„Přes sto tisíc podkroví, pětasedmdesát tisíc kuchyně. Další desetitisíce za snížené stropy a výměnu oken, nové omítky, elektriku, obložení krbu, zateplení, rekonstrukci dveří, předsíně a záchodu,“ sčítá Baláž, kolik v posledních letech vložil do života v Bedřišce. Tedy mimo nájem, jenž se podle něj v osadě pohybuje od tří a půl do čtyř a půl tisíce korun.

Jako naprostá většina sousedů bydlí Baláž s manželkou (děti jim už dospěly a osamostatnily se) v obecním. „Jsme tady dvacet let, někteří ale i padesát a více. Teď bychom měli odejít? Pořizovat si další bydlení a začínat znovu…“ vrtí hlavou provozovatel stavební firmy. Na dvorku má položenou přibližně půlku nové dlažby za asi čtyřicet tisíc a dokončit ji nesmí.

„Od šestého měsíce máme ve smlouvě dodatek, kde stojí, že bez souhlasu obce nesmíme po dobu nájmu nic postavit. Všechno je zakázáno,“ líčí Baláž s tím, že v podatelně radnice Mariánských Hor a Hulváků se najdou i jeho žádosti o stavební úpravy. Údajně na ně nemá odpověď. „To bych mohl taky brát jako: Mlčení rovná se souhlas! Ne?“ poznamenává. Balážovi, ti mají každopádně jistotu do podzimu, nájemní smlouvu jim prodloužili o půl roku. „Některým však o čtyři nebo dokonce jen dva měsíce. Je to nastaveno tak, aby to vyšlo do voleb. A co bude pak? Uvidíme, kdo je vyhraje mohou Bedřišku zlikvidovat, anebo nechat dále,“ tvrdí usedlík angažující se v úsilí o záchranu lokality. Obvod ji chce nabídnout investorům.

Colours of Bedřiška?Workshopy, přednášky, promítání, diskuse, sportovní hry, koncerty to vše je na programu Dvou týdnů bdělosti na podporu Bedřišky. Potrvají ode dneška do soboty 21. července. „Odmítáme mlčet a smířit se s vystěhováním obyvatel a srovnáním osady se zemí,“ říkají usedlíci podporovaní taktéž občanskými a křesťanskými aktivisty i neziskovkami. Bedřiška je podle nich místem, kde lidé nežijí vedle sebe, ale spolu. Považují ji dokonce za „skutečné barvy Ostravy“.