Vleklé sucho nemá vliv pouze na vysychání vodních toků a přehrad, ale také na zdraví lesů. Ve velkém se rozšiřují parazitující houby a také lýkožrout neboli kůrovec.

Ekologové varují před jeho přemnožením, které může způsobit hotovou kalamitu.

Podíl zalesňování v kraji v roce 2015
36 procent buk
20 procent smrk
(hlavně Jeseníky a Beskydy)
10 procent dub
9 procent borovice
7 procent jedle
6 procent lípa
5 procent olše
*Pozn. v lesích, které jsou ve správě Lesů ČR

„Běžně se vylíhnou dvě generace kůrovce, letos ale rovnou čtyři. Už loni se z důvodu napadení kůrovcem vytěžil a z lesů vyvezl rekordní objem dříví 3,7 milionu metrů krychlových. V roce 2014 to bylo „jen" 2,2 milionu, naopak jen za první čtvrtletí letošního roku už 866 tisíc metrů krychlových," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Krize na severu Moravy a ve Slezsku

Odumírající stromy zejména tedy kůrovcem napadené smrky je potřeba z lesů co nejdříve vyvézt.

„Situace je kritická především na střední a severní Moravě v okolí Opavy, Vítkova, Šternberka a Bruntálu," jmenovala mluvčí Jouklová nejkrizovější oblasti v republice.

V důsledku toho dochází k omezení úmyslné těžby těžebními společnostmi a ruku v ruce s tím i k nárůstu ceny dřeva. Zároveň je potřeba zasadit nové sazenice.

Tento proces začal v březnu a v některých horských oblastech potrvá až do června.

„V Moravskoslezském kraji bude letos na ploše 1300 hektarů vysázeno přibližně devět milionů stromů (celorepublikově padesát milionů, pozn. red.), přičemž třicet procent z plánovaného množství bylo vysázeno už během března," dodala Eva Jouklová z Lesů ČR, které v Moravskoslezském kraji před církevními restitucemi obhospodařovaly 71 procent lesů.

Na Ostravsku smrk vymizel

Z jehličnanů se v kraji nejvíce vysazují právě smrky v porovnání s přirozenou skladbou lesa dokonce dvojnásobně více a z listnatých stromů buky.

Ochrana stromů před kůrovcem Stromy lze chránit především odchytem kůrovce do lapáků a lapačů a odstraňováním napadených stromů dříve, než v nich kůrovec dokončí vývoj.
V období sucha je ochrana problematická, protože k napadení takto oslabených stromů stačí kůrovců podstatně méně, než v době, kdy je vody dostatek.

Neplatí to ale pro Ostravsko, které si ředitele Ostravských městských lesů Vladimíra Blahuty prošlo kůrovcovou kalamitou už mezi lety 2002 a 2009. Smrk tehdy z území Ostravy téměř vymizel.

„Vlivem dlouhodobého postižení kůrovcem a sucha proto dochází už jen k dotěžení smrkových porostů. Navíc úmyslnou těžbu téměř neprovádíme, zpracováváme pouze nahodilou těžbu poškozených a přestárlých porostů," uvedl Vladimír Blahuta.

V lesích, jež jsou ve správě Ostravských městských lesů, tak dnes dochází k druhotné skladbě lesů a vysazování zejména listnatých stromů.