Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Být úslužná, trpělivá, usměvavá a ... splachovací, říká o své práci recepční Eva

/SERIÁL DENÍKU - ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Příjemné vystupování, zdvořilost, úslužnost, úsměv… To jsou jen některé z vlastností, které by měla mít hotelová recepční. Sympatická Eva Peschlová z hotelu Mercure dostala do vínku i spoustu dalších kladných vlastností, které při své práci využívá mimoděk.

8.10.2017
SDÍLEJ:

Shiftleader recepce hotelu Mercure Ostrava Center Eva Peschlová. Foto: Deník/Pavel Sonnek

Prozraďte, kdy jste se rozhodla, že se stanete recepční? Dá se to nějak datovat?

Zřejmě již na střední škole, kdy ve mně maminka probudila schopnost komunikovat s lidmi při mé tehdejší první „pracovní“ příležitosti na recepci v jejím kadeřnickém salonu. Dodnes jí za to nemohu dostatečně poděkovat.

Získala jste pracovní zkušenosti již někdy předtím?

V době, kdy jsem ještě studovala, jsem docházela na praxi v jednom ostravském hotýlku a zároveň v rámci pracovní stáže jsem na dva měsíce odcestovala do anglického Plymouthu jako pracovnice informačního centra. Po studiu jsem odcestovala do zahraniční, kde jsem přičichla k práci v obrovském hotelu v samotném centru Londýna zde jsem si uvědomila, jaké kouzlo tato místa mají. Na to, jak mohutný tento hotel je, lidé v něm jsou si blíže, než si dokážete představit. Tyto dobrosrdečné osobnosti vytvářely pro mě neuvěřitelnou atmosféru, proto se mi také s těžkým srdcem odcházelo.

Proč zrovna recepční? Nelákala vás přece jen jiná, taková ta typická holčičí povolání?

V této práci se mísí cestování, poznávání, kultury, národnosti a osobnosti vždy jsem byla fascinovaná zahraničním světem a lidmi v něm žijícími. Také proto, že zde performujete (vystupujete) jako „herec“, přizpůsobujete emoce danému hostovi, musíte se vcítit do jeho kůže, abyste pro jeho pohodlí udělali maximum. Ve zkratce: musíte vystoupit ze své komfortní zóny. Což pro mě byla vždy ohromná výzva.

Měla jste nějaký vzor v rodině?

Jednoznačně rodiče. Cílevědomí, pracující lidé, s chutí do života a takovým elánem, že si někdy říkám, zda nejsou mí další sourozenci… Jsem druhá nejstarší ze čtyř sourozenců a dalším vzorem pro mě je starší bratr. Nepopsatelná personalita s velkým srdcem a talentem.

Jaké jsou na tuto práci kladeny požadavky?

Požadují se silná osobnost, ostré lokty a přímost. Jako recepční musíte stát pevně za svým rozhodnutím, ale zároveň dělat i mírné ústupky a být takzvaně „splachovací“. To proto, že mnohdy čelíme situacím, které by si, jak se říká, člověk neměl brát osobně.

Co vás na této práci baví a naopak nebaví?

Užívám si každodenní rozmanitost. Pokaždé jiný host. A také to, že nikdy nezažijete stejný den. Naopak člověk, který je nespokojený, si vždy najde negativa. Kdyby to bylo snadné, dělal by tuto práci každý.

Jak je to s jazyky? Kolik a které ovládáte?

Na prvním místě angličtina to je pochopitelně základ. Angličtinu jsme povinně měli na střední škole, společně s němčinou. Jak jsem již zmínila, po maturitě jsem odjela do zahraničí, přesněji do Londýna. Zde jsem bydlela tři roky a má angličtina dostala absolutně jiný rozměr. A po roce života v Barceloně jsem se rozhodla, že se naučím i španělsky.

Vzděláváte se jazykově neustále?

Každý přijíždějící host nám vždy předá tu svou mluvu a my se adaptujeme, sbíráme další a další slovíčka. Každý den se tedy jazykově rozvíjíme.

Stalo se vám někdy, že jste se prostě nedokázala domluvit?

Vždy je mi tak trochu líto hostů, kteří přijedou a my se s nimi nedokážeme domluvit v jejich rodné řeči, například maďarsky, korejsky… Správný recepční se ale musí umět domluvit i „rukama nohama“. To je také jedna z vlastností, které musíme zvládat být kreativní!

Jaké vlastnosti musí recepční mít?

Je příjemné, pokud je kolektiv pracovníků na recepci rozmanitý, tím myslím povahově. V tomto případě si můžeme vzájemně pomoci a poradit si v komplikovanějších situacích. Recepční musí ovládat správnou mluvu, své emoce, z těch praktičtějších věcí od převlékání postelí až po opravu ovládačů k televizi. Zkrátka vše. A to doslova. Také být vstřícný, poctivý, ochotný a iniciativní. Je to kolektiv lidí, kteří spolupracují, ale zároveň musí umět „hrát sólo“. A nezapomínat na úsměv! Ten odzbrojí i nejzachmuřenějšího hosta…

Popište, jak vypadá váš běžný pracovní den na recepci…

V dopoledních hodinách odhlašujeme hosty z jejich pokojů, zpracováváme e-maily a připravujeme se na příjezdy nových hostů.

Plníme přání a požadavky hostů, připravujeme jejich pokoje, vyřizujeme telefonáty, komunikujeme s jednotlivými odděleními hotelu. Noční směna se zabývá uzávěrkami daného dne a má na starosti celkový chod hotelu přes noc.

Co je na této práci nejtěžší?

V naší branži musíme neustále „dávat“. Nejen zde jsem se však naučila, že co dáte, to se vám mnohonásobně vrátí. A také se udržet vzhůru a při smyslech mezi 3. a 4. hodinou ranní, když máte zrovna noční směnu…

Kromě vystupování musí být recepční patřičně ustrojena. Máte služební oděv, nebo vlastní?

Máme služební oděv, sako, košili a sukni či kalhoty. Jsme čtyřhvězdičkový hotel zaměřující se spíše na business zákazníky, proto je vyžadován formální oděv, vzhled a samozřejmě profesionální vystupování.

Pečujete o sebe? Sportujete kupříkladu?

Tak jako každá žena, i já trávím určitý čas přípravami a rituály. Sportuji často a ráda, běh, spinning, fitness.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?

Jakýkoliv aktivní odpočinek je pro mě pořádným vydechnutím i po náročném dni. Málokdy mě najdete lenošit jen tak s knížkou.

Čím jste chtěla být jako dítě?

Herečkou nebo letuškou. Mé povolání tyto dvě profese pěkně promísilo, jelikož jako herečka vystupuji každý den na recepci a jako letuška se setkávám s mezinárodní sortou lidí, „směruji“ je k jejich pokojům a starám se o jejich příjemný pobyt na „palubě“ Hotelu Mercure Ostrava.

Jaké povolání si pro sebe nedovedete představit?

Ačkoliv si bez svých kolegů v back office nedokážu představit svůj pracovní den, sedavé zaměstnání v kanceláři a zírání do PC by mě nenaplňovalo tak moc jako neustálé pobíhání za recepcí. Energie, která ve mně proudí, se přeci musí zpracovat.

Dokážete dělat kompromisy?

Rozhodnutí je důležité, a najít kompromis stejně tak. Práce mě naučila, že kompromisy jsou potřeba, a když už víte, jak na to, hrají i na vaši stranu.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?

Z těch pracovních: Když chceš poznat člověka, podívej se na jeho práci. Tento citát má opravdu hloubku a kolikrát mě i utvrdil svou pravdivostí. Můj všeobecný a nejoblíbenější je z úryvku knížky The Go-Giver: „The world treats you more or less the way you expect to be treated.“ (V životě jsi odměňován tak, jak si přeješ odměňován být.) Pro mě silný citát, který snad ani nepotřebuje další komentář…

Kdo je Eva Peschlová?
Narodila se v Bílovci 12. února 1993 ve znamení Vodnáře (svobodomyslná a stále v oblacích). Absolvovala Střední školu společného stravování v oboru Služby cestovního ruchu. Pracovala jako baristka v kavárně Coffee Republic v Londýně, recepční v hotelovém fitnesscentru, číšnice Executive Lounge v hotelu Hilton v Londýně a poté odcestovala do Barcelony. Nyní pracuje jako Shiftleader recepce hotelu Mercure Ostrava Center.

Řídí se zdravým selským rozumem a obdivuje osoby, které si pevně stojí za svým rozhodnutím a nenechají se strhnout davem.

Ráda by si udělala kurz spinning instruktora a baristický kurz. Neobejde se bez šálku výborné kávy. Koneckonců kávovar by si vzala i na pustý ostrov.

Dovolenou tráví vždy v pohybu a aktivně, většinou cestuje do Španělska do země olivových olejů a sangrie. Ráda vaří pro přítele.

Říká o sobě, že je pečlivá, empatická a důkladná. Někdy až příliš tvrdohlavá. Žije v malebné vesničce 20 minut od Ostravy v rodinném domě.

Autor: Hana Porebská

8.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Volby 2017 v Orlové

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Svá tajemství odhalil poslední pozůstatek opavského hradu – Müllerův dům. Objeveno bylo třeba také pravěké sídliště a pohřebiště v Loděnici.

Zase jen plichta. Baník nedokázal doma vyhrát ani popáté

/FOTOGALERIE/ Ani na pátý pokus doma nedokázali naplno bodovat. Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v 11. kole HET ligy s Olomoucí 1:1 a už deset zápasů čekají na výhru. Ostravané šli do vedení zásluhou Hrubého, Sigma vyrovnala díky střídajícímu Moulisovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení