Před osmnácti lety v Krnově poprvé proběhl Německý týden, který byl připomínkou kultury a osudů odsunutých německých obyvatel. Do jeho programu se zapojovalo stále více organizací a občanů Krnovska, až tato tradice postupně přerostla v Česko-německý týden.

A v pondělí byl v Koncertní síni sv. Ducha zahájen už druhý ročník Česko-německo-polského týdne.

Už se vítají jako přátelé

„Když jsem se před lety poprvé rozhodl uspořádat v Krnově Německý týden, ani ve snu by mě nenapadlo, jak rozsáhlá a významná akce se z toho postupně rozvine. Tehdy v první polovině devadesátých let byl starostou Krnova Bedřich Marek, který nám velmi vyšel vstříc. Toto tradiční setkávání pokračovalo dál, ať už v čele Krnova stáli Josef Hercig, Renata Ramazanová nebo Alena Krušinová.

Obrovskou radost mi udělala paní Ramazanová, když při jednom setkání řekla, že už nás nevítá jako hosty, ale jako staré přátele. Bylo to výstižné a dojemné současně,“ zavzpomínal krnovský rodák a předseda německého sdružení Domovský okres Krnov (Heimatkreis Jägerndorf) Kurt Schmidt.

Krnov jako jedno z prvních českých měst dokázalo navázat partnerské vztahy s německými rodáky také díky tomu, že Kurt Schmidt perfektně ovládá český jazyk a jako středoškolský učitel historie na penzi dokázal nabídnout velmi cenné informace a spolupráci českým historikům.

Příště už asi na stadionu

Krnovská starostka Alena Krušinová pozdravila téměř zaplněný sál koncertní síně. „Letos poprvé se nescházíme na radnici, ale v síni sv. Ducha. Česko-německo-polský týden přilákal tolik zájemců, že se už ani nevejdeme do obřadní síně radnice. Město Krnov nedávno získalo do svého majetku stadion, takže pokud by se k rodákům z Krnovska a z Hlubčicka přidaly další regiony, můžeme se scházet tam,“ zažertovala Alena Krušinová.

Starostce Krnova Aleně Krušinové němečtí hosté věnovali zarámovanou archivní fotografii krnovského paláce Silesia. „Na portálu paláce Silesia stojí heslo Spojme své síly. Tehdy to sice bylo míněno jako výzva pro národy Rakousko – Uherska, ale v dnešní době má stejnou platnost pro evropské národy, které k sobě po různých bolestných historických událostech znovu našly cestu,“ vysvětlila symboliku tohoto daru tlumočnice Ludmila Čajanová.

Němci odsunutí z Krnovska začali pravidelně navštěvovat svou původní vlast, mezi krajanskými spolky se to rychle rozkřiklo, a proto se k nim začali přidávat i rodáci z Hlubčicka, protože mnozí z nich také mají vazby a vzpomínky na Krnov.

„Na jednom setkání zástupců Krnova a Hlubčic jsem zaslechl, že si Češi a Poláci mezi sebou říkají přijedou naši Němci nebo přijedou vaši Němci. Uvědomil jsem si, že už nás považují za své, za součást svého regionu,“ doplnil svůj postřeh Kurt Schmidt. Ukázalo se, že mnozí Poláci se dokážou dobře vcítit do situace odsunutých Němců, protože oni sami nebo jejich rodiče byli po válce Stalinským režimem vyhnáni ze své původní vlasti na Ukrajině.

Dojemný okamžik nastal, když se představily čtyři dámy, které jako malé děti prožily takzvaný krnovský hladový pochod, který se odehrál v červnu 1945 a patřil mezi excesy divokého odsunu. Na tři tisíce krnovských Němců, převážně žen, dětí a starců muselo opustit Krnov ještě před Postupimskou konferencí, na které vítězné velmoci rozhodly o poválečném uspořádání Evropy a o odsunu Němců z Československa.

Podle historiků si tento pochod vyžádal na tři stovky mrtvých. Vedl přes Radim, Krasov, Karlovice ve Slezsku, Vrbno pod Pradědem, Vidly, Domašov pod Pradědem, Jeseník, Brannou, Staré Město pod Sněžníkem až do Králík. „Nejmladší z těchto dam absolvovala pochod jako roční dítě v kočárku,“ doplnil Kurt Schmidt.