Citlivé a ostře sledované téma. To bylo zavádění bezpečnostních opatření na lince číslo 5 poté, co se tam v dubnu roku 2008 stala tragédie – srážka dvou tramvají, při které zahynuli tři lidé a desítky cestujících byly zraněny.
Ačkoliv to na veřejnost zatím neprosáklo, instalace zabezpečení provázela řada nečekaných problémů připomínajících ve výsledku tak trochu Kocourkov. Společnost AŽD Praha, která na tyto práce vyhrála zakázku, totiž začala s instalací prvků ještě před tím, než měla všechna potřebná územní rozhodnutí a stavební povolení.
Pak tedy musela část zařízení bourat a o něco později stavět zase znovu. „Byl kolem toho zmatek. AŽD muselo postavené zařízení částečně demontovat, schovat a čekat na vydání povolení, aby ho tam mohlo znovu dát. Všichni se snažili tyto informace tajit, aby se na veřejnost nedostala další negativní zpráva, která by se týkala tramvajové linky číslo pět,“ prozrazuje Deníku zdroj dobře obeznámený s chodem DPO.
Kdo za to může?
Původně měla být linka číslo 5 zabezpečena moderní technologií do konce roku 2008, nakonec však bylo zařízení zprovozněno až v dubnu 2009, tedy rok po tragédii.
Proč vlastně došlo ke všem těm peripetiím a zpožděním?
„Ve smlouvě jsme se zavázali k poměrně ostrým termínům. Předpokládali jsme, že technické řešení, které jsme navrhli na zabezpečení této tramvajové tratě, nebude potřeba ještě prověřovat technickým schvalovatelem, protože je sestaveno z již schválených prvků. Jelikož má ale toto zabezpečení některé unikátní technické vazby, které před instalací v Ostravě nebyly nikdy použity, technického prověření bylo nakonec třeba,“ říká Jiří Dlabaja, mluvčí AŽD Praha.
„Proto jsme nakonec šest návěstidel museli snést a za několik dnů jsme je opět museli instalovat. Byla to naše chyba, a tudíž také naše vícenáklady,“ přiznává Deníku Dlabaja, který si zároveň stýská na to, že spolupráce s DPO na této důležité zakázce nebyla vůbec růžová. Značné potíže totiž nastaly i s pozemky a věcným břemenem.
„V úvodu stavby jsme byli ubezpečeni DPO, že pozemky nejsou problém, ale opak byl pravda. Je chyba naší firmy, že jsme si dostatečně neprověřili situaci před vlastní instalací systému. Naší prioritou ale byla rychlá instalace zabezpečovacího zařízení, aby se neopakovala tragédie z dubna 2008. Proto jsme věřili informacím, které jsme dostali od DPO. Příště si dáme větší pozor a nepůjdeme do podobných věcí po hlavě,“ vysvětluje dále Jiří Dlabaja.
Penále skoro pět milionů
AŽD Praha dostalo kvůli nedodržení termínu, které tak zřejmě nebylo způsobeno jen jeho vinou, penalizaci od DPO ve výši přesahující čtyři a půl milionu korun.
„Mrzí nás, že nebyla zohledněna možnost uplatnění pozdějšího termínu podle smlouvy o dílo z důvodu nepříznivých klimatických podmínek, které prokazatelně byly. Velmi nás to mrzelo – chtěli jsme co nejdříve trať zabezpečit, a nakonec jsme měli jen samé nepříjemnosti,“ dodává mluvčí AŽD.
Ostravský dopravní podnik si však kvůli problémům s pozemky a následným posunům dokončení stavby zabezpečení tramvajové linky číslo 5 popel na hlavu sypat odmítá. Zpoždění zprovoznění stavby bylo podle něj na straně AŽD Praha a bylo způsobeno nereálností dodržení původních smluvních termínů v legislativní oblasti.
„Věděli jsme, že AŽD instalovalo zabezpečení, pak ho muselo vzápětí částečně demontovat a znovu instalovat až po vydání povolení. Nicméně stavba byla plně v režii dodavatele, který stavbu řídil,“ dává nyní od utajené ostudy ruce pryč mluvčí DPO Miroslav Albrecht.
Vybudování zabezpečovacího zařízení jednokolejné trati linky číslo 5 podle Albrechta stálo dopravní podnik na základě tehdy uzavřené smlouvy s AŽD bezmála třináct milionů korun, přičemž následné penále činilo 4,65 milionu korun.
Související články najdete zde:Srážka tramvají ve Vřesině
