odpověď dostanu až tam nahoře. Je zapotřebí se s tím nějakým způsobem srovnat, jít dál a srovnat se i s Bohem.
Ale ve fázi truchlení je to strašně těžké. My syna pořád pohřbíváme s každou věcí a každou zdravotní pomůckou, kterou teď rozdáváme dalším rodinám. I teď mám slzy na krajíčku, když o tom mluvím. Od koupacího křesla, lůžka, zdvihacího systému, vozíku, aut, schodolezů… Ale mluvit o tom musím a chci.
A vlastně i možná to mě přivedlo zpátky k politice, ta bezmoc, že jsem nemohl nic udělat a pomoci. Cítím to jako závazek pro lidi, kteří prožívali něco podobného jako my. Chtěl bych měnit věci, které měnit půjdou.

Městská jatka. Ilustrační foto.
Ostravská jatka jsou znovu pod palbou kritiky. Práce kvapná, málo platná