Jedním z členů týmu Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) v Krizovém štábu Moravskoslezského kraje je i plk. Miloš Střelka, náměstek ředitele pro prevenci a CNP.

Příslušníci HZS tvoří převážnou většinu tzv. stálé pracovní skupiny krizového štábu, během pandemie je její činnost zaměřena na sběr dat od hygieniků, nemocnic, laboratoří provádějících testování, odběrových míst, sociálních zařízení a dalších institucí zapojených do karanténních opatření.

Dále sbírá data o repatriacích, příjmu a distribuci zdravotnického materiálu, ochranných pomůcek, dezinfekčních prostředků a realizovaných karanténních opatřeních apod.

Co je na této práci nejsložitější a co vám zabere nejvíce času?
V prvé řadě vybrat dobře fungující tým, který umí pracovat pod tlakem a zároveň zůstává neustále dobře orientovaný, je kreativní při návrhu strategie a má analytické myšlení. Velmi složité bylo také získávat zezačátku informace, tedy nastavování jakýchsi komunikačních mostů z potřebných míst, které umožňují získávání potřebných dat, jež následně analyzujeme. Přesto se nám to podařilo a nyní dokážeme vývoj situace i částečně predikovat, a tedy se připravovat, zejména materiálně a personálně.

Jaké podklady tedy v konečném důsledku vytváříte?
Krizový štáb dennodenně, včetně víkendů a svátků, zajišťuje analýzu a vyhodnocení situace, přehledy o nasazených silách a prostředcích aj. Kdybych to měl pro lepší představivost zjednodušit, jedná se o zpracování bezmála 60 grafů a o něco více sběrných a databázových tabulek. Možná se zeptáte, kde toto všechno končí? Všechny tyto informace jsou využívány zejména pro přípravu podkladů potřebných pro činnost krizového štábu kraje včetně návrhů řešení a prioritně pro podporu rozhodnutí hejtmana.

Můžete vybrat několik ukazatelů, které jsou pro Moravskoslezský kraj zásadní nebo specifické?
Moravskoslezský kraj měl oproti jiným krajům díky těmto analytickým podkladům značný náskok. Vše potřebné sledujeme od samého počátku nouzového stavu. Samozřejmě se vše precizuje tak, aby data měla co nejvyšší přidanou hodnotu. Například při krajských přípravách na zavedení chytré karantény nás navštívil šéf tehdejší předseda Ústředního krizového štáb Roman Prymula a označil kraj za velmi akční, který podstatnou část podkladů pro tuto karanténu díky hejtmanovi a našemu krajskému řediteli, již zpracovával a zpracovává s předstihem. Všechna data pak sloužila pro klíčová rozhodnutí, která jsme později viděli aplikovat i u jiných krajů. Díky znalosti souhrnných přehledů odběrů z odběrových míst jsme mohli včas a s náležitou přípravou otevřít fixní odběrová místa a díky monitoringu jejich vytíženosti rozšířit jejich počet. Dle znalosti vývoje situace v celém Moravskoslezském kraji dokážeme vznášet požadavky na zabezpečení dostatečného počtu lůžek v nemocnicích s diagnózou COVID-19 s podporou dýchání, dokážeme predikovat množství osobních ochranných prostředků. Vyčlenili jsme i dostatek karanténních míst pro nejohroženější část, a to pro seniory apod. Tím, že Moravskoslezský kraj provádí testy na největším počtu osob, logicky se snižuje i poměr počtu pozitivně testovaných z celkového počtu provedených PCR testů.

Vidíte už dopředu rizika, která nám budou hrozit i po skončení pandemie koronaviru?
Zásadní je, že situace nekončí. Je dobře, že některé krizové situace si už tzv. sedly a lidé jsou částečně připraveni. Osobně mám obavy ze zvýšené trestné a kriminální činnosti, mám obavy z většího počtu vzniku jedinců s patologickými sociálními poruchami chování – tedy osob ohrožených sociální inkluzí a navazující problematiky. Dále jsou to rizika související s provizorním nebo překotným doháněním provozních ztrát, rozjezdů výrob a zanedbání, podcenění, nedodržení některých bezpečnostních prvků, zapojení nových pracovníků bez řádného bezpečnostního proškolení apod. A velké obavy mám také z hlediska šíření informací.

V jakém smyslu?
Všichni jsme si mohli všimnout, jak velká je moc a síla informace. A také toho, že její věrohodnost se zmenšuje takřka přímou úměrou s rychlostí jejího šíření.