„Nastoupila jsem do Ondrášku prakticky hned od začátku činnosti. Předtím jsem působila v Charitě Ostrava, kde jsem se setkávala s paliativní péčí, tedy staráním se o pacienty v posledním stadiu života," říká rodačka z Leningradu (nyní opět Sankt Petersburgu), která ve vlasti absolvovala klasickou střední zdravotnickou školu.

„Na hospicovou práci mne to samozřejmě nepřipravilo. Dostávala jsem se do toho postupně sama. Snažím se při návštěvě pacientů nemyslet na to nejhorší, což bohužel vzhledem k jejich se životem neslučitelným diagnózám neodvratně přijde, ale spíše se snažit co nejvíce pomáhat. Cítím se tak strašně potřebná," popisuje Jelena.

Zdroj: Deník/Radek Luksza

Ona i kolegyně z Ondrášku přitom neposkytují péči jen samotným klientům. Bývají oporou i příbuzným a v případech matek trávících většinu času doma s nemocnými dětmi také doslova pojítkem se světem.

„I po odchodu jejich blízkého zůstáváme v kontaktu," líčí.

Práce je to psychicky náročná. „Ale tfuj, tfuj, psychologickou intervenci jsem sama nepotřebovala. Krizovka na mne nepřišla…" tvrdí Jelenka a klepe na dřevo. S vypětím z Ondrášku se vyrovnává vědomím, že život jde dál, čímž se snaží pozitivně motivovat i rodiny pacientů.

Běžci pro mobilní hospic MUDr. Michal Pětroš patřil k pacientům mobilního hospice a žena Zuzana s kamarády na jeho počest pořádá běžecký závod, jehož výtěžek dostává Ondrášek. Letošní 5. ročník připadá na sobotu 1. října, přičemž online registrace začíná o měsíc dříve. Běh na pět, čtyři či devět kilometrů organizovaný v Hošťálkovicích byl v minulých letech vždy beznadějně vyprodaný!