Kliknutím zvětšíteSpolu s Velkou Polomí, Horní Lhotou, Čavisovem, Zbyslavicemi a Olbramicemi kolem ní prochází jakási „demarkační linie“. Co je na východ (včetně zmíněných obcí), je ostravské, co je na západ, spadá pod Opavu. S Opavou má však své zkušenosti i Dolní Lhota.
„V nedávné historii jsme hned třikrát změnili okres, k němuž přináležíme, přičemž vždy jsme byli hraniční obcí,“ připomíná starosta Vladimír Sobas bíloveckou a opavskou minulost a ostravskou současnost, která se začala psát zhruba před patnácti lety. Poněkud se však zapomnělo na soudnictví, které zůstalo v Opavě (obdobně jako v případě Olbramic v Novém Jičíně - pozn. red.).
Jelikož však většina produktivních obyvatel Dolní Lhoty pracuje v Ostravě, stávající stav lidem nejen po úřední stránce vyhovuje.
Coloursy rozpumpoval Buben
Pryč jsou komplikace, které přinášelo přináležení k opavskému okresu ve chvíli, kdy tamní obyvatelé zavítali do Fakultní nemocnice Ostrava.
„Nechtěli je brát, s úrazy je posílali do Opavy, nebo je jen zběžně ošetřili, ale hospitalizováni museli být v Opavě. To byl jeden z impulsů, kdy jsme se dlouhodobě snažili spadat pod Ostravu, kam je i primárně nasměrována hromadná doprava,“ vysvětluje Sobas.
To už je ale minulost. Mnohem raději však v Dolní Lhotě upozorňují na to, kterak stáli u zrodu největšího (nebo druhého největšího) hudebního festivalu ve střední Evropě.
Dolnolhotský buben 2007
Málokdo totiž ví, že jeho počátky se nezačaly psát na Černé louce, odkud se do Dolních Vítkovic po expanzi přesunul, ale už v Dolní Lhotě.
Tehdy se ještě jmenoval Dolnolhotský buben a hrdá obyvatelka Dolní Lhoty Zlata Holušová na něj dokázala přitáhnout nejen české hudební hvězdy typu Dana Nekonečného, ale i zahraniční umělce.
Když po čtyřech letech začala být festivalu Dolní Lhota malá, přesunula jej Holušová do Ostravy, kde už se začala psát historie s názvem Colours of Ostrava. „Už tehdy bylo vidět, že v tom Zlata Holušová umí chodit,“ vzpomíná nynější starosta Sobas.
Dvojnásobný sál
A jak by k tomu lidé přišli, kdyby se po přesunu prvního českého festivalu se světovou hudbou na kulturu v Dolní Lhotě zapomnělo.
Obec proto nechala zrekonstruovat místní kulturní sál, který je součástí obecního domu a se svou kapacitou 120 osob už bezmála 1500 obyvatelům nedostačoval a takoví myslivci museli své velké plesy pořádat v sousedství.
Práce na přístavbě kulturního sálu a hasičské zbrojnice v budově úřadu.
Po letitých snahách se „Dolňákům“ podařilo získat dokonce 90procentní dotaci, takže se dostalo i na rozšíření hasičské zbrojnice. Ta zabírá přízemí nové přístavby, kulturní sál expandoval v prvním patře. Jakmile práce skončí, vejde se do něj přes 200 lidí.
„Umožní nám to pokračovat komfortněji v akcích, které už pořádáme, a přinese to myslím i nové akce, protože už nebude poptávka po dostatečném zázemí,“ je přesvědčen Vladimír Sobas. Vzniká v malinké Dolní Lhotě úrodná půda pro vznik další kulturní akce třeba i evropského formátu?
ZAJÍMAVOSTI Z DOLNÍ LHOTY
Školáci se přesunou z Polomi do Háje
V Dolní Lhotě mají relativně nově generálně zrekonstruovanou školní budovu z roku 1905, ta však slouží jen žákům prvního stupně základní školy. Pro druhý stupeň má Dolní Lhota sjednanou spádovou oblast ve Velké Polomi, ta se však hodně rozrůstá a vypověděla obci služby.
Základní škola v Dolní Lhotě.
„Školáky tak budeme posílat do Háje ve Slezsku, což je jen o zastávku dál. Pomůže to nám i Háji ve Slezsku, který nedokázal obsadit svou kapacitu školy, kde jim chybělo asi sto žáků, zřejmě balancovali na hraně udržitelnosti a potřebovali přijmout další žáky,“ říká starosta Vladimír Sobas, podle něhož by si obce přinejmenším v mikroregionech měly takto vypomáhat automaticky. V nejbližších letech patrně školáci změnu ještě nepocítí, Velká Polom je bude brát, dokud to kapacitně zvládne. V horizontu tří a více let už ale patrně budou muset vybírat mezi garantovaným místem v Háji ve Slezsku nebo vlastní volbou.
Cíl opravit všechny cesty se daří plnit
Než voliči na komunální úrovni opět půjdou k volbám, chtějí mít v Dolní Lhotě opraveny všechny silnice a vybudovali jich i několik nových. Kraj navíc pomohl s hlavním průtahem obcí od Čavisova do Velké Polomi.
„Už nyní můžu říct, že plán splníme. Některé silice se budou realizovat ještě na podzim, jiné příští rok,“ informuje starosta Sobas, podle něhož oprava silnic nespočívá v prostém lepení nejhorších částí, ale celkovém vyfrézování a položení nové pojezdové pěticentimetrové vrstvy.
V rámci plánu na zvýšení bezpečnosti na silnicích v Dolní Lhotě také vyměňují všechny dopravní značky, které jsou zastaralé či zcela chybí.
Domovní čistírna za polovic
Jedním z hojně diskutovaných témat v Dolní Lhotě je i otázka životního prostředí a zpracování odpadních vod. Podle starosty jde o jednu z prvních obcí, které vypsaly dotaci na domovní čistírnu odpadních vod.
„Nový zákon zavádí kontrolu fyzických osob a kontrolu vývozních lístků, které je třeba archivovat až tři roky zpětně. Jeden vývoz přitom stojí tři až tři a půl tisíce korun. Občané zjistili, že je lepší si postavit vlastní čistírnu,“ zjistila si obec zájem svých obyvatel. A jde jim s pomocnou rukou naproti.
Dolní Lhota.
„Rozhodli jsme se přispět z obecního rozpočtu každému, kdo se rozhodne změnit stávající žumpu nebo septik za domovní čistírnu. Může najisto počítat s tím, že má jistou dotaci dvacet tisíc korun, přičemž samotná čistička stojí kolem 40 tisíc,“ říká starosta, podle něhož mají lidé navíc obrovskou výhodu v tom, že v Dolní Lhotě je firma, který čistírny přímo vyrábí, takže je budou mít i s lokálním servisem. Žádosti o povolení a realizaci domovních čistíren se prý začaly objevovat ve velkém.
Součást Sudet
Dvacáté století nebylo pro tuto oblast jednoduché, zejména období německé okupace, kdy byla Dolní Lhota součástí Sudet. Při osvobozovacích bojích padlo na pět set vojáků, mezi nimi devět příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády a sedmnáct občanů obce.
Pomník vojákům Rudé armády v Dolní Lhotě.
Padlým tankistům byl vystavěn památník na místním hřbitově. V centru obce jsou pro upomínku na těžké boje ještě dva památníky padlým vojákům a místním občanům. V blízkosti školy pak stojí památník zakladatele Československého státu a prvního prezidenta T. G. Masaryka.
Tip na výlet: Kostel sv. Cyrila a Metoděje
O výstavbě malého kostelíku či kaple se v Dolní Lhotě začalo uvažovat už začátkem minulého století. Složitá mezinárodní situace, ale i situace v zemi, naplnění tohoto záměru stále odsouvala. Teprve s koncem druhé světové války se zrodila nová naděje stavbu kostela uskutečnit.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Dolní Lhotě.
Obec darovala římskokatolické církvi pozemek, na kterém byl postaven kamenný oltář. Tento oltář zasvěcený svatým Cyrilu a Metoději se měl stát základem nového kostelíku. Následkem změn po únoru 1948 však všechny přípravy byly zastaveny.
Nová příležitost přišla až po Pražském jaru 1968. Za velkého úsilí mnoha občanů, byla v roce 1969 postavena smuteční obřadní síň, do jejíhož interiéru byl umístěn i původní kamenný oltář. Do r. 1973 zde probíhaly i bohoslužby, které byly politickou mocí v onom roce zakázány.
Kaple v Dolní Lhotě.
S nástupem demokracie po r. 1989 se zde opět začaly slavit bohoslužby. Za podpory Obecního úřadu a občanů obce, s přispěním mnoha sponzorů, byla provedena rozsáhlá přestavba a nový filiální kostel byl 8. srpna 2004 vysvěcen a vytváří důstojnou architektonickou dominantu obce. *Zdroj: Dolnilhota.cz
60
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
