David Girten: Po deseti letech jsem více Ostravák než Belgičan

Říkají mu David, případně Belgičan z Lapeca podle jeho bistra La Petite Conversation, které devátým rokem provozuje v Chelčického ulici v centru Ostravy. Jeho příjmení Girten (čtěte Žirtén) totiž místním nezní příliš ostravsky. „To bych musel být psán jako Žirten se Z a tím véčkem nad ním. A to zase není moc belgické,“ usmívá se restauratér, který se stal druhým hostem talk-show SametOVA!!! 1989-2019.

Do Ostravy dorazil jako sportovní učitel před deseti lety a začátky neměl snadné. V talk-show vzpomíná na to, jak se při příjezdu na svinovské nádraží nechal napálit a za dva croissanty zaplatil 250 korun nebo jak mu číšník v beskydské restauraci nedovolil posunout stůl na slunce, aby jej nemusel chodit obsluhovat o tři metry dál.

Zažíval stesk po domovině, po přátelích a rodině. Nejednou se sám sebe ptal, co tady vlastně dělá. Těžké chvíle ale překonal a rodinu nakonec našel v Ostravě. Přestože komunismus coby Belgičan nezažil, dokáže docela věrně popsat, jaké stopy podle něj na Ostravanech dodnes zanechal. Co ještě o něm slyšel?

„Vím, že se hlavně nemohlo cestovat. Představa ze strachu a uzavřeného území, ze kterého nemohu odejít, není dobrá. Takhle bych nemohl žít,“ přiznává muž, který Ostravě závidí rozsáhlou síť a kvalitu městské hromadné dopravy a regionu Beskydy.

Jaromír Nohavica: V Ostravě se vysoké nebe stýká s tvrdou zemí

Vlastně nezávidí, protože obojí už bere za své. Proč jej to z Ostravy do Belgie už netáhne a proč v rozhovoru zazní, že po deseti letech se cítí být více Ostravákem než Belgičanem? A víte, že také více než belgickému Standardu Lutych už fandí Baníku Ostrava?

„Musím fandit. Jinak by to nešlo. A belgickým kamarádům to nevadí. Chodí se mnou,“ směje se David Girten, podle něhož si zdejší lidé neuvědomují, že Ostrava je krásné město.