Počet bezdomovců v ulicích městá narůstá

Garáže, parky, nádraží, ale také opuštěné budovy a remízky kolem řek. Osoby bez přístřeší lze v Ostravě potkat prakticky všude.

„Vybírají si zejména taková místa, která jim poskytují relativně jednoduchý přístup k jídlu,“ vysvětluje Ivo Křížka, vedoucí Charitního domu sv. Benedikta Labre. „Bezdomovci také často žebrají v okolí obchodních center, kde postávají u přístřešků s nákupními vozíky. Z Masarykova náměstí se je však strážníci snaží vykázat,“ říká mluvčí ostravské městské policie Vladimíra Zychová.

A dodává, že strážníci pravidelně prochází místy, kde se bezdomovci vyskytují, snaží se jim poskytnout informace a posílají je do center pomoci.

Koneckonců jízda tramvají, v níž sedí bezdomovec, skutečně není příjemným zážitkem. Lidé na ulici jsou však pouze ta nejviditelnější skupina ze všech osob, jež nemají vlastní domov.

Nejsou jen v centrech, alei v okrajových částech měst

Řádově stovky lidí bez domova se podle nedávného odhadu pracovníků charitativních organizací pohybují po ostravských ulicích. Podle terénního pracovníka jedné z organizací, které se snaží bezdomovcům pomáhat, počty lidí bez domova v posledních letech narůstají.

„Bezdomovci se sice trochu vytrácejí z centra města, takže nejsou tolik na očích. Vyskytují se ale prakticky po celé Ostravě. Přespávají v lesících, ve starých budovách, pod mosty, v garážích. Jde určitě řádově o stovky lidí, přesný počet ale podle mého názoru lze těžko určit,“ odpověděl terénní pracovník charitativní organizace.

K TÉMATU

ZKUŠENOSTI Z JINÝCH OKRESŮ:

NOVOJIČÍNSKO: řešení má formu centra
Novojičínsko se stejně jako jiné okresy potýká s problematikou lidí bez přístřeší. Těch v poslední době nejen přibývá, ale stále častěji jsou v denních i nočních hodinách k vidění ve veřejných parcích, na náměstích či vlakových a autobusových nádražích.

V Kopřivnici se tento problém rozhodli řešit před dvěma lety. Lidé bez přístřeší zde obývali nejen lavičky v centru města, ale také autobusové či vlakové nádraží a dokonce i vestibul a málo využité prostory místní polikliniky. Město se proto rozhodlo pro tyto lidi zřídit denní nízkoprahové centrum Racek. Dočasně jej umístilo do jedné části bývalé kopřivnické školy Náměstí.

Centrum funguje již druhým rokem, a i když je v současnosti plánovano jeho přesunutí, lidé si jej pochvalují. „Mohu potvrdit, že se nám podařilo lidi bez přístřeší dostat z centra města i ostatních veřejných prostor. Postupně si našli cestu do Racka, který je pro ně denně otevřen a kde mohou nejen využít pračky, kuchyňky, ale zejména služeb pracovníků. Ti se těmto lidem snaží nejen pomoci s prací, ale také s vyřizováním dalších věcí, například na úřadech,“ uvedlo kopřivnická místostarostka Dagmar Rysová.

Také ostatní města se s bezdomovci snaží vypořádat, jak to jde. Ve většině případů řeší tyto případy městská policie, která se může opřít o novelu vyhlášky o konzumaci alkoholu na veřejně přístupných místech. Dobrými pomocníky jsou v těchto případech kamery.

KARVINSKO: žebrající bezdomovci obtěžují

Bezdomovci posedávající na lavičkách, obtěžující kolemjdoucí nebo popíjející alkohol. Tak vypadá situace v Českém Těšíně. „Lidé bez domova jsou tady relativně velký problém,“ uvedla českotěšínská mluvčí Dorota Havlíková. Bezdomovci se podle jejích slov objevují hlavně v centru, u nádraží nebo v ulici Tovární.

„Tam je totiž azylový dům, a bezdomovci se tam proto často zdržují a dělají tam nepořádek,“ dodala Havlíková s tím, že díky tomu je tato lokalita pod zvýšeným dozorem městské policie. Nově se bezdomovci také stahují k větším nákupním centrům, jako jsou Kaufland a Tesco. „Občas se stává, že takoví lidé jdou až za zákazníky k autu a žebrají u nich o peníze,“ informovala mluvčí.

Vleklý problém s bezdomovci mají také v Karviné, kde spolupracují s diakonií a s terénními pracovníky. „Bohužel, s některými lidmi neuděláme nic, někteří prostě ani pomoc nechtějí,“ řekl náměstek primátora Petr Bičej. Podle jeho slov nemá ani smysl bezdomovce, kteří popíjejí na veřejnosti alkohol, pokutovat. „Ti lidé nemají peníze ani žádný majetek, takže vymáhat po nich zaplacení je zbytečné. Jediná účinná obrana je vykázání a hlavně zabavení alkoholu,“ sdělil Bičej.

KRNOVSKO: kombinují prvky prevence a represe

Bezdomovectví neznamená jen trvalé bydliště na radnici, ale celý komplex problémů. Město Krnov se ve vztahu k bezdomovcům snaží vybalancovat prvky prevence a represe. Prevencí je především podpora ubytovny Armády spásy a různých projektů zaměřených na lidi na dně společnosti. Mezi nejznámější represivní prvky patří vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích v centru Krnova.

Také městská policie se snaží o vyváženou pomoc a represi. Zejména v zimních měsících řada bezdomovců a alkoholiků vděčí strážníkům za záchranu zdraví i života. Typickým příkladem je šestapadesátiletý krnovský bezdomovec, kterého strážníci letos v lednu vypátrali téměř zmrzlého v přístřešku ve křoví za průmyslovým areálem ve Vrbině.

„K našim povinnostem patří také vyhledávání adresátů, kteří si nepřebírají důležité obsílky. Začali jsme po tom muži pátrat, abychom mu předali doručenku. Když strážníci zjistili, v jakých krutých podmínkách přečkává arktické mrazy, upozornili na to sociální odbor,“ popsal typický příklad zachráněného bezdomovce velitel Městské policie Krnov Pavel Moravec.

Všichni předpokládali, že příčinou zčernání tkáně na rukou bezdomovce jsou omrzliny. Rozsah poškození byl tak velký, že byl muž okamžitě převezen do nemocnice. Lékaři s překvapením zjistili, že se jedná o popáleniny. Bezdomovec už měl ruce tak prokřehlé, že ztratil cit. Když se snažil zahřát a strčil ruce do ohně, vůbec necítil žár plamene.

Tento muž přišel o práci, pak o byt, ale nechtěl svými problémy obtěžovat příbuzné. Na rozdíl od mnoha jiných bezdomovců byl vůči svému okolí bezproblémový. Po ukončení hospitalizace s podporou sociálních pracovníků našel útočiště u Armády spásy a vyřídil si doklady, aby mohl pobírat dávky pomoci v sociální nouzi.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU