Lidé sem přišli s politiky a zástupci neziskových organizací debatovat o způsobech, jak místnímu ovzduší pomoci. Diskusi v přímém přenosu uváděl Český rozhlas 1 Radiožurnál.

Z pražského studia se zapojil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zodpověděl pouze několik dotazů a popůl hodině odešel na jednání Národní ekonomické rady.

Hned první otázka moderátora Martina Veselovského směřovala k tomu, zda vůbec může být Ostrava průmyslovým městem a zároveň městem, kde je dobré životní prostředí.

„Může, ale musíme zvýšit tlak na vlastníky velkých průmyslových podniků,“ odpověděl ministr s tím, že například v Polsku povolují úřady fabrikám mnohem vyšší limity než u nás.

Vladimír Burda z občanského sdružení Vzduch v průběhu diskuse několikrát zdůraznil, že není namístě bavit se o konkrétních investicích a opatřeních.

„Musíme nejdříve zjistit, jakou měrou se jaké provozy podílí na překračování imisních limitů. Vypracovat podrobnou analýzu, lokalizovat, který zdroj se jakou měrou na znečištění podílí, a teprve potom plánovat jasná opatření a směřovat peníze,“ upozornil Burda.

Publikum se nestačilo divit při jedné z odpovědí ostravského náměstka pro oblast životního prostředí Dalibora Madeje. Ten prohlásil, že Ostrava mimo inverzní období s překračování prachových limitů ve vzduchu potíže nemá. Madej svá slova později hájil tím, že měl na mysli celý Moravskoslezský kraj, ne pouze Ostravu.

„Politici jsou slabí na to, aby přitlačili na Mittal, aby dělal to, co dnes musí třeba v Nizozemsku nebo Porúří. Už dnes je na stránkách krajského úřadu jasně řečeno, co se má dělat. Je zde doporučeno zpřísnit emisní limity ve vyhláškách k zákonu o ochraně ovzduší. Ale to vy asi nečtete,“ adresoval politikům Radoslav Štědroň, který seděl v publiku. Petr Jančík z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se chtěl dozvědět, kdy konečně politici dají jasný harmonogram toho, kdy dojde na Ostravsku ke zlepšení ovzduší. Jasné odpovědi se stejně jako ostatní diváci nedočkal.

Řeč přišla také na často zmiňovaný výzkum doktora Radima Šráma z České akademie věd, který sledoval dopad znečištěného ovzduší na lidský organismus. „Výsledky výzkumu jsme předali hlavnímu hygienikovi, aby k tomu řekl své stanovisko,“ komentoval za ministerstvo životního prostředí Lukáš Ženatý. Výsledky, ke kterým dospěl doktor Šrám se svým týmem, jsou podle jeho dalších slov v přímém rozporu se zdravotními statistikami hygieniků.

Debata trvala zhruba hodinu a půl a někteří návštěvníci opouštěli klub Atlantik značně rozladění. „Zase jsme se nic nedověděli. Je to pořád dokola omílání těch samých věcí, a pokud si politici a pan Madej skutečně neuvědomují závažnost situace, tak k tomu snad ani nemám co dodat,“ komentoval Pavel Melecký. S podobnými pocity odcházela i Tereza Petříková. „Nebylo to k ničemu. Opět jsem se utvrdila v tom, že město pro zlepšení na Ostravsku dělá velmi málo, řekla bych téměř nic,“ zhodnotila Petříková.

Co také v debatě zaznělo:

Vladimír Burda, sdružení Vzduch:

Ve špinavé Ostravě bude vysoká nezaměstnanost. V čisté Ostravě budou vznikat nové pracovní příležitosti a nezaměstnanost se bude snižovat. Investoři do Ostravy nejdou proto, že by ohrožovali zdraví své a zdraví svých rodin.

Dalibor Madej, náměstek ostravského primátora:

Mimo inverzní situace nemáme problém s překračováním limitů pro koncentrace škodlivin v ovzduší. Doporučuji všem: vyjeďte si na radniční věž a uvidíte, že Ostrava je jedno z nejzelenějších měst republiky. Ohrazuji se proti tomu, že je špinavá.

Andreas Triandafilu, obecně prospěšná společnost Čisté nebe:

Limity pro vypuštění škodlivin mají velké podniky nastavovány na hezké počasí. Nejspíš se musíme v Ostravě naučit poručit větru. Nejdříve musíme vyčistit všechno u nás, a potom si můžeme mluvit a být si jisti tím, jaké znečištění k nám přichází z Polska.

Radomír Štěrba:

Politici jsou slabí na to, aby přitlačili na Mittal, aby dělal to, co dnes musí třeba v Nizozemsko nebo Porúří.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:

Nevěřte bláznům, kteří křičí, že ta situace s ovzduším na Ostravsku se za týden změní. Nezmění. Kdokoli toto slibuje, tak neříká pravdu.

Jindřich Petrlík, sdružení Arnika:

Odvádění pozornosti na polské zdroje nepomůže řešit situaci s ovzduším na Ostravsku.

Ladislav Vrchovský:

Považuji za strašení obyvatel Ostravy, když někdo tvrdí, že pokud bude snaha ekologů vyslyšena, tak tady bude nezaměstnanost.

K TÉMATU

Pomohou dotace na kotle zlepšit ovzduší?

Lepší vzduch v Moravskoslezském kraji by mohla zajistit státní podpora na ekologičtější vytápění. Ta by měla být v příštím roce 20 milionů korun a později až 200 milionů korun. „Je potřeba podpořit domácnosti, aby si pořídily modernější kotle, které mají lepší vlastnosti, a tím pádem i menší vliv na životní prostředí. My za několik dní startujeme pilotní část programu, který je určen zejména pro Moravskoslezský kraj. Na ten je pro příští rok určeno 20 milionů, abychom viděli, jaký je o něj vůbec zájem. Domácnost, která si pořídí kotel na tuhá paliva – nikomu nenutíme plyn, víme, že je drahý – tak může získat příspěvek až 60 tisíc korun. Pokud bude zájem, v roce 2013 jsme schopni uvolnit částku 200 milionů korun,“ uvedl na besedě ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Sdružení se dohodla na spolupráci v boji za lepší ovzduší

Zástupci šesti občanských iniciativ a neziskových organizací z Moravskoslezského kraje v tomto týdnu podepsali deklaraci o vzájemné spolupráci a podpoře při zkvalitňování životního prostředí v regionu. Podpisy připojily Arnika, Čisté nebe, Frygato-EKO, OPS, Pozitivní projekty a Zelená pro Vratimov. „Vznik této neformální koalice vychází z potřeby spojit síly a propojit aktivity zaměřené na zlepšení stavu ovzduší a ekologických zátěží v regionu,“ uvedla Kamila Plocková z Čistého nebe. Praktickým příkladem této spolupráce už z dřívějška je podle jejích dalších slov například otevřený dopis adresovaný ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi. (map)