Když tomuto studentovi Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava koncem léta roku 2011 opuchly uzliny na krku, vypravil se ke své lékařce.

„Ta mě poslala ke krčnímu, který mi řekl, že je to svalová záležitost. Dostal jsem léky a dál nic neřešil. V listopadu 2011 jsem ale měl nehodu a následný rentgen odhalil stín u srdce. Byl jsem poslán na několik vyšetření, byly provedeny i dvě biopsie a následně se prokázalo, že mám Hodgkinův lymfom. Po měsíci nastoupila první fáze léčby v podobě šesti cyklů chemoterapie. Pak následovalo denní ozařování," vrací se do poměrně nedávné minulosti Ondřej.

Během léčby dokončil bakalářské studium. „Vše už mělo být v pořádku, ale po roce léčby se při kontrolním vyšetření objevily další nálezy. Čekala mě operace, protože kvůli nádoru mi museli odstranit část plicního laloku. Operaci jsem podstoupil a čekal na výsledky. Ty prokázaly, že Hodgkinův lymfom se vrátil. Následovaly tři cykly vysokodávkové chemoterapie, mezitím jsem v Hradci Králové absolvoval sběr vlastních krvetvorných buněk. Po měsíční pauze od chemoterapie jsem byl přijat na transplantační jednotku, kde mě čekala šestidenní vysokodávková chemoterapie a po dni volna finální fáze transplantace," pokračuje ve vyprávění.

Před transplantací byl Ondřej lékaři upozorněn, jaké pocity mohou zákrok provázet. „Nastalo to, co říkali. Teplo na hrudi, škrábání v jícnu a kečupová pachuť v ústech. Ale nebylo to nic hrozného, celá transplantace trvala necelou hodinu."

Ondřejovi se obnovil imunitní systém, jako by krvetvorba prošla restartem. „Cítím se dobře, psychika je lepší, těším se domů," usmíval se den před odchodem z nemocnice Ondřej Stuchlík a dodal: „Dám si teď týden volna a pak bych chtěl normálně fungovat. Těším se na to, že budu třeba chodit na procházky. A hlavně mám tři dny v týdnu školu. To bych chtěl zvládnout a vyjít z magisterského studia jako inženýr," říká mladý muž a s mírným optimismem, ale zároveň pokorou dodává: „Lékaři mi vysvětlili, že k tomu, abych se vyléčil, bylo zapotřebí, aby mi restartovali tvorbu krvetvorných buněk. Tak věřím, že ten obnovený start bude úspěšný a já budu mít šanci uskutečnit všechny své životní plány."

K TÉMATU

Ve FNO poprvé provedli autologní transplantaci krvetvorných buněk První dvě autologní transplantace krvetvorných buněk, při nichž je použita vlastní kostní dřeň pacienta, byly v uplynulých dnech provedeny v Klinice hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). 

„Klinika je tak o krok blíž k získání statutu hematoonkologického centra, které by se stalo osmým centrem svého druhu v republice a jediným v Moravskoslezském kraji. Díky moderní technologii je jediným pracovištěm v republice, kde je pacientům štěp krvetvorných buněk transplantován bez zmrazovacích přísad. Pacienti tak převod krvetvorných buněk při transplantaci mnohem lépe tolerují, její průběh je pro ně mnohem komfortnější," vysvětlil mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný.

„Autologní transplantace patří k nejbezpečnějším metodám, které máme k dispozici. Úmrtnost v průběhu transplantace se pohybuje do dvou procent, v některých centrech dokonce jen jedno procento," vysvětlil přednosta Kliniky hematoonkologie FNO Roman Hájek, který je zároveň proděkanem pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Jak také poznamenal, existence ostravského pracoviště je výhodou pro pacienty, kteří už kvůli autologní transplantaci nemusejí jezdit mimo Moravskoslezský kraj.

„Výjimkou je fáze sběru krvetvorných buněk, kde v danou chvíli spolupracujeme s pracovištěm Fakultní nemocnice v Hradci Králové, které nám štěpy připravuje. Celý proces budeme zvládat v březnu příštího roku, zatím probíhají výběrová řízení na dodavatele potřebného přístrojového vybavení," upřesnil přednosta kliniky hematoonkologie ostravské fakultní nemocnice.