„Aplikace je funkční od 31. prosince 2017. Do včerejšího poledne si ji z webu Google Play stáhlo okolo padesáti uživatelů, kteří doposud zaslali na padesát podnětů,“ hodnotní první měsíc provozu autoři Zdeněk Polanský a Luka Oros.

Jejich nápad, s českým překladem Město bez odpadků, spočívá v mapování kontejnerů, sběrných míst, ale i skládek či hromadícího se „bordelu“.

„Smyslem je bojovat s nepořádkem, vylepšit veřejná prostranství i povědomí lidí o odpadech,“ říkají.

Na zavádění aplikace (stáhnutelné zdarma) využívají dotace ve výši 155 tisíc korun z kraje, který vyhodnocuje jejich nápad v soutěži o chytrá řešení jako nejlepší v kategorii Úspory. Do konce ledna je v databázi na 2500 nádob či míst na ukládání smetí.

„Pro pilotní projekt jsme vybrali tři největší obvody krajského města Jih, Porubu a Moravskou Ostravu a Přívoz , abychom v globálu pokryli okolo osmnácti procent obyvatel tohoto regionu,“ vysvětlují Polanský s Orosem. Centrum to ale zatím odmítá.

Krnov nikoliv, takže se nálepky s takzvanými QR kódy sloužícími k naskenování a přeposlání informace o zaplněné popelnici objevují kromě Jihu a Poruby také v tomto městě.

„Lidé označují ale i místa bez kódů, jako tu Stodolní v centru,“ uvádí autoři.

Porubský místostarosta Dalibor Malík míní, že obvod si díky ZWC udělá obrázek o lokalitách, kde jsou se smetím problémy. „Proč by lidé měli posílat tyto poznatky? Přece proto, aby bylo naše město čistější! A věřím, že se do toho zapojí…“ podotýká.

Aneta Novotná, Andrea Šimoníková či Jakub Kotzot považují tuto aplikaci za docela užitečnou. Byť poukazují na to, že „každá první verze“ má své chybičky.

Recenzenti ZWC taktéž navrhují přidávat piktogramy s rozlišením jednotlivých druhů košů.

„Na sociálních sítích se rozvinuly diskuse a veřejnost hodnotí fakt, že smart technologie konečně dorazily také do oblasti nakládání s odpady,“ konstatují absolvent oboru úprava surovin a recyklace Polanský a student oboru biotechnologie Oros.