Už z historických záznamů o Lhotce (první písemná zmínka pochází z roku 1464) jsou doloženy hraniční spory majitelů Lhotky a sousedních Hošťálkovic s přilehlými obcemi. V roce 1561 je musela dokonce řešit sem vyslaná královská komise. Kritická oblast okolo toku řeky Odry, sporného pastviska, lesa za pastvištěm, luk a jezera při Odře byla tehdy nově stanovenou hranicí mezi Moravskou Ostravou a Lhotkou a Hošťálkovicemi.

Dovolte nám začít ve vedlejších Hošťálkovicích. Lidem se tam podle jejich slov žije náramně – klid, příroda a pohoda. Jeden nedostatek si ale neodpustí zmínit, a tím je absence pořádného obchodu či některých služeb, přičemž jako předobraz zmiňují sousední, rozlohou ani ne poloviční Lhotku (s moderní prodejnou Hruškou či dnes tolik ceněným zubařem). A nepřímo tak oživují rivalitu, která mezi těmito obcemi panovala už od pradávna. A to nejen na sportovním poli.

„Zdravá rivalita tu byla vždycky. Když jsme ve fotbale nastupovali proti sobě, všichni měli rudo před očima. Bývala to taková vesnická obdoba derby Sparta – Slavia,“ vzpomíná starosta Lhotky Josef Šrámek, někdejší fotbalista, který si svého času coby zástupce maličké Lhotky zahrál ve výběru severní Moravy po boku známých Baníkovců.

Mluvili o něm jako o „nejmenším a nejukřičenějším Šrámkovi,“ on sám o sobě jako o zapáleném fotbalistovi, který se však ve zmíněném zápase prý sotva dostal k míči. Ne nadarmo mu v kanceláři visí panorama Bazalů ze zápasu Baníku se Spartou a před lety dostal k šedesátinám letecký zájezd na anglickou Premier League.

Rivalita jako motivace

Ale zpátky na vesnici. Ze sousední městské části pochází jeho manželka i otec. Možná i proto Josef Šrámek uznale přiznává, že Hošťálkovice byly vždy nad Lhotkou – geograficky i ve fotbale.

„Vždy říkali, že Lhotka přijde zavézt hnojem, to si pamatuju dodnes. Lhotka byla vždy lehce opomíjená. Když jsem proto nastupoval do funkce, říkal jsem si: Já vám dám, vy Hošťalované,“ směje se starosta, který se smíchem říká, že jim to dnes vrací – míněno v tom nejlepším - CELÝ ROZHOVOR S PRVNÍM MUŽEM LHOTKY SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Ale proč o tom všem vyprávíme? Lhotka, ač si to sám nechce přiznat, je v podstatě Josef Šrámek. Ten „nejmenší a nejukřičenější“ je tak vidět a slyšet dodnes.

Sportovní hala ve Lhotce.Sportovní hala ve Lhotce.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Lhotka se během rekordních sedmadvaceti let pod jeho vedením (v Ostravě nikdo není starostou déle, pozn. red.) stala luxusní ostravskou adresou.

VŠECHNY DÍLY seriálu Deník na návštěvě NAJDETE ZDE

Jako první měla už před lety sportovní halu, nechybí tam ani nově opravené tenisové kurty, fotbalová hřiště s přírodní, ale i umělou trávou, před pěti lety dostala další plusové body díky soukromému golfovému areálu a loni v ní vznikla i odpočinková zóna s posilovacími stroji a hřištěm pro beachvolejbal. A to se v ní bude stavět i fitness centrum s wellnesem. Ještě si někdo myslí, že Lhotka přijde zavézt hnojem?

Modernější úřad

V celé Ostravě byste nenašli úřad, který působí nenápadněji. Rodinný dům po bývalých emigrantech v ulici U Splavu by však už potřeboval finanční injekci.

Budova úřadu ve Lhotce.Budova úřadu ve Lhotce.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

„Já si nestěžuju, nepotřebujeme kdovíjaké kanceláře, ale je pravda, že už začíná být nedostačující,“ komentuje starosta skromně své zázemí, do něhož se nevejde ani archiv, všechny úřednice sedí v jedné místnosti a podlahy v přízemí se propadají. „Nechceme do toho dávat desítky milionu, ale aspoň bychom zrušili balkon, udělali bezbariérový přístup pro lidi a pár další úprav, zkrátka dali úřadu fazonu,“ dodává Šrámek, podle něhož ale nyní nejsou i vinou covidu na takové práce peníze. 

Lhotka v první vlně koronavirové pandemie, duben 2020:

ZAJÍMAVOSTI ZE LHOTKY

Fronta na zubaře proslavila Lhotku

Když se loni v září otevírala ve Lhotce nová zubní ordinace, stáli lidé v místy až více než stometrové frontě i ve čtyřstupu. Dostalo se na zlomek lidí z celého regionu. Místní však dostali garanci i poté, co zubaři museli frontu pro plný stav rozpustit - VÍCE ZDE.

„Domluvili jsme se s manželi Denkovými, kteří ordinaci provozují. Vyzvali jsme občany, aby se nám ozvali, seznam jsme jim předali a oni lidi zapsali. Přijali i ty, kteří se o tom zprvu nějakým způsobem nedozvěděli,“ říká starosta. Tlak, že lidé nemají zubaře, tak alespoň ve Lhotce opadl.

Symbol Lhotky? Honění krále

Je-li zmínka o Lhotce, nelze nevzpomenout místní lidovou tradici. Podnětem zvyku, jemuž předchází krojovaný průvod, byla údajně historická příhoda z dob 30tileté války, kdy došlo k chycení švédského krále ve slepém rameni řeky Odry.

První ročníky Honění krále ve Lhotce se konaly už před první světovou válkou a od roku 1920 byla tradice obnovena. Za komunismu byla opět zrušena, avšak od roku 1993 se opět konala nepřetržitě až do loňska a příchodu covidu.

„Je spousta lidí, kteří už ve Lhotce nebydlí, ale vracejí se jen na Honění krále,“ říká Josef Šrámek, podle něhož se každoročně prodá přes tisíc vstupenek, obyvatel Lhotky je přitom jen o pár stovek víc. Tradiční akce se však neuskuteční ani letos.

„Podle tradice by letos vycházelo Honění krále na 22. května, což je už za chvíli a veřejný život stále stojí. Už od března by hoši museli trénovat na koních. A takovou tradici nelze posouvat na podzim. Mrzí mě to. Byla to oblíbená akce a jsem přesvědčen, že zase bude,“ vyhlíží Šrámek k příštímu roku.