Chráněné bydlení pro čtrnáct klientů se zdravotním a mentálním postižením provozuje hlučínská organizace Fontána.Útulně zařízená místnost, vlastně celý dům v ulici Tvorkovských v Ostravě-Mariánských Horách, ještě stále voní novotou. Vždyť jeho noví obyvatelé se sem nastěhovali sotva před třemi týdny. Chráněné bydlení pro čtrnáct klientů se zdravotním a mentálním postižením provozuje hlučínská organizace Fontána. Vybudováno bylo ze starého činžovního domu, na jehož přestavbu přispěl dvěma miliony korun kraj a osm milionů bylo investováno z evropských peněz.

Jednačtyřicetiletý Martin z Karviné bydlel ještě donedávna u maminky. Nové bydlení v Ostravě si nemůže vynachválit. „Kvůli dojíždění," vysvětluje. Vladimír pracuje v chráněných dílnách v Kunčičkách.

Na území Moravskoslezského kraje je registrováno 53 chráněných bydlení s celkovou kapacitou 1511 lůžek. Smyslem je umožnit uživatelům důstojnou existenci, žít co nejvíce běžným způsobem života a vytvářet zázemí jistoty, bezpečí a důvěry.

„Teď to mám kousek. Jezdím tam tramvají. Čtyřkou," říká. A jeho mamka už se u něj také byla podívat. „Líbí se jí tu," usmívá se. Pět mužů a devět žen. Z Hlučína, Karviné, Bohumína i od Zašové. Od osmnácti asi do padesáti let. To jsou noví obyvatelé chráněného bydlení. Prvního, které má hlučínská Fontána mimo své město. A jak se vlastně v chráněném bydlení žije?„Je zde méně uživatelů a mají menší podporu ze strany pracovníků," říká vedoucí zdejšího bydlení Lucie Habiballa. Lidé zde žijí relativně samostatně, přesto však vzhledem ke svému handicapu, potřebují pomoc a dohled.

„Učí se například hospodařit s penězi, připravovat si stravu. Chodí na nákup. Někteří sami, někteří s doprovodem," vysvětluje Habiballa. Dohled je zajištěn po celých 24 hodin, o klienty se bude ve finále starat sedm pracovníků.O víkendech si zde sami vaří. „Nejraději guláš a řízek s bramborem," shodli se chlapi z přízemí. Během týdne chodí na obědy do nedaleké restaurace. Její majitel je příkladem toho, že ne každý se snaží vydělat za každou cenu. „Udělal nám cenu," pochvaluje si vychovatelka Martina Píchová.

Jak dodává, klienti si ubytování a stravu hradí sami. I služby, které jim poskytují zdejší pracovnice. Z příspěvku na péči. Danielovi (na snímku) se po dřívějším bydlení nestýská. I když do Hlučína se chce občas zajet podívat. „Mám tam přítelkyni. Marcelku," prozradil s úsměvem. „Po ní se mi stýská," dodal.

Chráněné bydlení pro čtrnáct klientů se zdravotním a mentálním postižením provozuje hlučínská organizace Fontána.