Název dálnice D 47 vedoucí od Olomouce přes Ostravu až k hranicím s Polskem je jen dočasný. „Celá dálnice D 47, až se dostaví, tak se napojí na současnou dálnici D 1,“ uvedl pro Deník mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Stát by se tak mělo v roce 2009 nebo 2010. „Až to bude dálnicí D 1 celé, tak to bude nejdelší dálnice v zemi. Začínat bude v Praze a končit bude v Bohumíně, na hraničním přechodu do Polska. Původně se měla dálnice D 1 stáčet od Vyškova na Zlín a na slovenský Půchov, ale přehodnotilo se to koncem 90. let, protože Ostravsko je klíčovým regionem u nás. Proto hlavní páteřní komunikace u nás bude Praha – Brno – Ostrava,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy.

Historie dálnice D 1 se oficiálně datuje od 4. listopadu 1938, kdy byla schválena. Plánovači tehdy počítali s tím, že nová dálnice spojí Prahu s Podkarpatskou Rusí. Výstavba začala v květnu následujícího roku. Druhá světová válka ji ukončila. Po válce byla výstavba částečně obnovena, v roce 1950 znovu skončila.

O třináct let později, v roce 1963, byla schválena nová páteřní dálniční síť, její součástí byla i dálnice D 1, i když v pozměněné trase. Stavět se opět začalo v roce 1967 a první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl otevřen v roce 1971.

V roce 1980 začal fungovat souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem. Vletech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu, původně dálniceD47. V roce 1996 byly změněny původní plány, aby dálnice D 1 pokračovala na Slovensko přes hraniční přechod Starý Hrozenkov.

Nejdelší dálniční tah D 1, který spojí tři největší města v České republice, bude mezi Prahou a polskou dálnicí A 1 u Bohumína celkem 377 kilometrů dlouhý.

 

Dopravní stavby Ostrava bylo často slyšet ve spojení s výstavbou dálnice D 47. Kraj však má před sebou výstavbu řady dalších důležitých komunikací, o které se chce společnost ucházet. I o těchto plánech firmy jsme hovořili s předsedou představenstva Pavlem Vítkem a generálním ředitelem Tomášem Vítkem - ZDE