Z Městské nemocnice Ostrava odchází poslední dobou řada lékařů. Týká se to podle vás jen chirurgie a interny, nebo i dalších oddělení?
Začalo to minulý rok zrušením onkologického oddělení. Situaci už neznám přesně, ale vím, že potíže měly kardiologie, geriatrie, chirurgie, teď i interna a snad i neurologie. Většinou se jedná o oddělení nejvíce zatížená akutní péčí. Svoji roli sehrál i covid. O dalších důvodech nechci spekulovat. Názor na ně mám, ale ten už není důležitý.
Na chirurgii MNO jste coby primář sám před nedávnem skončil. Jaké jsou důvody vašeho konce? Personální či odborný rozkol, anebo výzva v podobě jednodenní chirurgie v Bohumíně?
Odpovídá se mi těžko. Od roku 1958 jsme s mým otcem na fifejdské chirurgii strávili s krátkými přestávkami 49 let. Mnoho dalších členů naší rodiny tam pracovalo nebo dosud pracuje. Pana ředitele jsem až do posledního rozhovoru považoval za kamaráda. Vždy jsem vystupoval vůči němu i jeho nejbližší spolupracovnici loajálně a hájil je před častou kritikou uvnitř nemocnice. Asi by teď bylo hloupé, kdybych otočil. Bylo by to nevěrohodné.
Odborně a ekonomicky fungovala chirurgie dobře, to snad mohu říci. Personálně se od covidu plíživě infiltrovala narůstajícím generačním sporem „babyboomerů“ a „mileniálů“. Obávám se, že o tomto fenoménu budeme slýchat čím dál tím častěji.

Podle vyjádření nemocnice za odchod dalších lékařů bez specializace z chirurgie MNO může de facto fungování chirurgie pod vaším vedením, protože se nedostávali k odborným výkonům. Co vy na to?
V únoru skončil covid. V té době už podalo výpověď šest lékařů. Odvedli velkou a dobrou práci na covidových jednotkách, ambulancích. Někteří operovali málo, někteří i sto operací ročně. Stejně jako v České republice, Evropě, ve světě. Potom už tři lékaři odešli a tři přišli. Navíc jsme už dva roky pracovali na staveništi, to asi každý návštěvník Fifejd potvrdí.
Okamžitě jsem zaznamenal „zaručené zprávy“ o tom, že odešlo deset lékařů, že tam byly i „jiné věci“ a podobně. Nikde se neobjevoval ten hlavní důvod. Mladí lékaři už nechtěli sloužit na akutní úrazové ambulanci, která vůbec nepatří pod chirurgické oddělení. Věděl jsem, že v tom informačním duelu mohu jen prohrát. A tak jsem po 25 letech odešel.
Na interně a možná i dalších, vámi zmíněných odděleních MNO má být důvodem odchodu lékařů jejich přeplácení jinými nemocnicemi. Je to pro regionální zdravotnictví hrozba?
Opravdovou hrozbou pro regionální zdravotnictví je přetížení MNO akutní péčí a syndrom vyhoření právě na těch odděleních, kterých se tato zátěž týká. A také nedostatek nových absolventů lékařských fakult ochotných pracovat v některých úzkoprofilových odbornostech. Není daleko doba, kdy na řešení tohoto problému nebudou stačit už ani peníze. K důvodům odchodu z jiných oddělení se nechci vyjadřovat. Šířil bych polopravdy a lži tak, jako tomu bylo u chirurgie.

Mám však z několika zdrojů potvrzeno, že místy až k nekompromisnímu přeplácení fifejdských lékařů jinými nemocnicemi skutečně dochází. Je na tom finančně městská nemocnice třetího největšího města v zemi ve srovnání s jinými nemocnicemi (především městskými a krajskými) tak špatně, že jim nemůže konkurovat?
Nic není černobílé. V některých případech ano, jindy je to složitější. Na chirurgii byla situace jiná. Lékaři odešli na pracoviště, jejichž součástí v naprosté většině nebyla akutní úrazová péče. Uznávám ale, že témata jako přeplácení lékařů a špatná komunikace s mladými lékaři jsou cennými instrumenty odvádějícími pozornost od opravdové podstaty.
Byla pro vás nabídka z Bohumína s ohledem na připravovaný projekt jednodenní chirurgie neodolatelná výzva?
Měl jsem na stole čtyři nabídky. Za všechny jsem velmi vděčný a jejich autorům to nezapomenu. Pro Bohumínskou nemocnici jsem se rozhodl pro její tušený velký potenciál, tah na branku a blízkost Ostravy. A nadchla mě nová ambulance postavená za deset měsíců. Jednodenní chirurgie pak sehrála roli velké prvotní příležitosti.
Je to vaše hlavní specializace, nebo spíše cesta, kterou byste se chtěl nyní vydat?
Specializací jsem onkochirurg, miniinvazívní chirurg i traumatolog. To vše se tady, snad, bude hodit. Jednodenní chirurgie je koncept, o kterém se mluví velmi dlouho. Důvodů, pro které byla vyhlášena jedním z hlavních programů ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro tento rok, je více. Všechny jsou logické a pochopitelné. Ideálně může fungovat jen na odděleních s propracovanou logistikou, vyškoleným personálem a s minimalizovanou, ale kompetentní dokumentací. A to je inspirující.

Povězte mi jako laikovi, v kterých nemocnicích v regionu je už jednodenní chirurgie zaběhnutá?
Neumím odpovědět přesně. Za jednodenní chirurgii považuje mnoho pracovišť různé projekty. Snad až v tomto roce by mělo dojít k úplnému sjednocení legislativy, metodiky a podobně.
Co otevření jednodenní chirurgie může znamenat pro Bohumínskou městskou nemocnici jako takovou?
Získání dobrého jména, rozvoj a uspokojení z něčeho nového. A vyslání signálu k pacientům i zdravotníkům. Přijďte k nám, dává to smysl.