„V poslední době vlivem bezdrátového příjmu internetu či vysílačů mobilních operátorů přibývá míst, kde se rádiový signál nešíří tak bezproblémově, jak tomu bylo ještě před několika lety. Stále častěji se proto začíná využívat příjmu signálu časových údajů z družic. Jde například o systém navigačních družic, například GPS, který má dnes už každý chytřejší telefon," vysvětluje Martin Bachan, jednatel společnosti Impuls-B, která se, až na jednu výjimku, stará o všechny věžní hodiny v Ostravě a v celé republice se počet „jejích" hodin pohybuje už kolem tisícovky. V praxi to probíhá tak, že hodinové automaty přijmou zprávu ze satelitu o časových údajích a převedou ji na rádiový signál. „Převodník GPS signálu pak seřizuje a synchronizuje naše hodinová zařízení. I v tomto směru šly technologie rychle kupředu," vysvětlil dále Martin Bachan.

Ilustrační fotoJako příklad, kde byly v Ostravě problémy s příjmem rádiového signálu, uvádí věž Nové radnice. „Těch různých rušivých vlivů je v okolí této budovy a hlavně věže tolik, že rádiové šíření signálu už přestalo vyhovovat. Využití signálu z družic tak bylo ideálním řešením," doplňuje Jiří Janus, obchodní manažer ze společnosti Impuls-B.

Škodí věžním hodinám mrazy či vlhkost?

Řídící srdce hodin tvoří elektronika. Jde o „krabičky" velikosti školního sešitu, které ručičkám na hodinách nařizují, jak mají jít. Ty jsou před povětrnostními vlivy většinou dobře ukryty. Navíc jsou schopné odolávat i mrazům do minimálně minus 15 stupňů Celsia.

„Čistě teoreticky by ale mohla problémy způsobit například námraza přímo na ručičkách hodin, která by případně způsobila odchylku v jejich vyvážení. Případy, kdy by námraza na ručičkách hodin byla tak silná, že by při míjení velké a malé ručičky došlo ke tření a následným problémům, jsou opravdu velmi ojedinělé," doplnil Jiří Janus.