Jsme tady, abychom probrali otázku nového fotbalového stadionu pro Baník. Proč vůbec Ostrava nový stadion potřebuje?

Dohnal: Určitě si to potom i pan Brabec okomentuje, ale za sebe mohu říct, že dneska Baník hraje v pro něj de facto nevyhovujících prostorech na městském stadionu, se kterým navíc jako město máme své další úmysly. Ten stadion dneska používáme multifunkčně, to znamená pro fotbal a pro atletiku. Nicméně atletika se nám dneska v Ostravě dostává stále na vyšší úroveň. Atletických hodin tam přibývá, atletických akcí také přibývá. V rámci české atletiky máme ojedinělou infrastrukturu, máme atletickou halu, rozcvičovací stadion a vlastně i ten samotný městský stadion. Rozhodli jsme se, že se vydáme cestou budování národních atletických center a chceme uvolnit právě i kapacity pro rozvoj atletiky v Ostravě. Z tohoto pohledu není úplně reálné, aby výhledově na tom stadionu fungoval multifunkční provoz, tedy fotbal spolu s atletikou. Ostatně myslím, že v Ostravě to tak bylo nastaveno vždycky, že se bude hledat pro Baník nová lokalita pro stadion.

Jak to zapadá do plánů Baníku?

Brabec: Já to taky tak vnímám, protože co si pamatuju, ještě před mým příchodem do Baníku, to řešení, že se Baník přestěhuje na zkolaudovaný atletický stadion ve Vítkovicích, bylo dočasné s tím, že se bude hledat nová lokalita pro fotbalový stadion. V Ostravě, ve třetím největším městě, není fotbalový stadion. Za posledních patnáct dvacet let ubyl zhruba stejný počet hřišť, to znamená 15 až 20 hřišť. Dřív, před těmi patnácti dvaceti roky tady byly čtyři fotbalové stadiony, na kterých se mohla hrát liga. Ať už to bylo OKD, Poruba, Vítkovice, Bazaly anebo NHáčko. A teď tady z toho není vlastně fotbalový stadion ani jeden. To je ten důvod, proč jdeme cestou přestavby Bazalů. A hlavně proto, že městský stadion je atletický – jako jediný v celé České republice. Nesplňuje parametry mistrovských evropských pohárů a už vůbec se nebudeme bavit o reprezentaci, která vlastně za posledních osm devět let tady v Ostravě nehrála. A to hlavně proto, že tady není fotbalový stadion. Ne proto, že by tady nebyli fanoušci, protože Ostrava je možná nejfotbalovější město v republice.

Jak se na vítkovický stadion díváte uživatelsky? Z Bazalů na něj musíte dojíždět, neposkytuje adekvátní zázemí a třeba ani skyboxy, které by vám mohly generovat zisk. Co vám tam tedy jako Baníku chybí?

Brabec: Tak já nevím, kolik máte času na to probrat, co nám tam chybí. Je toho spousta, ale vše vzniklo tím, že ten stadion je zkolaudován jako atletický, to znamená ne fotbalový. Proto těch věcí, které nám nevyhovují, je strašně moc. Samozřejmě jsme rádi, že Baník má v Ostravě vůbec kde hrát. Ač se nám ten stadion z pohledu vizuálního jeví hezky, je to atletický stadion a my na něm vlastně ani nesídlíme. Na každý domácí zápas jedeme jako na venkovní. To znamená že přijedeme před zápasem, jdeme do šaten spolu s hosty, převlečeme se, rozsvítíme, zahrajeme a za dvě hodiny je stadion prázdný. A znovu se na něj dostaneme zase za čtrnáct dní, kdy jedeme na ten „domácí“, čili venkovní zápas znovu. Ale těch věcí, které bychom chtěli zlepšit, ale nejdou zlepšit, protože to funguje pro atletiku, je spousta. Třeba teď se tam běžela Zlatá tretra a my nemáme prostor na to, abychom po osmi devíti letech vyměnili trávu.

Je fakt, že ta už je hodně flekatá…

Brabec: Je špatná, je třeba vyměnit. Chtěli jsme ji vyměnit, ale ani letos jsme to nestihli, protože prostor k tomu tam zkrátka není. Baník, jak víte, hraje poháry. Nevíme, jestli ten první zápas budeme hrát hned toho pětadvacátého doma. Zlatá tretra skončila před čtrnácti dny a ještě tam je nějaký atletický závod. Kdy to máme udělat? A když jsem zmiňoval, že nejsou ta hřiště, náš B-tým postoupil do druhé ligy a nemáme s ním kde hrát. Přišly nám nabídky ze sousedních měst, jako je Frýdek-Místek nebo Havířov, které chtěly, abychom tam hráli. Kvůli našim fanouškům jsme ale chtěli, aby se hrálo v Ostravě, takže zápasy B-týmu se budou odehrávat také na městském stadionu a ta tráva dostane o to více zabrat, protože se tam budou hrát i mistrovská utkání druhé ligy. Pak máme ženy v první lize a další týmy, ale nemáme je kde umístit.

Takže padla volba na Bazaly. Nebyla už pro město tahle kapitola uzavřená?

Dohnal: Příběh Bazalů se tady asi opakovaně vrací. Historicky tady byl názor města, že Bazaly se nedají technicky přestavět. Že se tam prostě stadion, který by splňoval podmínky FAČR a měl parametry moderního fotbalového stadionu, nedá postavit. Zase na druhou stranu my jsme tu situaci nějakým způsobem řešit museli. Na stole bylo několik variant. Jedna z nich byla, že se postaví nový stadion na zelené louce. My jsme chvilku koketovali s tím, že bychom ho postavili vlastně i dohromady jako jednu stavbu spolu s novou hokejovou arénou, kde by sdílením některých prostor multifunkční stavby mohlo dojít ke snížení nákladů. Pro tuhle variantu jsme ale neměli úplně vhodné pozemky, které by byly ve vlastnictví města. A pak byla samozřejmě kromě varianty výstavby na zelené louce, na jakémkoliv pozemku, který bychom koupili, ve hře ještě i varianta podívat se znovu na Bazaly. Domluvili jme se, že jednou provždy chceme rozřešit tu otázku, jestli může hrát Baník na Bazalech, nebo ne. Zadali jsme studii proveditelnosti, která nám to měla ověřit.

Co tedy ukázala?

Dohnal: Z té studie se ukázalo, že to prostorově možné je. Máme tady nahrubo nakalkulovány nějaké evakuační plochy, požární plochy, nějaké dopravní řešení. Všechny tyto parametry v zásadě vycházejí. Takže jsme nechali udělat ještě i geologický průzkum, který nám měl říct, jak moc je to území stabilní, protože o tom se před těmi deseti a více lety taky hodně hovořilo. Ukázalo se, že i ten geologický průzkum vyšel pozitivně a že té variantě opravy, nebo respektive stavby nového fotbalového stadionu na Bazalech nestojí nic v cestě. Tady ještě navíc musím říci z pohledu města, že při tom rozhodování byl důležitý jeden aspekt. Pokud bychom postavili spolu s Baníkem někde stadion nový na zelené louce, tak pak by se logicky také nabízela otázka, jaké by vlastně bylo další využití Bazalů, protože právě Baník je dneska tím hlavním uživatelem na Bazalech.

Na jakou kapacitu by nový stadion mohl být koncipován a kolik by mohla stavba stát?

Dohnal: Patnáct tisíc míst je nějaká spodní kapacita, kterou potřebujeme, aby nám tady hrál český národní tým. Pokud se má v Ostravě stavět nový fotbalový stadion pro Baník, tak samozřejmě musí splňovat podmínky i pro hraní mezinárodních zápasů. Proto těch 15 tisíc je nějaká spodní kapacita. To území je ale limitováno svým tvarem, vlastně zakousnutím do ulice Českobratrské, do té estakády, která vede nahoru. Zároveň abychom dokázali zachovat ta tréninková hřiště, která navazují na ten plánovaný stadion, nedovolí nám to dramaticky převýšit kapacitu 17 až 18 tisíc míst. Ale já si myslím, že někde mezi patnácti až dvaceti tisíci, možná patnácti až osmnácti tisíci je to pro Ostravu dostatečný stadion.

Jaká je za vás ideální kapacita?

Brabec: To je strašně složité říct, ale těch patnáct tisíc si myslím, že je ideální stadion pro potřeby Baníku Ostrava, pro Ostravu jako takovou. Samozřejmě může být i větší, mohl by mít kapacitu pětadvacet tisíc, ale ta výše investice do nového stadionu by se rapidně zvýšila, protože by se muselo sáhnout do toho, co na té přestavbě Bazalů v posledních osmi letech stálo nejvíc. A to je ta opěrná zeď, do které se vlastně vryl tréninkový areál. Mým zájmem, nebo zájmem Baníku a zájmem akademie Baníku Ostrava, je, aby ten tréninkový areál zůstal zachován. A proto nechceme, aby ten stadion byl větší. Vzal by nám ten tréninkový areál. Jak jsem na začátku říkal, těch hřišť už bylo v Ostravě strašně moc a nemůžeme si dovolit, aby ubyl i tento tréninkový areál, který se za nemalé peníze na Bazalech postavil.

Zkrátka je to lehce kompromisní řešení s ohledem na provedenou investici v minulých letech a na to, že už se s fotbalovým stadionem na Bazalech nepočítalo?

Brabec: Skoro si troufám říct, že ani ne nekompromisní jako spíše vyhovující. Protože když nad tím přemýšlím, tak Bazaly jako pozemky patří městu. Slouží to sportu. V územním plánu je zanesen sport. Bazaly každý v republice zná, ví, že tam je sídlo Baníku a polovina republiky si dodnes myslí, že tam ještě hraje Baník Ostrava. Každý je má spojené s Ostravou a s Baníkem.

Jsme úplně na začátku, ale tušíte, nakolik by mohla být znehodnocena ta provedená investice z minulých let?

Brabec: Maximálně z deseti až patnácti procent, protože jinak všechno zůstává. Zůstávají hlavní tribuny, zůstává hřiště, zůstává tréninkový areál. Otázkou je ta budova, kde vlastně dneska sedí vedení Baníku. Jestli při té architektonické soutěži projektanti a architekti navrhnou rozšíření té budovy, protože je pro budoucí potřeby malá. Ta tribuna je tuším pro 420 lidí, proto je i nevyhovující pro tu druhou ligu. A nejen proto, ale i proto, že na Bazalech nejsou světla a vyhřívání trávníku a nedají se tam pořádat mistrovská utkání druhé ligy. Přes to všechno je to na Bazalech nejlepší řešení. Já sám, když jsem přišel do Ostravy, do Baníku, tak jsem podlehl té iluzi, že na Bazalech už to nejde. Ale ta studie, která minulý týden byla předána městu, říká, že tam problém není. A to je samozřejmě pro Baník dobře. Jestli jde postavit nový stadion v Ostravě a jde ho postavit na Bazalech, tak za mě je to velmi výborné řešení.

Očekáváte, že by s tím potenciálním, nebo řekněme že už budoucím přesunem Baníku na Bazaly mohlo dojít ke zvýšení návštěvnosti domácích zápasů? K vytvoření lepší atmosféry a návratu k Baníku, jak jsme ho znali? Celé té aury kolem?

Brabec: Přesně tak. Myslím si, že to, co tady bývalo, by se vrátilo. Určitě by se zvedla i návštěvnost, určitě by se zlepšila atmosféra, protože když jste na tom stadionu, tak je mi až líto domácího kotle, těch lidí, kteří snad musí mít dalekohledy, aby viděli na druhou stranu toho hřiště, co se tam děje. Myslím si, že by to ti fanoušci a vlastně i obyvatelé města Ostravy vzali zase tak, že to je jejich stadion, že to je domov Baníku, že se Baník vrátil domů a byli by na to pyšní a těšili by se. Myslím si, že atmosféra by zase byla vynikající. To v Ostravě umíme. A měli bychom více bodů, tedy více domácích bodů. V republice sice každý rozumí fotbalu, ale lidé, kteří ten fotbal opravdu dělají, říkají, že kdyby měl Baník pořádné zázemí, měl by o deset dvanáct bodů více. Máme vlastně nejhorší bilanci v lize, co se týče domácích zápasů. Bráno mezi srovnatelnými kluby.

Jak laické veřejnosti vysvětlíte, že by ti hráči na jiném stadionu uhráli o deset dvanáct bodů víc?

Brabec: Tak samozřejmě to slíbit nemůžu. Já si to myslím, věřím tomu. Zeptejte se těch fanoušků, co tam chodí, jak se na tom stadionu cítí. A když potom přijedou na nějaký jiný, třeba do Hradce nebo do Plzně, jak se tam cítí. Když se ptáme těch hráčů, taky se tam necítí, protože hrajete od fanoušků strašně daleko, jako na letišti. Ten kontakt s tím divákem tam zkrátka není.

Trochu jsme utekli od otázky, kolik by mohl nový stadion na Bazalech stát, máte nějaké prvotní odhady?

Dohnal: Samozřejmě bude záležet na řadě věcí. Já teď nechci úplně střelit částku, protože jsme opravdu úplně na počátku celého procesu. Teď se rozhoduje, jakým směrem se půjde. My jako město vypíšeme na Bazaly architektonickou soutěž, která bude mít nějaké parametry. Bude podle regulí České komory architektů, kde bude dána nějaká předpokládaná částka. Cíleně neřeknu přesné údaje, protože nechci ovlivňovat budoucí soutěž, ale pokud se bavíme o stadionu s kapacitou 15 až 20 tisíc diváků, bavíme se o částce řekněme 1,2 až 1,8 miliardy korun.

Zapadá to do předpokladů města? Asi jste museli být připraveni na možnost, že když studie vyjde a na Bazalech se bude stavět, tyto výdaje tady budou…

Dohnal: Určitě ano. Tady je třeba říci, že Ostrava v posledním roce hospodaří s rozpočtem 15 miliard korun, přičemž z této částky jsou čtyři, možná pět až pět a půl miliardy korun investiční peníze, které máme v kapitálovém rozpočtu. Tady musím taky říci, že budeme počítat určitě i s nějakým externím financováním. U takto rozsáhlé stavby nepředpokládáme, že to budeme celé stavět čistě z našeho rozpočtu. A v neposlední řadě je třeba si říct, že se ta stavba určitě nebude stavět jednu stavební sezonu. To znamená, že se nám to vlastně rozloží i v čase do několika stavebních sezon a tím pádem i do několika rozpočtů. Takže ač ta částka může znít astronomicky, tak z pohledu města Ostravy to není nic, co bychom si nemohli dovolit a co by bylo nerealizovatelné.

Jste připraven s klubem se na té stavbě nějakým způsobem podílet?

Brabec: Určitě. Já jsem to panu primátorovi slíbil, že se budeme bavit o participaci, ať už mě jako Václava Brabce nebo jako Baníku Ostrava. Ať už to bude participace finanční při té soutěži anebo potom při podílení se na samotných nákladech, které ten stadion samozřejmě s sebou ponese. Myslím, že svým účinkováním tady v Ostravě a v Baníku Ostrava jsem dokázal, že se chci podílet na rozvoji fotbalové infrastruktury.

Dohnal: Tady bych možná ještě se vrátil trochu k městskému stadionu ve Vítkovicích. On je poměrně vizuálně pěkný, opravdu nevypadá špatně, ale jednou z jeho velkých slabin je nedostatečná kapacita sky boxů, což je právě to, kde by si fotbalový klub mohl sáhnout na nějaký eventuální příjem, který by se do celé té ekonomiky provozu stadionu a klubu jako takového promítl. Takže i kdybychom nechtěli stavět nový fotbalový stadion a třeba se rozhodli, že budeme dál rozvíjet ten multifunkční, který je v Ostravě-Vítkovicích, stejně by nás ta investice do sky boxů a celého toho zázemí čekala. Ekonomika budoucího stadionu v tuto chvíli nastavit nejde, ale samozřejmě ten model se vymyslí tak, aby byl přijatelný pro obě dvě strany.

Už jsme to trochu nakousli. Dříve se říkalo, že na Bazalech fotbalový stadion postavit nelze, nyní slyšíme opak. Jak tohle chcete vysvětlit veřejnosti, aby si nemyslela, že se zkreslují data?

Dohnal: Tak ono všechno má vždycky své důvody a vždycky záleží, jak se na to díváte v daném čase. Když se vrátím do doby, kdy se Baník stěhoval z Bazalů na vítkovický stadion, tak tehdy opravdu asi jiná varianta neexistovala, protože Baník byl v ekonomicky velmi tíživé situaci a nebyl schopen stadion na Bazalech, který byl v té době v jeho vlastnictví, rekonstruovat. Tehdy se rozhodlo to o tom, že město ten stadionvykoupí s tím, že ho bude rozvíjet dál jako určitou sportovní infrastrukturu. To se ukázalo z dnešního pohledu jako dobrý krok, protože kdyby se to tehdy nestalo, kdyby ten stadion nabral jiný osud, koupil by ho třeba někdo jiný, případně by skončil v insolvenci, tak už by dneska ta varianta rekonstrukce nebo postavení nových Bazalů vlastně vůbec nebyla na stole. Takže z tohohle pohledu určitě je dobře, že se město tehdy tou cestou vydalo. A zase je třeba si uvědomit, že v té době se opravdu řešila i rekonstrukce městského stadionu ve Vítkovicích, který hostil pravidelně Zlatou tretru. A byl to v té době i domácí stadion fotbalových Vítkovic. A taky nebyl v dobré kondici. Takže tehdy opravdu to rozhodnutí spravit městský stadion bylo za mě správné. A bylo samozřejmě logické, že když Bazaly v té době nesplňovaly parametry pro to, aby se tam mohla hrát liga, tak byl Baník přestěhován právě sem na tenhle stadion. Samozřejmě dneska už zase nějaká doba uplynula, jsme někde trošičku jinde a díváme se dál.

V Ostravě se teď do sportu dává docela dost peněz a s velkými projekty se nadále počítá. Řeší se hokejová hala, hala pro míčové sporty a tak dále. Počítáte s tím, že před určitou skupinou lidí bude třeba všechny tyto výdaje obhájit?

Dohnal: Já si nemyslím, že toho je až moc. Ono samozřejmě ty projekty se všechny musí nachystat a všechny se nepotkají v čase. Když se podívám, jak dlouho se projektovala aktuálně stavěná koncertní hala, kdy se ta debata zahájila někdy v roce 2012 a dneska máme rok 2024 a budeme teprve poklepávat základní kámen…

To asi pan Brabec úplně nechtěl slyšet…

Brabec: (úsměv)

Dohnal: Ona většina té infrastruktury ve městě vznikala v podobné době a dneska je do jisté míry využitá, přežitá a nás prostě čeká buď ji rekonstruovat, nebo stavět novou.

Brabec: Já se taky musím zastat celé té sportovní infrastruktury, která se má realizovat, protože Ostrava jako třetí největší město sice má sportovní infrastrukturu, ale má ji v zanedbaném stavu a myslím si, že v rámci obnovy metropolitní infrastruktury město Ostrava dřív nebo později musí do toho sportu investovat. A to se teď nebavíme o Bazalech. Jestliže se má Ostrava rozvíjet a finance rozložené v čase na to můžou být, tak jen houšť.

Dohnal: Já bych zase úplně neříkal, že je ostravská sportovní infrastruktura zanedbaná (úsměv), ale je minimálně poplatná své době. A opravdu pokud nechceme přešlapovat na jednom místě, tak ty klíčové prvky městské sportovní infrastruktury musíme prostě posouvat dál.

Pojďme zpátky k Bazalům. Vy jste, pane Brabče, říkal, že z té stávající investice, která tam byla vybudována pro akademii, přijde vniveč možná deset patnáct procent…

Brabec: Je to můj laický odhad, ale na těch Bazalech bývám velmi často, a když vylezete ven a podíváte se na tu tribunu, tak já jsem od začátku říkal: ‚tady by ten stadion podle mě vešel‘. Ale měl jsem strach z těch geomorfologických průzkumů. Třeba ty hlavní ochozy podle mě v podstatě zůstanou zachovány. Myslím, že je využijí, protože zpevňují celý ten val. A navíc si myslím, že se tam dají uspořit i peníze tím, že tam ta hmota zůstane. Největší část peněz ale šla do té zpevňující zdi mezi hřištěm a tréninkovým areálem.

Připomeňte tedy možná, pane primátore, kolik do proměny Bazalů před lety šlo a kdo to platil…

Dohnal: Bylo to tehdy z prostředků města, z dotace z Moravskoslezského kraje, který tam nasměroval Regionální fotbalovou akademii. Ta částka byla něco přes 300 milionů, ale tady bych chtěl opravdu říci, že většina té investice bude využita. Největší část skutečně tvořily náklady na vybudování opěrných zdí, které zůstanou, a na vybudování těch tréninkových hřišť, které rovněž zůstanou. Takže ta investice, která by v případě stavby nového stadionu na Bazalech byla znehodnocena, rozhodně není v celé té výši. Zase na druhou stranu, pokud bychom šli variantou stavby na zelené louce, tak by nás s největší pravděpodobností čekal výkup pozemků, který by pro takto rozsáhlou stavbu byl poměrně drahý, myslím si, že by rozhodně byl dražší než ta zmařená investice. Navíc v tenhle okamžik mě nenapadá městský pozemek, na kterém by se to dalo postavit. Takže určitě bychom ten pozemek museli koupit, museli bychom ho připravit a ty náklady by mnohonásobně převyšovaly to, o čem se tady bavíme.

Když jsme u těch pozemků, tak v minulosti se uvažovalo o tom, že by stadion mohl stát ve Svinově, také na Zárubku. Jsou za vás ty Bazaly nejideálnější řešení?

Brabec: Já to jenom ještě doplním. Zjišťoval jsem – a poprosil jsem i fanoušky, aby se podívali, protože nás je hodně –, jestli nějaký takový pozemek existuje – a je jedno, jestli je ve vlastnictví města nebo nějakého cizího subjektu. A rezonovaly tady vámi zmíněné dvě lokality. O Svinově si myslím, že to je nevhodné, to bylo ještě za předchozího, ne-li před předchozího vlastníka Baníku. Prostě se řeklo, že Baník půjde na Svinov, protože tam myslím patří ty pozemky městu. Ale už ho vůbec nezajímalo, jak to s Baníkem dopadne. No a druhý podle mě lokalitou možná zajímavý pozemek je na Zárubku. Ale tam máme dva problémy – jednak ten pozemek je ve vlastnictví cizího subjektu, pana Bakaly, a také tam je ekologická zátěž a s tou bychom se prali hodně dlouho za určitě nemalé finanční prostředky.

Sice poblíž je tramvajová trať, ale jinak je to vlastně území nikoho, musela by se tam vybudovat celá infrastruktura…

Brabec: To by byly ty vícenáklady, které zvýhodňují Bazaly. A když jste se ptal na ně, tak když to vezmu, že pozemky jsou ve vlastnictví města, že je daný územní plán pro sport, že Bazaly patří k Baníku stejně jako Baník patří k Ostravě… Není o čem diskutovat. Nemůžeme opomenout ani to místo, tu tradici, ty emoce, tu historii, která která s tím místem je spojená a která je v srdcích fanoušků. A pak řeknu ještě jednu takovou svoji úvahu…

Povídejte…

Brabec: Bazaly stojí na kopci. Jestli tam vznikne pěkný moderní fotbalový stánek nebo chcete-li domov Baníku Ostrava, tak to bude i jedna ze zajímavých dominant v Ostravě, protože Baník Ostrava a Bazaly v republice znají úplně všichni. Prostě z toho stadionu může být na Ostravu nádherný výhled, svým způsobem je to i reklama. Já tam kousek nad Bazaly bydlím, bydlím na kopci a vidím tu Ostravu jak na dlani. Večer je to úchvatný pohled. Myslím si proto, že by tam mělo být i třeba muzeum Baníku Ostrava, které dneska na těch stadionech vzniká a jsou to hodně navštěvovaná místa. To muzeum si Baník zaslouží a Bazaly jsou pro to nejlepší lokalita. I pro fotbalový domov Baníku.

Takže na Bazalech počítáte i s muzeem, ano?

Brabec: Je to jako jedna z priorit, protože si myslím, že to by bylo hodně navštěvované místo v Ostravě.

Dohnal: Naprosto souhlasím s tím, že pokud se to povede, tak bude mít Ostrava krásnou dominantu. Opravdu ten pohled na ten stadion z celého města prostě prostě bude zajímavý. A pokud se bavíme o tom muzeu, tak nejenom muzeum, ale celý ten stadion musí být za mě živý i v době, kdy se tam fotbal nebude hrát. Takže očekávám, že tam budou kromě návštěvnických prostor a muzea třeba i veřejně přístupná restaurace. Prostě ten areál by měl být otevřen lidem pořád a mělo by to být další živé místo pro setkávání ve městě.

Počítá se tedy s využitím stadionu, té hlavní plochy, i k jiným účelům než jen pro fotbal?

Dohnal: Ta hlavní plocha bude, předpokládám, sloužit dominantně fotbalu.

Tím, že se změní stávající uspořádání, nebude vám ta plocha třeba chybět pro tréninkové účely? Zmínil jste jejich úbytek, budete jich mít dostatek? Běžně tam kvůli zachování kvality trávníku asi trénovat nebudete…

Brabec: Těch ploch je samozřejmě málo, proto už jsem říkal, že jsem se musel podílet hodně na výstavbě té fotbalové infrastruktury, na stavbě těch sedmi hřišť. Na Bazalech jsou dneska tři hřiště postavené, z čehož budou zase tři hřiště, protože ten fotbalový areál a to velké hřiště nebude moc dostávat tak zabrat, aby bylo připravené v nějaké kondici pro ten ligový fotbal.

Jednou z klíčových otázek v souvislosti s přebudováním stadionu je doprava. Ať už ta okolní v Českobratrské ulici, nebo statická v podobě možností parkování pro fanoušky. Jak se to bude řešit?

Dohnal: Dominantně počítáme s tím, že se lidé naučí na fotbalové zápasy – a je to tak běžné i jinde ve světě – využívat veřejnou dopravu. Koneckonců, takto si to Ostrava poměrně dobře vyzkoušela při samotném mistrovství světa v hokeji, kdy kolem samotné Ostrava arény byly významně omezené běžné parkovací plochy a vlastně se nic nestalo. Ti lidé se na ten stadion dostali. Veřejná doprava si s tím poradila, zvládla to, takže to bude určitě základ. Bude to prostě na trolejbusech, na autobusech a na pěší docházce z centra Ostravy. Ale počítáme samozřejmě i s výstavbou nějakých parkovacích ploch v místě. Pro potřeby samotného pořádání těch zápasů se bude parkovat i na tom stávajícím parkovišti, kde je kapacita opravdu řekněme do dvou set aut. Předpokládá se dál parkování pod samotnými mosty, ale studie počítá například i s tím, že od stadionu nahoru, vlastně v té estakádě, by došlo ke zúžení komunikace ze stávajících čtyř pruhů, které navíc ještě mají široké odstavné pruhy, na klasickou komunikaci se dvěma pruhy. Vznikla by tam v obou směrech cyklostezka a celá hromada dalších parkovacích míst právě přímo v téhle ulici. Nechci to teď s Bazaly úplně spojovat, ale můžeme se bavit v nějakém výhledu i o parkovacím domě. Mně by třeba dávalo smysl, kdyby vznikl někdy parkovací dům dole v Bohumínské ulici, který by mohl vykrývat jednak samotné fotbalové zápasy, ale dominantně by potom sloužil samotnému parkování aut z centra Ostravy.

Možná by to mohlo pomoci i dopravnímu podniku, kdyby na každý domácí zápas obsluhoval o tisíce fanoušků víc. Třeba by pak ani ta dotace města nemusela být taková (přes dvě miliardy korun ročně - pozn. aut.)

Dohnal: Tak určitě. Samozřejmě dlouhodobým cílem města je co nejvíce lidí dostat do veřejné dopravy. A když se zase vrátím k tomu mistrovství světa v hokeji, tak se ukázalo, že dopravní podnik si s tím poradit umí. Návštěvníci města, ale i Ostravané, prostě, kteří třeba běžně veřejnou dopravu nevyužívají, ji na ten hokej využívali. A není jediný důvod, proč by tomu tak nemohlo být právě u fotbalu.

Je to můj osobní názor, ale myslím si, že kdybyste dali fanouškům na výběr, jestli Bazaly s tím, že si tam dojedou MHD, anebo Vítkovice s tím, že dojedou až ke stadionu autem, tak ta volba asi bude možná celkem jednoznačná…

Dohnal: Já jsem o tom přesvědčen.

Brabec: Já k tomu ještě dodám, že je zcela obvyklé, že se využívá městská hromadná doprava na fotbal i ve velkých městech, jako je Madrid, Milán. Koneckonců ani u nejmodernějšího stadionu, který je tady v Edenu na Slavii, nemají parkovací místa, tak se musí tramvajemi a autobusem. A když chcete přijet autem, tak musíte přijet tři hodiny před zápasem a zaparkovat v Tesku, které je naproti. Trend by dnes měl být zastavit na Černé louce, u zoo, součástí vstupenky by byl QR kód s bezplatnou jízdenkou. Parkovací dům by byl nechci říct přímo vyhozené peníze, ale není nezbytné stavět u stadionu parkovací dům. Teda jo, mě by se to líbilo, kdyby tam město postavilo parkovací dům, ideálně pro tisíc dva tisíce aut (úsměv). Ale zase si musíme uvědomit, že hrajeme doma 20 zápasů, to není ani desetiprocentní využití roku, a hlavně o víkendech, to ta Ostrava zase není tak zaplněná. Dá se využít parkování zaměstnanců radnice, ti o víkendu nepracují. Ale jak říkám, hlavně by to měla být ta hromadná doprava, to je trend v celé Evropě. Prostě co nejvíc lidí přesunout do té MHD.

Dohnal: Určitě nedává smysl stavět parkovací dům pro fotbalový stadion. Jednak by nebyl využitý a jednak by nám zabral právě ta tréninková hřiště. Samozřejmě platí to, co jsem říkal já, tedy že si umím představit parkovací dům dole u Bohumínské ulice, takže by nám vlastně pomohl odparkovat samotné centrum v běžný pracovní den i zápasy o víkendech.

Kdy by nový stadion na Bazalech mohl stát?

Dohnal: Když se na to podívám reálně s vědomím toho, jak vlastně celý ten aparát funguje, tak pokud všechno dobře půjde, někdy v roce 2026 by mohla být nachystaná projektová dokumentace s povolovací rozhodnutími. Když se bavím potom o nějaké soutěži, o samotné stavbě, tak si troufnu říct, že léta 2028 2029 jsou poměrně reálný termín.

Za vás by to takto bylo optimální, nebo to raději chcete vyjádřit početně tak, kolik do té doby Baník ukope evropských pohárů?

Brabec: To spíš odpovím na tu první otázku (úsměv). Je jasné, že by to bylo ideální, nádherné, kdyby se to takto stihlo. Že bychom se toho ještě všichni dožili. Ale jsem přesvědčen, že jestli to bude za našich životů nebo za dvacet a více let, tak fotbalový stadion prostě v Ostravě být musí. A co jste se to ptal na tu druhou otázku?

Dohnal: Kolik bude do té doby evropských pohárů… (úsměv)

Brabec: Jo kolik bude pohárů… Říkal jste 2028, 2029, tak já bych si přál, abychom minimálně třikrát do té doby v těch evropských pohárech byli. Ale samozřejmě chci být pětkrát, to je jasné!