Řízením osudu se Oldřich Šuleř ocitá počátkem 80. let v Mimoni, kde sídlí v 50. letech 51. Pomocný technický prapor (PTP, první útvar svého druhu pro ty, jimž komunisté odmítají svěřovat zbraně). „My sloužili taky bez nich! Měli jsme pouze bajonet pro dozorčího, který někdo stejně ukradl,“ pokračuje Šuleř.

Ten posledního přibližně půlroku svěřuje papíru své vzpomínky na Československou lidovou armádu (ČSLA), službu u její „pracovní“ jednotky, humorné i úplně bizarní příběhy či zcela běžnou šikanu… „Mimochodem, ta byla v armádě sovětských okupantů ještě horší, včetně té sexuální,“ vzpomíná.

V knížce nazvané „Černá rota aneb Válčili jsme za komančů“ pak zmiňuje mimo jiné incident s ruským tankem chystajícím se k ostré střelbě u lesního tábora ČSLA. „Velitel rozkázal zastavit ho. Dostal jsem do ruky krumpáč a bušil na pancíř. Rusy to tak překvapilo, že skutečně odjeli pryč,“ upřesňuje.

Na asi dvou stech stránkách Šuleř vypráví příběh vojáka Vašulína, částečně autobiografický, částečně založený na poznatcích svých socialistických spolubojovníků. Třeba toho, co dostává opušťák za úspěšný zásah kamenem podplukovníkovy manželky – semetriky vyvádějící u kasárenského plotu.

„Bal! Jobb!“ uvádí ostravský spisovatel dokonce i maďarské povely Vlevo! a Vpravo! Ty v romštině si sice už nevybavuje, každopádně je svého času užívá v jednotce, jež je z dnešních hledisek opravdu multikulturní. Doplněná ještě o neúspěšné sebevrahy, slaboduché, negramotné,šikanované,trestané.

„Na vojnu se vzpomíná hlavně v souvislosti s legrací, ale mnohdy to tam k smíchu vůbec nebylo,“ nechává se slyšet autor publikace psané přesto v odlehčeném duchu. Vhodné ilustrace v ní pochází od jeho vrstevníka Pavla Skury, karikaturisty a výtvarníka taktéž z Ostravy. A kdysi i vojáka ČSLA.

„Podle ohlasů na webu HitHit, kde mi veřejnost přispívá na vydání, nová kniha osloví zejména muže v generaci nad pětapadesát let,“ míní Šuleř. V portfoliu má i novelu „V očích měli plameny“ o Janu Zajícovi upáleném na protest proti začínající normalizaci a vzpomínky na život v totalitě „Ukradený smích“.