Bydlet ve vlastním, nebo zvolit nájem?

Pro někoho může být výhodnější splácet hypoteční úvěr, což ale také znamená, že kvůli bytu může být několik let vázán na jedno místo.

Pro jiného je ale lepší varianta platit nájemné a mít možnost velmi rychle změnit bydliště a odstěhovat se za prací třeba na druhý konec republiky.

Podle většiny odborníků je prioritou určit, kolik peněz může domácnost měsíčně věnovat na zajištění vlastního bydlení. S přihlédnutím k této částce je pak třeba určit, na jak vysokou hypotéku nebo půjčku můžeme v případě, že jsme se rozhodli pro vlastní bydlení, dosáhnout.

Zjednodušeně lze říci, že pokud bydlíme v lokalitě, kde je nájem vyšší, vyplatí se uvažovat o půjčce nebo hypotéce, jejichž úroky postupem času klesají. Výši splátky si navíc můžeme zvolit sami a v případě finanční nouze se nabízí možnost byt či dům prodat, případně jej vyměnit za menší, levnější a získat tak finanční rezervu.

Zájemci o vlastní bydlení podle něj také často argumentují tím, že koupí vlastního bytu si zajistí jistotu střechy nad hlavou a nemůže se jim stát, že je někdo z bytu vystěhuje. To je ovšem pravda jen částečně. Tuto jistotu totiž vlastník nemovitosti získá až po uhrazení poslední splátky úvěru či hypotéky. Než tak člověk skutečně bydlí ve vlastním, může to trvat (podle doby, na kterou je půjčka uzavřena) třeba i deset, dvacet nebo třicet let.

Je navíc třeba vzít v úvahu také to, že s vlastnictvím nemovitosti jsou spojeny i další náklady, například různé daně a poplatky, případně i investice do nutných oprav.

Mohlo by vás zajímat:Dění kolem bytů společnosti RPG

Vlastní byt: odpadá nájem, některé další poplatky ale zůstávají

Osobní vlastnictví je nejvyhledávanější a také nejprestižnější formou bydlení. Odpadá platba za nájem, do hry ale vstupují vysoké náklady na pořízení bytu či domu, navýšené o úroky a poplatky za úvěr od hypoteční banky nebo stavební spořitelny, poplatky na nezbytnou údržbu, pojištění a další. Obecně lze podle odborníků pořízení vlastního bytu doporučit v případech, kdy naše měsíční platby za pronájem jsou srovnatelně vysoké se splátkami úroku hypotéky, máme vytvořenu určitou finanční rezervu, banka schválí naši žádost o hypoteční úvěr, případně nám budou stačit prostředky z úvěru ze stavebního spoření.

Musíme ale počítat i s tím, že úvěr nám pořizovací částku navýší v průměru o třicet procent, v případě dlouhodobějšího splácení třeba i o více než sto procent. Kratší doba splatnosti sice utlumí celkové přeplacení, ovšem může zase vyhnat měsíční splátky vysoko nad tržní nájemné. Výhodou ovšem může být to, že zatímco peníze vynaložené za nájem už nikdy neuvidíme, vlastní nemovitost cenu nikdy neztratí a v případě potřeby ji můžeme prodat nebo předat svým dětem.

Nájemní bydlení má tradici i ve vyspělých zemích západní Evropy

Vlastní bydlení lze považovat za investici, která se může po čase vrátit. Podle odborníků je vždy důležité pečlivě spočítat všechny náklady (například platbu daně z převodu nemovitosti, platbu za vyhotovení znaleckého posudku, provizi realitní kanceláři a další) a zvážit všechna pro a proti. Jedním z nich je i to, že když se dostaneme do potíží a neplatíme, pak o nemovitost můžeme přijít. Na druhé straně může koupě nemovitosti znamenat, že další generace naší rodiny už bude bydlet ve vlastním.

Obliba takzvaně vlastního bydlení je v naší republice podle odborníků nevídaná. „V polovině devadesátých let minulého století došlo v České republice k potlačení role nájemního bydlení a razantnímu přechodu na bydlení vlastnické. Tento vývoj byl překvapivý a zcela v rozporu se zkušenostmi ve vyspělých evropských zemích,“ říká Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků ČR.

Podle něj lze hledat příčiny tohoto stavu v masivním prodeji obecních bytů za nízké ceny, ve vyšším tempu růstu nájemného proti nákladům za družstevní byty a byty ve vlastnictví i ve vyšším růstu cen služeb poskytovaných s užíváním bytů než nájemného.

„Teprve v současné době dochází na základě důkladných analýz k úpravě bytové politiky ve prospěch nájemního bydlení, které má dvě nepominutelné výhody. Jde o mobilitu pracovních sil, a tím i značný ekonomický stimul, a začínajícím rodinám umožňuje bydlení i bez vstupního kapitálu a rizik z hypotečního úvěru v případě ztráty zaměstnání či jiných rodinných problémů. Zkušenosti z vyspělých evropských zemí s podobnou historickou tradicí, jako Rakousko, Německo, země Beneluxu, Skandinávie, Dánsko, Francie, Itálie, potvrzují, že v městských aglomeracích bydlí v nájemních bytech více než padesát procent domácností,“ upřesnil Taraba.

Přečtěte si také: ON-LINE rozhovor s Janem Vozárikem, místopředsedou Sdružení nájemníků

OTÁZKA PRO …

Pro ty, kdo čekají na lepší pracovní nabídku, je výhodnější nájemní bydlení, míní odborník

Pro mnoho lidí je nutnost bydlet v pronájmu dána nedostatkem financí. Vlastními prostředky v řádech milionů korun disponuje málokdo a pravidla bank stále zůstávají přísná. Pokud máme průměrný příjem a dluhy ještě na jiných místech, naše šance na hypotéku nejsou vysoké.

Existují sice ještě možnosti úvěru ze stavebního spoření, kde podmínky na jeho získání nejsou tak přísné, ovšem touto cestou není možné si půjčit tak vysokou částku jako v případě hypotéky. Možná částka pak zpravidla nepokryje pořizovací cenu nemovitosti.

Pokud nemáme vytvořenu žádnou finanční rezervu, je lepší s koupí bytu počkat a uskromnit se v levnějším pronájmu. Nájemní byt sice nebude nikdy náš, ale s jeho financováním nebudeme mít problém. Pokud se stane, že na jeho provoz nám budou chybět peníze, máme možnost najmout si menší a levnější. Nájemní bydlení je pružnější, jde o pohodlnější variantu s možností snadného přestěhování z jednoho města do druhého. Velkou výhodou nájemního bydlení je, že jedinou starostí nájemníka je včas uhradit nájemné. Veškeré ostatní starosti týkající se péče o byt či dům již leží na majiteli.

Pokud je člověk už vlastníkem nemovitosti, nájem sice neplatí, ale veškeré opravy, pravidelné revize, daně a poplatky zůstávají. A pokud se navíc jedná o vlastnictví bytu v rámci bytového domu, pak je třeba se před každou větší opravou musím navíc domluvit s ostatními vlastníky. Příkladů, kdy se lidé v jednom domě na společných opravách domluvit nedokážou, a společné části domu postupně chátrají, není málo.

Vlastnické bydlení je pro bohatší

Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, říká, že obě formy bydlení mají své výhody a nevýhody.

„Vlastnické bydlení je bydlením spíše pro ty bohatší, kterým nehrozí, že nebudou schopni splácet hypotéku, a přijdou tak o střechu nad hlavou. Ať již budou mít peníze na nákup za hotové, nebo si budou muset vzít hypotéku, přijde je bydlení za prvních dvacet let na stejnou částku, jakou by zaplatili na nájemném za stejný byt za čtyřicet let, pokud nezapomeneme započíst ztrátu výnosu z kapitálu umrtveného v nemovitosti. Budou pak mít po čtyřiceti letech stejné výdaje jako nájemníci, na stáří výhodu nižších nákladů na bydlení a budou si moci některé opravy dělat svépomocí. Vlastnické bydlení však není vhodným řešením pro mladé a schopné, kteří by se v produktivním věku chtěli stěhovat a hledat nejlépe placené zaměstnání, uspořit si dostatečný kapitál a teprve potom zvážit, jak jej nejlépe zhodnotit. Jestli investicí do nemovitosti, nebo výhodnějším podnikáním. Pro chudší je vždy výhodnější nájemní bydlení, poněvadž si mohou svůj bytový komfort přizpůsobovat svým okamžitým finančním možnostem a stát je z ústavy povinen jim finančně vypomoct v případě nezaviněné nouze,“ vysvětluje Šimeček.

Související články:
Domy RPG: jedno okno nové, vedle něj staré oprýskané
Městské byty v Ostravě: větší výprodej už nebude
Španělský recept: nové byty pro lidi na okraji společnosti