V oblasti kultury a sportu chystá Ostrava v krátkodobém i ve střednědobém výhledu spoustu projektů. Aniž bychom prozatím zabíhali do podrobností, bude mít na všechno peníze?

Určitě. Ostrava připravuje opravdu celou řadu velkých projektů, ale je to myšleno tak, aby se ty projekty nepotkaly v čase. A samozřejmě je třeba si uvědomit i váhu ostravského rozpočtu. Takže když něco plánujeme, je to samozřejmě tak, aby to bylo ekonomicky reálné.

Největším stavebním projektem v historii města je stavba koncertní síně a rekonstrukce domu kultury. Přičemž dlouho jste nevěděl, jestli ho podpoříte, nebo jestli bude příliš drahý. Do toho bylo třeba najít společnou řeč s novými koaličními partnery. Jste nakonec rád, že se bude stavět?

Já bych neřekl, že jsem nikdy nebyl přesvědčený o tom projektu. Já jsem od začátku říkal, že koncertní halu chci. Říkal jsem to vlastně i během volební kampaně. Koneckonců, jedná se o velice dlouhodobý projekt všech stran, které jsou součástí dnešní koalice. Možná s výjimkou starostů, kteří se vlastně vůči tomu vymezovali. My jsme akorát celou dobu říkali, že do té stavby půjdeme za předpokladu, že to bude dávat ekonomický smysl, a podmiňovali jsme to určitou cenou.

Podcast Ostravské ozvěny s primátorem Janem Dohnalem zde.

Ano, přesně na to se ptám…

Tady musím říct, že ta soutěž dopadla takovým způsobem, že když jsme viděli všechny nabídky, které ke koncertní hale přišly, věděli jsme, že se do té stavby půjde, protože vlastně všechny byly pod tím limitem, který jsme si interně dali. Nikdy to ale nebylo v rovině, že bych se rozhodoval, jestli koncertní halu ano, nebo ne. Strana, kterou já reprezentuji, spolu s ostatními stranami koalice, u toho projektu jsou od začátku a bylo by divné, kdybych v polovině začal říkat, že to tak není a že to chci nějak jinak.

KOMPLETNÍ CENA KONCERTNÍ SÍNĚ A REKONSTRUKCE KULTURÁKU BUDE DO 4,1 MILIARDY

Každopádně stavba, která je už vysoutěžená, má stát zhruba 2,8 miliardy, necelých 400 milionů už město zaplatilo a asi se dá předpokládat, že během samotné výstavby se projekt prodraží, jak to běžně bývá. Máte už nějakou představu, kolik reálně by tedy samotná stavba koncertní síně mohla stát?

Je nutno říct, že se bavíme o částce bez DPH a že se bavíme bez částek za řekněme mobilní vybavení té budovy. Součástí zmíněné ceny jsou veškeré pevné součásti, které v té budově jsou. Ale určitě se řada věcí bude ještě dokupovat. Nejsou v tom třeba varhany, které v té hale musí být a které budou taky stát desítky milionů korun. Na začátku jsme předpokládali, že ta cena bude někde kolem 4,1 miliardy a troufnu si říct, že se téhle ceny určitě držíme.

Dopravní podnik Ostrava, historické vozy, DPO, 130 let MHD v Ostravě, Ostrava-Martinov, 15. 3. 2024
VIDEO: MHD v Ostravě slaví 130 let. Do ulic města vyjede konvoj retro vozů

Plánuje se však proměna celé té lokality, to znamená nejenom stavba koncertní síně a rekonstrukce kulturáku, ale i parkovací dům za nějakých 600 milionů, úprava přilehlého parku, prostranství kolem kulturáku, úprava ulice 28. října… Je tam těch proměnných ještě spousta a projekt jako celek ještě nabobtná, do toho ještě samozřejmě budete přispívat kraji na Černou kostku. Ve finále lokalita spolkne ještě daleko více.

Není to opravdu jenom stavba nového koncertního sálu. Je to i rekonstrukce stávajícího domu kultury. Finální objekt bude kromě koncertního sálu nabízet celou řadu dalších věcí. Budou tam čtyři další sály v různých velikostech, bude tam divadelní sál, budou tam přednáškové sály, konferenční centrum, restaurace, budou tam salonky, bude tam spousta věcí a k tomu tam vznikne ten koncertní sál, který je nejvíce diskutovaný. Tohle všechno je součástí té stavby. Samozřejmě, pokud se bavíme o celé proměně toho území, tak to opravdu není v těch předpokládaných nákladech do 4,1 miliardy korun. Jsou to samostatné stavby, je tam opravdu samostatná stavba toho parkovacího domu. Správně jste řekl, že projde revitalizací i sad Milady Horákové. Když už stavíme takovouto stavbu, samozřejmě chceme, ať je v pěkném prostředí. Určitě dojde i k samotnému redesignu ulice 28. října.

Ono toto všechno se dá pochopit a je to vcelku samozřejmé, ale máte už tedy představu, na kolik to takto v balíku celé vyjde?

Musel bych to posčítat. Parkovací dům, to je nějakých 400 milionů korun. Co se týče sadu Milady Horákové, tramvajových zastávek a přilehlého povrchu, to se nyní projektuje a soutěží. Ale to jsou věci, které bychom dělali tak jako tak a které samozřejmě nejsou ve stovkách milionů. Jedná se nechci říct úplně o běžnou revitalizaci veřejného prostoru, ale není to něco, co by zcela vybočovalo z běžného chodu investic města.

Kolik z tohoto balíku na koncertní síň a kulturní dům zaplatí město, kolik si půjčíte a kolik budou dotace?

Financování je nastaveno tak, že páteř tvoří úvěr z Evropské investiční banky, který pro nás má smysl brát si ho co nejvyšší, protože na ten úvěr je navázaná podpora Evropské komise formou grantu ve výši 25 procent úvěru. Předpokládáme, že si ten úvěr vezmeme na dvě miliardy korun. K tomu máme z ministerstva kultury přislíbenou nebo už domluvenou částku 600 milionů korun. Máme dotaci z Moravskoslezského kraje 300 milionů korun a zhruba ještě asi 500 milionů korun má nyní Ostrava naspořených ve fondu na koncertní halu, takže financování je zajištěno. Budeme usilovat ještě o další národní dotace z fondu obnovy z ministerstva životního prostředí. Určitě se budeme snažit ještě získat i další externí peníze, protože v minulosti opozice hodně kritizovala, že ten projekt není úplně finančně pokrytý. On je samozřejmě finančně pokrytý, ale budeme chtít financování zajistit z co největší možné míry z externích peněz i pro případ, že by se to třeba prodlužovalo a tak dále. Nepředpokládám, že ta hala bude stát dvakrát třikrát tolik, než je rozpočtována, takže pokud se nestane něco úplně mimořádného, určitě to budeme schopni zaplatit.

KONCERTNÍ SÍŇ NA ČERNÉ LOUCE BY PRAVDĚPODOBNĚ STÁLA JAKO KATOVICKÝ NOSPR

V oblasti sportu si teď Ostrava nechala udělat studii, například kolik ledových ploch by město velikosti Ostravy mělo mít. Máte nějakou podobnou studii třeba i pro kulturní zázemí a koncertní plochy?

Studii, která by nám říkala, kolik má být v Ostravě koncertní ploch úplně nemáme, ale je třeba si uvědomit, že vlastně v České republice poslední velký koncertní sál, který se postavil, bylo pražské Rudolfinum. Je to více než sto let a v celé České republice je deficit tady těchto prostor. V České republice jsou ve hře aktuálně tři stavby. Je to samozřejmě pražská Vltava a Janáčkovo kulturní centrum v Brně. Nejdále jsme my s naší koncertní halou. V České republice vlastně žádný nový prostor pro hraní vážné hudby dneska neexistuje. Janáčkova filharmonie hrála v Domě kultury města Ostravy v nevyhovujících podmínkách. Koneckonců, když se v šedesátých letech stavěl, nikdy se nepočítalo s tím, že to bude definitivní domov Janáčkovy filharmonie. Vždycky se počítalo s tím, že se nová koncertní hala postaví, jenom se tak nikdy nestalo. Samozřejmě, hodně se tady zmiňuje mezi laickou veřejností, že můžou hrát v Gongu. Není tomu tak. Ta hala není akusticky správně uzpůsobena na to, aby se tam dalo hrát bez zvukové aparatury. Takže ten prostor tady dlouhodobě chybí. A určitě je správně, že se v Ostravě postaví. A za mě je výborná zpráva, že budeme první v České republice.

Ústřední hřbitov Slezská Ostrava.
Pro čtrnáct městských hřbitovů na Ostravsku je vyčleněna rekordní částka

Chápu tu soutěživost, ale myslel jsem právě koncertní prostory na území města. Na koncerty tady máme Ostravar Arénu, ale ta je pro úplně jiný typ akcí, dále zmíněný Gong, který je však budován i pro kongresové akce a jiné koncerty, takže akustika tam asi skutečně není taková, jakou by si v Janáčkově filharmonii přáli. Takže asi to, že chtějí špičkové zázemí se dá pochopit…

Je to tak. My se teď s Janáčkovou filharmonií bavíme o řadě věcí. Dočasně jsou v kině Vesmír, ale když se tam na ně někdo půjde podívat, samozřejmě ten dojem nebude úplně ideální. Je to pro filharmonii úplně nouzové zázemí. Pro návštěvníky tam není prakticky nic, nicméně oni tam stejně chtějí hrát, protože kinosál je akusticky přizpůsobený a vlastně odmítají hrát kdekoli jinde. Nechtějí hrát v Národním divadle moravskoslezském, nechtějí hrát v Gongu, protože právě všechny tyhle ty sály jsou akusticky pro tento typ hudby špatně.

Co byste vzkázal lidem, kteří tvrdí, že tři a více miliardy za jednu stavbu je příliš?

Tak určitě bych jim doporučil se zajet podívat na koncert vážné hudby někde do blízkého okolí, nejblíže asi do Katovic. Sám jsem se tam teď byl podívat na novoročním koncertu. Ostrava si takovou stavbu určitě zaslouží.

Víte, kolik katovický koncertní sál stál?

Přiznám se, že teď nevím.

Setkání nespokojených zemědělců v Třinci-Neborech, 15. 3. 2024.
Jednotní zemědělci? Protesty jim může pokazit dobré počasí

Byl to zlomek těchto tří a více miliard. Právě proto jsem narážel vyloženě na tu cenu…

Tak samozřejmě NOSPR je postavený na zelené louce a je to vlastně jen ten koncertní sál. My tady máme vlastně víc než třetinu té ceny na rekonstrukci samotného domu kultury. Když vezmu tu genezi, jak vznikal kulturní sál, tak vlastně myšlenka vznikla už za primátora Petra Kajnara někdy v roce 2012, tuším v rámci kandidatury na Evropské město kultury. Tehdy se vlastně otevřela myšlenka toho, že by se v Ostravě v rámci této kandidatury ten koncertní sál konečně postavil, protože tady opravdu chyběl. Tehdy se začala připravovat varianta samostatné stavby na Černé louce a ta by se postavila pravděpodobně v podobné ceně jako ten NOSPR. Akorát pořád by nám tady zůstal Dům kultury města Ostravy, který by se stejně musel opravit. A když si vezmu, za jaké náklady se opravil postupně Akord v Zábřehu a potom Poklad v Porubě, tak si nedělám iluze o tom, že bychom dokázali Dům kultury města Ostravy opravit výrazně levněji, protože je z nich největší, a samotná rekonstrukce by stála určitě více než miliardu.

A nedosáhl by na dotaci…

A nedosáhlo by se na dotaci. Přesně tak.

PRIMÁTOR CHCE V OSTRAVĚ VRCHOLNÉ CENTRUM ATLETIKY

V podstatě totožnou otázku jako u koncertní haly bych vám položil k dalšímu tématu, čímž se dostáváme do sportovní sekce. Co byste vzkázal lidem, kteří říkají, že stadion Bazaly by neměl mít ani studii, jestli se dá vůbec změnit na moderní stadion. Že by prostě měl zůstat tak, jak je. Samozřejmě narážím na to, že teď tam město investovalo několik stamilionů na akademii a že ve Vítkovicích je stadion, kde se dá hrát…

V Ostravě-Vítkovicích máme městský multifunkční stadion, kde se dneska hraje fotbal a konají se tam atletické soutěže. Atletika je v rámci svého působení v Ostravě stále na vzestupu a my s ní máme určité plány i do budoucna, protože v Ostravě je dneska výborné atletické zázemí. Je třeba si říct, že jsme jediný certifikovaný stadion v České republice pro tento typ soutěží. Máme tam rozcvičovací stadion, máme tam atletickou halu, takže pro atletiku je to úplně top zázemí, jaké v České republice je. Stahuje se nám sem stále větší procento akcí. Už někdy od roku 2016 vedeme tuto diskuzi o budoucnosti a teď se hodně zintenzivnila v tom smyslu, že bychom chtěli do Ostravy přesunout Český atletický svaz. Umím si představit, že by tady bylo vrcholové centrum atletiky. Takže se logicky nabízí otázka, jestli je ten stadion schopen pojmout dál i fotbal. Já si myslím, že dneska už jsme na hraně. Pokud se tam má atletika rozšiřovat, tak si myslím, že tam další působení fotbalu není možné. A pak se samozřejmě nabízí otázka postavení nového fotbalového stadionu. Je to téma, které se v Ostravě řeší už od té doby, co se Baník ze Slezské do Vítkovic přestěhoval.

Psa z parapetu zamčeného bytu ve Štěpnicích v Uherském Hradišti vysvobodili hasiči.
Majitel zachráněného psa Bladea se vyjádřil pro Deník. Lituje toho, co způsobil

Jaké jsou plány?

Samozřejmě si za určitých parametrů umím představit nový fotbalový stadion, proto se dělají i tyto kroky ohledně studie na Bazalech. Samozřejmě, pokud se máme v Ostravě bavit o novém fotbalovém stadionu, tak se logicky nabízí ta první a nejjednodušší otázka, a to jestli se k tomu dají využít Bazaly. Pokud by se k tomu Bazaly daly využít, a to znamená, že by někdo dokázal v tomto místě navrhnout stadion, který by splňoval moderní parametry pro pořádání mezinárodních zápasů a vše co s tím souvisí, to znamená od evakuačních ploch hasičů po parkování, mohli bychom do toho jít. Pokud se ukáže, že tady toto je možné, tak to dává smysl, protože pokud bychom chtěli stavět stadion někde jinde, stejně bychom museli pro takovýto stadion vykoupit pozemek. A město aktuálně nemá pozemek, kde bychom takový stadion mohli postavit. Navíc Bazaly jsou naše, proto se to nabízí.

Exkluzivní rozhovor s primátorem Janem Dohnalem.Exkluzivní rozhovor s primátorem Janem Dohnalem.Zdroj: koláž Deníku

Otázku vítkovického stadionu jsme zodpověděli, a co ta proměna Bazalů v akademii?

Pokud se mě ptáte na to, co by bylo s tou investicí, která tam šla do fotbalové akademie, tak součástí té studie je i vyhodnocení, kolik z těch nákladů by se dalo využít, a kolik ne. Není to tak, že by se to celé zbouralo a postavilo znovu. Spousta těch věcí, které tam proběhly, by posloužily. Opěrné zdi, sanační práce, to by se nyní zužitkovalo a ty peníze by nebyly zmařeny.

Primárně je to ale diskuse o nové tribuně, která má zanedbatelnou kapacitu a která stála nejvíc. Zůstala by alespoň její spodní část, tedy tělocvičny, posilovny, šatny?

Určitě si myslím, že to je něco, co se dá do toho případného nového komplexu zapojit. Ale to nám právě má teď ověřit ta studie. Není to tak, že by tam přijely bagry a celé to území vyčistily.

REKONSTRUKCE MĚSTSKÉHO STADIONU DOPADLA TAK, JAK DOPADLA

Dokážete si představit zvednutá obočí lidí, kteří by říkali, že za ODS se fotbalový stadion změnil na akademii, byť tehdy ne z pozice primátora, a teď by se opět za vlády ODS měl stát z akademie zase ligový stadion?

Je to součástí nějaké geneze. Tehdy byla samozřejmě poptávka opravit městský stadion ve Vítkovicích právě i ve vztahu k atletice. Samozřejmě se tehdy řešil i nevyhovující stav Bazalů, takže se rozhodlo o variantě, že se Baník do Vítkovic přestěhuje. Nicméně nemyslím si, že v té době to bylo myšleno jako úplně definitivní řešení. Vždycky se mluvilo o tom, že se ta otázka fotbalového stadionu zase může někdy otevřít. Teď navíc máme trošičku jinou situaci, protože v oblasti atletiky se stadion rozvíjí stále více a opravdu kapacitně nebude vyhovovat. A samozřejmě v neposlední řadě víme, že i majitel Baníku Václav Brabec je připraven se na případném stadionu finančně podílet, což je úplně diametrálně jiná situace, než tady byla v době, kdy se Bazaly opouštěly. Tehdy byl Baník ve finančních potížích a vlastně nic takového na pořadu dne nebylo.

Úklid technických služeb MOAP po silvestru ve Stodolní ulici, 1. ledna 2024, Ostrava.
Od trestanců po moderní organizaci. Technické služby v Ostravě hledají ředitele

Z městského stadionu chcete mít čistě atletický stánek, jak jste sám zmínil. A ono ani v kontextu těch úvah nad sportovní infrastrukturou ve městě se nic jiného pořádně ani nenabízí. Nicméně nemyslíte, že v minulosti v době Usaina Bolta někdo podlehl chvilkové euforii z atletiky tím, že postavil atletický stadion pro 15 tisíc lidí, o kterém navíc slýcháme, že nic jiného se tam pořádně nedá dělat, anebo je to vždycky polovičaté řešení, které naráží na kapacitní problémy?

A to zas není pravda. Ten stadion je dneska opravdu multifunkční a splňuje i parametry pro fotbal. Fanoušci Baníku to neradi slyší, ale za mě se tam ten fotbal samozřejmě hrát dá. Stadion akorát má řadu slabých míst. Především tam není vybudované úplně to potřebné zázemí, chybí tam třeba sky boxy, takže je tam řada věcí, které z mého pohledu nebyly dotažené. Bylo to zase dáno třeba rozpočtovými možnostmi města v té době. To je třeba si taky říci. Není to tak, že by se na to zapomnělo, prostě se to řešilo podle peněz. Když tam dnes někdy přijde na fotbal 15 tisíc lidí, mi osobně třeba přijde divné, že si musím dát pivo v plachtovém stanu. Gastro je tam špatně, ale to je věc, která se dá vyřešit. Samozřejmě ten stadion slouží atletice, slouží fotbalu. A že má kapacitu okolo 15 tisíc diváků? On už před tou rekonstrukcí měl kapacitu podobnou. Tehdy tam byly vlastně betonové ochozy na okolo, jestli si to ještě lidi umí představit, jak to vypadalo před tou rekonstrukcí. Takže na Vítkovice v době, kdy hrály třeba derby s Baníkem, když nebo hráli třeba i evropské soutěže, tak tam ta kapacita byla hodně podobná. Takže se opravil v podobném rozsahu. Daly se tam samozřejmě moderní nové tribuny, ale nebylo to tak, že by se volilo nějaké polovičaté řešení, to určitě ne. Prostě se opravil jeden díl městské infrastruktury, který jsme v té době měli. A protože Bazaly nebyly schopné splňovat parametry pro první ligu, tak se prostě Baník přestěhoval do Vítkovic.

Slýcháme však, že už při průměrné návštěvnosti je problém s kapacitou právě v tom zázemí. Že se lidé nevytočí mezi sebou, když čekají u bufety, procházejí na toalety, případně ve vnějším prstenci se střetávají průchozí s čekajícími u turniketů. Proč se vlastně takový stadion stavěl? Nevznikly nějaké studie, kolik lidí by měl pojmout nejenom v hledišti, ale i kolem?

No určitě to určitě všechno existovalo a já myslím, že se to všechno i vědělo. Je to jenom o tom, že v té době se pracovalo s nějakým rozpočtem. Já si teď nejsem jistý, ve kterém to bylo roce, kdy se ten městský stadion stavěl, ale pracovalo se s nějakými rozpočtovými možnostmi města. Samozřejmě v té době to asi nebyla jedna úplně z hlavních priorit města, takže se vlastně přistoupilo k rekonstrukci, která prostě dopadla tak, jak dopadla. Potvrzuji nicméně to, co říkáte, to gastro je tam dneska opravdu slabé a ty sky boxy, které dneska tvoří ekonomiku sportovních týmů, tam prostě chybí. A to je prostě fakt, s kterým se musíme popasovat. Pokud chceme, aby Baník nebyl příjemcem městských dotací, jako je tomu třeba dneska, musíme mu dát možnost si nějak vydělat. Třeba ty sky boxy jsou k tomu cesta, ale ty tam prostě dneska nejsou.

Pořád je to ale stadion, který má řadu neduhů, do toho stál nějakých 900 milionů a kritici říkali, že je předražený, protože v Polsku se podobný postavil ani ne za poloviční částku…

Neříkám, že je ten stadion předražený, to určitě ne. Samozřejmě, když stavíte stadion na zelené louce, tak bude vždycky levnější než rekonstrukce něčeho starého. Ale znovu, já nechci, aby to vyznělo tak, že máme v Ostravě škaredý stadion. Já si myslím, že kromě toho, že tam je atletická dráha, která všem fotbalovým fanouškům drásá nervy, tak ten stadion si myslím vypadá velice dobře, je na poměrně dobré úrovni a určitě v České republice patří k těm lepším. Já jenom říkám, že tam je spousta věcí, které by se musely dodělat. A samozřejmě budeme tam mít v případě rozvoje atletiky kapacitní problém s tím tam dostat fotbal i atlety. Víme, že těch hodin potřebných k využívání zázemí dneska z obou stran přibývá.

VŠICHNI CHTĚJÍ, ABY SE BANÍK VRÁTIL NA BAZALY

Pojďme ještě zpátky k Bazalům. V případě, že by se tedy ukázalo, že tam moderní stadion je možné postavit, byla by to investice klubu, půlená investice, nebo jaká? Nezapomínejme, že stadion dnes patří městu…

Určitě bychom chtěli jít cestou společné investice s klubem. Takhle to vlastně bylo i na začátku. Nejsem teď schopen se bavit o tom, v jakých částkách, v jakých poměrech by se to realizovalo, ale logicky se nabízí spolupráce. Navíc Baník s tím sám proaktivně přišel. Takže určitě pokud se tam něco bude dít, tak za mě by to měl být nějaký PPP projekt.

Centrum hyperbarické medicíny v Městské nemocnici Ostrava.
V Ostravě se otevřela největší a nejmodernější hyperbarická komora

Byly by Bazaly pro fotbalový stadion v případě kladného stanoviska priorita číslo jedna? Narážím tím i na to, že tady je vize jakéhosi dvojstadionu u hokejové haly…

Je to tak. Je třeba říci, že jsme zvažovali i variantu toho dvojstadionu ve Vítkovicích, protože ty dvojstadiony nebo i trojstadiony se dneska po světě a po Evropě staví a my víme, že postavit to formou toho dvojdomku je levnější než samostatné dvě stavby. V řadě případů se to ukazuje, že tomu tak může být. Samozřejmě je u této možnosti jedno mínus, které nás žene spíše na Bazaly, a to je to, že Baník by se na tom stadionu na Bazalech byl ochoten sám finančně podílet.

Na tom dvojstadionu ne?

No tam je to složitější v tom, že vlastně ten dvojstadion funguje tak, že uprostřed máte společný technologický blok, ve kterém jsou ty sky boxy, ve kterém je zázemí pro regeneraci, gastro. A to by sloužilo jak pro ten hokejový, tak pro ten fotbalový stadion, takže by bylo složité majetkově vypořádat. Vymyslet, jak by to mohlo fungovat. No a samozřejmě ve Vítkovicích to s sebou nese ještě jednu věc. My tam vlastně aktuálně nemáme pozemky, takže se bavíme s majitelem soukromých pozemků. Myslím si, že se dohodneme, a samozřejmě pokud bychom kupovali pozemek pro dvojdomek, tak ten pozemek bude podstatně větší a logicky samozřejmě i podstatně dražší. Takže to je zase něco, co hraje třeba ve prospěch Bazalů.

Takže pro fotbalový stadion jsou prioritou číslo jedna…

Určitě. Samozřejmě všichni fanoušci asi chtějí, aby se Baník vrátil na Bazaly. Já tady teď ale nechci slibovat, že se tak stane, protože musíme počkat, až jak ta studie vyjde. V momentě, kdy budeme mít nějaký finanční odhad, můžeme se o tom bavit. Teď se musíme popasovat s tím, jestli se tam ten stadion vůbec dá umístit, protože je třeba si říci, že v dnešní době jsou naprosto jiné normy, než jaké byly v padesátých, šedesátých letech. Jsou určité evakuační trasy, hasičské plochy, nějaký počet parkovacích míst, ale pokud se ukáže, že se to tam vleze, tak to je dobrá zpráva. Ale ještě se musí taky ukázat, že to nebude stát třeba čtyřnásobek toho, co stadion na zelené louce. Připouštím, že akcelerátorem debaty o fotbalovém stadionu byla i naše loňská návštěva na stadioně v Hradci Králové, kde jsme viděli nově postavený stadion na zelené louce. A myslím si, že nejenom u nás v Ostravě, ale obecně v ČR všechny překvapila ta cenovka, protože se dal postavit opravdu za něco přes 650 milionů korun, což není až tak velká částka, mnozí očekávali. Stadion je to ale kapacitně poloviční než Městský stadion ve Vítkovicích a stavba na zelené louce z logiky věci většinou bývá levnější.

Jsou už pro tu možnost možného dvojstadionu ve Vítkovicích nějaké studie či pokročilá jednání s investory, nebo je to jen nápad?

Je to nápad a jsou k tomu nějaké úplně základní studie. Ono to vzniklo spíše ve vztahu k rekonstrukci Ostravar Arény, kdy jsme si tu studii nechali zadat u německé společnosti, která se tímto zabývá, a vlastně v průběhu toho nás oni přivedli na tu myšlenku dvojdomku, takže máme nějakou skicu, jak by to mohlo vypadat. Máme ji umístěnou do území, ale to je v tenhle okamžik všechno. Máme samozřejmě k tomu i nějaká hrubá čísla. Takže víme, kde se pohybujeme a máme to s čím porovnávat. A tady znovu říkám, pokud by se ukázalo, že by Bazaly byly významně dražší nebo komplikovanější, tak by se do nich asi nešlo. Zase na druhou stranu ty informace zatím vypadají tak, že by tomu tak nemuselo být.

POTLAČENÍ VZHLEDU OSTRAVAR ARÉNY BY VEŘEJNOST NEOCENILA

O výstavbě nové haly pro ledové sporty, ačkoli je realizace daleko, už jste ale více méně rozhodli. Proč zvítězila varianta nové, menší haly po boku Ostravar Arény před její rekonstrukcí či demolicí?

To byla poměrně dlouhá debata, která se tady vedla s odborníky v zásadě od té doby, co jsem se stal náměstkem pro sport a následně primátorem, tedy od mého příchodu na magistrát někdy v listopadu 2022. Ostravar Aréna je samozřejmě dominantou města a všichni ji máme rádi, ale je třeba si uvědomit, že bude mít za dva roky 40 let. Samozřejmě ten stadion byl rekonstruovaný nejvíce před šampionátem v roce 2004, částečně potom i před šampionátem v roce 2015. Ale jsou tady prostě věci, které neodstraníte a myslím si, že definitivní tečku v této podobě za ním udělala energetická krize, kdy se tam jako neřešitelné ukázaly provozní náklady na údržbu ledu. Palác kultury a sportu, dneska Ostravar Aréna, byl stavěn jako multifunkční stadion, jako multifunkční hala, to znamená pro pořádání všech typů akcí. To se tam samozřejmě děje, nicméně zejména se tam hraje hokejová extraliga. Vítkovice tam nejen hrají, ale i trénují a to nás nutí k tomu tam ten led držet permanentně v nejvyšší kvalitě. A když vezmu, jaká je dotace do Ostravar Arény – kdy se bavíme někde kolem osmdesáti milionů –, tak osmdesát procent této částky tvoří právě náklady na tu ledovou plochu, která se tam už dneska drží de facto celoročně. Abychom dokázali náklady na ten provoz stlačit, zadali jsme projekt nebo studii na to, jak by se ten dům dal zjednodušeně řečeno zateplit, eventuálně opravit či přestavět. Někdy v roce 2018 ji pro nás dělalo projekční studio Šuráň, pan architekt měl nějaké nápady. Nicméně když si ten dům typově představíte, on má specifický tvar, z toho úzkého prstence se rozšiřuje a pak zase zužuje, a v tom jsou základní úskalí. Musíte ho zateplit ze dvou stran, zespod i shora, aby úniky tepla nebyly podlahou ani stropem. A samozřejmě, když si představíte Ostravar Arénu provozně, tak nejslabší místo je to nejužší dole, kde vlastně se má vejít gastro, všechn ten byznys, mají tam být stánky, fanshop, ale tím, že je to vlastně nejužší místo budovy, tak se to tam nedá vlastně vměstnat. Málo lidí si to uvědomuje. Dneska se v Ostravar Areně třeba nevaří, musí se tam veškerý catering dovážet. Je to prostě organizační problém, který zase všechno významně prodražuje.

Včelařské jarní setkání Včela!!! Na Černé louce, 15. března 2024, Ostrava.
VIDEO: Jaká bude podle včelařů sezona? V Ostravě se koná ráj pro milovníky medu

Takže?

Takže se řeklo, pojďme tu halu přestavět. Pan architekt Šuráň to navrhl, ale de facto ten návrh spočíval v tom, že se ta Ostravar aréna zastaví druhou stavbou, přiklopí. A do toho prostoru, který by tam nově vznikl, by se postavilo to zázemí, které tam dneska chybí. A je nutno říct, že bychom měli dům, který by vlastně potlačil ten dnešní vzhled. Takže myslím si, že by to úplně veřejnost neocenila. A hlavně autoři, kteří drží dneska autorská práva na tu původní stavbu, tuto variantu vyloučili. Řekli, že vlastně nebudou souhlasit s takto významnou změnou vzhledu.

A kdybyste jim řekli, že pokud necouvnou, přijde varianta, že se ta hala zbourá a postaví se nová?

Proti tomu by samozřejmě nic udělat nemohli. Já jen ještě doplním k té variantě velké rekonstrukce… Bavíme se tam o dvou problémech. První je náklad dvě až tři miliardy korun a za tyto peníze bychom měli pořád ještě dům plný kompromisů. Nebylo by to úplně ideální řešení. A proto se do toho nešlo. Samozřejmě ta rekonstrukce by vyžadovala uzavření budovy na dobu třeba dvou let. Takže my bychom dva roky vlastně nebyli v Ostravě schopni žádné akce pořádat. Pak se nabízela ta varianta, kterou jste lehce zmínil. S tím by určitě potomci autorských práv nebyli schopni nic udělat. Je to varianta, kterou když si pročítám diskuze na sociálních sítích a pod novinovými články, lidé často zmiňují. Říkají postavme novou halu.

Proč ji nepostavíte?

Samozřejmě je to varianta. Ostravar Aréna by se mohla zdemolovat a v místě by se mohla postavit nová velká multifunkční hala s kapacitou 12, 13, 14, 15 tisíc lidí. Tady se ale bavíme o tom, že taková hala by stála pět a více miliard korun. Samozřejmě, mohli bychom být v Ostravě třeba 4-5 let bez takového zařízení, jenže nevím, kde bychom hráli hokeji. Nebyli bychom schopni pořádat žádné velké akce, takže se zvolila varianta třetí, a to že se postaví nová, čistě hokejová hala nebo respektive hala ledních sportů, kde se bude hrát hokej, parahokej, bude se tam krasobruslit a bavíme se ještě třeba i o curlingu. A vznikly by tam vedle hlavního ledu i tréninkové plochy. Jako hala čistě pro lední sporty nemusí být tak velká jako třeba hala v Brně nebo v Praze, protože to nejsou haly hokejové. To jsou opravdu multifunkční haly. Hokej tam je dvakrát týdně, když to přeženu, a zbytek týdne v O2 Aréně probíhají úplně jiné akce. Tady pro tohle si necháme Ostravar Arénu. Takže se bavíme o tom, že postavíme čistě středisko ledních sportů. A tady ta kapacita, která se taky hodně diskutuje, bude 7 možná 7,5 tisíce lidí. Odpovídá to dlouhodobým průměrům návštěvnosti, které v Ostravě jsou.

HOKEJOVÉ MISTROVSTVÍ SVĚTA UŽ SE V OSTRAVĚ NEBUDE OPAKOVAT

Lidi jsou schopni přijmout, že bude nová hala, ale pokud je tady nějaká nevole, tak vesměs směřuje k té kapacitě. Lidé říkají, že 7 tisíc míst na třetí největší město v zemi je málo. Na druhou stranu je tady ta zmíněná průměrná návštěvnost. Nezavírá si však Ostrava dveře třeba pro případ hokejové horečky? Asi Vítkovice taky nebudou chtít hrát vždycky jen o čtvrtfinále. Dá se pak očekávat větší návštěvnost, ale ta tady už nebude moct být…

V loňském roce hrály Vítkovice o druhé místo v základní části a hala byla vyprodaná pětkrát. Ale já to nechci takhle zjednodušovat. Větší hokejová hala v České republice není. Všechny větší haly, aby se ekonomicky zaplatily, jsou multifunkční. To znamená, že hokej tam tvoří opravdu jen nějaké procento toho využití. V Ostravě nemá smysl stavět druhou multifunkční halu, protože máme Ostravar Arénu a dvě multifunkční haly pro koncerty a pro hokej bychom prostě neuživili. Stavět čistě hokejovou halu pro 10 tisíc lidí nemá smysl ekonomicky ani provozně. A bavíme se i o číslech dlouhodobé návštěvnosti. Já ty debaty samozřejmě pročítám, vnímám to, že se to hodně diskutuje a je teď na nás, abychom vysvětlili, jak jsme k tomu číslu došli. Je to skutečně mix ekonomiky té budovy a dlouhodobé poptávky po hokeji v Ostravě. Samozřejmě k velkým akcím si tímto krokem určitě cestu neuzavřeme, protože Ostravar Aréna tady zůstane. V momentě, kdy se postaví nová hala, se určitě opraví i Ostravar Aréna, akorát se opraví už bez trvalé ledové plochy. Ale pokud tady bude mistrovství světa v krasobruslení, led se tam bude dát udělat a ta akce tam bude moct proběhnout.

Ale asi se už nepočítá s velkým hokejovým šampionátem. Když bude velká hala v Brně, patrně v Pardubicích…

Je to samozřejmě něco, co se těmi diskusemi rovněž line. Je to těžké. Pokud bychom nepostavili novou multifunkční halu opravdu rozměru O2 Arény, tak už tady prostě hokejový šampionát nebude. Právě proto, že se teď staví hala v Brně a s největší mírou pravděpodobnosti i hodinu autem od Prahy v Pardubicích. A my? Popravdě, když to teď řeknu za sebe, nedává mi úplně ekonomický smysl stavět halu za 5 až 7 miliard proto, že tady možná s dvacetiprocentní šancí bude jednou za 10 až 11 let mistrovství světa v hokeji. Navíc určitě vždycky bez přítomnosti české skupiny. Takže pokud bychom si v Ostravě řekli, chceme tady postavit halu pro mistrovství světa proto, aby tady mohla hrát slovenská reprezentace, tak ano, pojďme to udělat. Češi však budou hrát vždycky v Praze. Ale já si opravdu nemyslím, že je to správný krok. Naopak tady chci mít halu, která bude sloužit hokeji, kam se lidi budou chodit bavit, kde bude výborná kulisa a která bude provozně fungovat tak, aby to město finančně neohrožovalo.

Muž na recepční vytáhl pistoli.
Lupič z Ostravy si namaskoval pivní břicho. Zkušené kriminalisty neobelstil

Jako fanouškovi mi nebude dělat problém zajet si jednou za těch 10 let na pár zápasů někam dál. Ale nepřipravuje se třeba i Ostrava o nějaký finanční efekt, který takový turnaj přináší? Hotely, gastro a tak dále…

Tady musím říct, že paradoxně to, že budeme mít vlastně Ostravar Arénu, nám dává obrovskou konkurenční výhodu, kterou tyhle věci můžeme dohnat. Dneska, když přijdou promotéři v rámci České republiky s tím, že chtějí uspořádat nějakou akci během jarních měsíců, tak nejsou schopni nikde v České republice si vybookovat velkou multifunkční halu. Právě s ohledem na to, že nikdo neví, jestli se bude hrát v Brně, v Praze, v Pardubicích play-off, nebo ne. My ale budeme mít tu halu vždycky volnou, protože hokej se v ní hrát nebude, a budeme schopni opravdu velkou řadu akcí do té Ostravar Arény pojmout. Bude to pro nás poměrně velká konkurenční výhoda, kterou dneska opravdu nikdo nemá. A protože s těmi klienty už Vítkovice Aréna, naše městská společnost, dneska pracuje, tak víme, že ta poptávka tady je. Navíc máme podloženo čísly, že pokud tady Ostravar Aréna bude bez toho ledu fungovat, vlastně se dostane i do provozního zisku, protože ty koncerty, kongresy a to všechno, co se tam odehrává, na sebe vydělá. Samozřejmě je pravda, že i mistrovství světa v hokeji místní ekonomice řadu věcí přinese. A to už se asi nebude opakovat. Zase na druhou stranu, ani pokud bychom Ostravar Arénu spravili, tak už by se to asi neopakovalo. Ten šampionát by tady nebyl. Jediná varianta, jak sem dostat příští mistrovství světa v hokeji, je postavit tady úplně novou velkou multifunkční halu. A znovu říkám, úplně si nemyslím, že bychom měli pět až deset miliard investovat na něco, co tady bude jednou za deset let. A to jenom možná, protože všichni víme, že tím, že Brno staví vlastní halu, určitě bude usilovat o to, aby minimálně příští šampionát byl právě tam.

Bazaly budou domovem Baníku, zatímco v chystané aréně ledových sportů se toho bude dít přeci jen asi víc, přesto je jasné, že bude hlavně domovem hokejových Vítkovic. Stejně jako se to očekává od Václava Brabce z Baníku, neměl by se výrazněji finančně angažovat i majitel Vítkovic Aleš Pavlík?

Určitě se o tom budeme s panem Pavlíkem bavit, nebo respektive už se o tom bavíme. Navíc se bavíme i se zmíněným soukromým investorem, který dneska vlastní celé to území, o tom, že by to mohl být třeba PPP projekt i s ním. A je to koneckonců stejný investor, který chtěl realizovat zimní stadion v Olomouci. Takže teď jsme úplně na počátku a jsou to cesty, kterými se budeme chtít zabývat. Město podle mě musí být významným přispěvatelem a investorem městské infrastruktury. Ale zase konkrétně na příkladu Vítkovic i Baníku si umím představit i participaci těch klubů, popřípadě jiného privátního sektoru na těchto stavbách.

HALA TATRAN STOJÍ V CESTĚ PRODLOUŽENÉ MÍSTECKÉ

Když je řeč o nových kulturních a sportovních chrámech, zapomenout by se nemělo ani na halu míčových sportů za Futurem. Nejprve se čekalo na dotace, teď na stavební povolení. Jak to vypadá?

Multifunkční hala pro míčové sporty je určitě něco, co v Ostravě chybí. Už od mého příchodu na magistrát se to intenzivně řeší. Problém té multifunkční haly je v tom, že stále nemá získané stavební povolení, i když věřím, že už se tomu blížíme. Samozřejmě jedná se zase o klíčovou infrastrukturu, kterou město není schopno zafinancovat čistě ze svých zdrojů, takže se bavíme i o nějakých národních dotacích. Myslím si, že tady je poměrně velká šance si na ně sáhnout. Navíc tu halu musíme postavit, protože potřebujeme nahradit dosluhující halu Tatran, která navíc, když to řeknu hodně zjednodušeně, stojí v cestě průtahu Místecké centrem Ostravy. Víme, že v roce 2027 by se mělo začít s dostavbou Místecké. Respektive její třetí etapy v podobě onoho zahloubení do polovičního tunelu a zároveň přemostěním se zelenou galerií. A v rámci této stavby se počítá i s odstraněním haly Tatran. Takže do této doby bychom měli tu halu pro ty míčové sporty postavit.

Stihnete to?

Bohužel historicky došlo trošičku nešťastně k nadefinování té samotné investice, kdy vlastně vznikl účelově spolek, ve kterém je jednak majitel basketbalového klubu, jednak město. Mělo to vzniknout jako PPP projekt. Teď se ukazuje, že pokud se bavíme o nějakých národních dotacích, není možná takováto vlastnická struktura. Budeme se to snažit v horizontu několika měsíců změnit. Dostat projekt i pozemek, na kterém by hala za OC Futurum měla vyrůst, do majetku města. Teprve potom budeme moci požádat o ty národní dotace. Jsem optimista, věřím, že by se mohlo řekněme v průběhu příštího roku určitě začít stavět. Možná i letos. My už první peníze na tu stavbu, respektive na nějaké přípravné práce, máme i v rozpočtu pro letošní rok. Ale znovu říkám, stále nemáme vydané stavební povolení a tím, že žadatelem o stavební povolení nebylo město, ale pan Vrátný jako majitel basketbalového klubu a haly Tatran, tak jsme to neměli úplně v rukách.

Stavební povolení zůstane platné, i když se tedy změní ta majetková struktura?

Jasně, to stavební povolení jde za tou stavbou bez ohledu na to, komu to patří.

Komu všemu bude ta míčová hala sloužit a na kolik by mohla celkem vyjít?

To je dobrá otázka. Když se začala projektovat, mluvilo se někde o 600 milionech. Myslím si, že dneska jsme o pár stovek milionů výše, protože samozřejmě je doba, jaká je. Ceny vyrostly, zase na druhou stranu dneska už soutěžíme významně levněji, než jsou třeba předpokládané ceny. Takže můj osobní odhad je, že se bavíme někde 700 až 800 milionech korun. Ale to uvidíme blíž až po soutěži. Sloužit by měla míčových sportům, takže samozřejmě basketbalu, volejbalu, házené. Je to hala s kapacitou 4 až 4,5 tisíce diváků. Bude tam několik tréninkových hal, takže zase půjde o plnohodnotné centrum, které Ostrava potřebuje a které tady zcela jednoznačně chybí.