Jednou z nejvýraznějších událostí v Moravskoslezském kraji bylo dokončení celkové obnovy hřbitovní kaple svaté Rodiny v Odrách. V průběhu průzkumů se při stavebních úpravách odhalily dosud neznámé historické nálezy.

INDEX DENÍKU POHLEDEM KRAJE
MĚLY BY BÝT PAMÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE PŘÍSNĚJI CHRÁNĚNY?

Hlasování u této otázky dopadlo v našem kraji takto: ANO 47 (72,3 %). NE 18 (27,7 %). 



*hlasovat můžete i vy, a to
v anketě pod článkem

„Při odstraňování cementových omítek se na boční straně a v závěru kaple vyjevila dřevěná roubená konstrukce z jedlového dřeva datovaná do doby vzniku stavby, tedy roku 1719. Ve stejném období vznikla také malba na deskovém stropu uvnitř kaple. Objev malovaného stropu v průběhu celkové rekonstrukce byl velké překvapení. Archivní dokumenty jej sice zmiňují, ale v polovině 18. století měl být strop stržen. Nález ošetřili restaurátoři a kapli je možné po celkové obnově navštívit," uvedla Petra Batková z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště Ostrava.

„V loňském roce byla slavnostně otevřena Jaroňkova útulna ve Štramberku. Během stavebních prací při obnově byly sondáží odhaleny původní dekorativní nástěnné malby s lidovými motivy od malíře Bohumíra Jaroňka z roku 1925. Výmalba a následně celá obnova interiéru se realizovala podle historické dokumentace z roku 1925, a to včetně zařízení útulny," dodala Petra Batková.

VĚŽOVÝ VODOJEM

Ostravské pracoviště Národního památkového ústavu oceňuje také nové využití věžového vodojemu v železniční stanici Opava východ.

„Vodárny železničních stanic jsou obecně ohroženým stavebním druhem. Jejich poloha a stavební uspořádání neumožňují ve většině případů další využití. Vodárna železniční stanice Opava východ měla díky poloze u ulice Jánské potenciál pro přístup veřejnosti z uliční strany. Nicméně bez iniciativy dobrovolníků by tato unikátní stavba dnes nezůstala zachována," informovala Petra Batková.

Ilustrační foto
Audit Deníku: Školu kariérní řád nespasí a dobrého učitele „nevyrobí"

Památkově chráněný věžový vodojem byl postaven v roce 1892 z režného cihelného zdiva podle typového projektu Severní dráhy císaře Ferdinanda. S ukončením parostrojního provozu přestala sloužit i tato stavba.

Vodárna několik desetiletí chátrala bez jakékoliv údržby. Národní památkový ústav v rámci výzkumu vyhodnotil stavbu jako historicky významnou a svým vývojem i unikátní, bez další analogie v kontextu železniční sítě České republiky. Původní vlastník přesto zvažoval její demolici pro nepotřebnost. V konečné fázi byla stavba nabídnuta k prodeji.

„Koupi vodárny inicioval Vladimír Peringer, který s dalšími dobrovolníky založil obecně prospěšnou společnost Vodárenská věž Opava, a věž zachránil," řekla Petra Batková. Podle jejích slov se postupně zpracovávala studie nového využití s novou funkční náplní objektu a současně zachováním hodnot této kulturní památky.

„Vznikl tak prostor pro výstavy, přednášky i posezení v kavárně. Doplnily jej objekty sochaře Kurta Gebauera. Dále výstavní panely prezentující historii a původní funkce objektu," uzavřela naše setkání Petra Batková.

„Hlavně by se do památek mělo více investovat rozvíjí to cestovní ruch," odpověděl Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava, na otázku, zda by měly být památky v České republice více chráněny.

Ilustrační foto
Audit Deníku: Školu kariérní řád nespasí a dobrého učitele „nevyrobí"

Vybrané odpovědi panelistů

Tomáš Bindr, opavský architekt:

NE - Pohoršuje se snad někdo nad barokními dostavbami věží gotických chrámů?

Jaroslav Zezulčík, 54 let, kastelán zámku Kunín:

ANO - Určitě. Je smutné, kolik památek stále ještě chátrá, jak se vychytralým investorům daří obcházet zákony a pravidla. Je to doslova alarmující!

Petr Dvořáček, 50 let, zástupce Spolku pro faunapark ve Frýdku-Místku:

ANO - Nedostatečná ochrana historických památek se například projevila ve schválení přístavby Neumannovy vily ve Frýdku. Je to podobné, jako kdybychom vedle chrámu svatého Víta postavili mrakodrap.

Redakce Deníku na sklonku funkčního období nynější vlády připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.
SEZNAM VŠECH osobností z Moravskoslezského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE.