Vážení čtenáří, přinášíme vám další díl nového seriálu Deníku.
Naší snahou je poskytovat především seriózní zpravodajství z vašeho nejbližšího okolí, ale zároveň chceme do Deníku dávat také užitečné informace a zábavu. Dřisty fifejdskeho Ofila, které vystihují rázovitost našeho regionu pohledem svérázné postavy, by měly být právě jednou z těch věcí, které v Deníku pobaví. Seriál vychází pravidelně vždy v sobotním tištěném vydání Deníku.
Čuměl sem oto enem tak do počitača, nudil se a přemyšlal, esli mam svoju Ružu nasrať oznamem, že se chystam za Lojzkem Na Upadnicu. Přiznam i bez mučeňa, že mi tam pivo šmakovalo, dobře dřistalo s novymi kamošami a vubec se mi v te utulne hospudce libilo… Už sem odeviral hubu, když to v pecku cinklo, že mi přišel mejl.
Odevřel se ho a tam stalo: „Tuš vitaj Ofilu! Jak si pisol o tej hospodě Na Upadnici, tak jo tam tež chodil. A tam ti chodila partyja! Hlavně haviři z Bezruča, před tym Terezije, oči od uhelneho mura podmalovane jak manekyny. Pivo tam tiklo prudem, no co ti mum praviť. A ty temata o čim se bavili. Jasně, na prvnim mistě to byl fotbal SK Sleszka. To bylo mudrlantu.
Ni jedna facka tam padla, ale na druhy diň zas byli kamaradi, bo na šachtě to inač nějdě! Jak sfarali tak museli spolu rubať. Potym nečastějši debata byli holubjoři, bo, to viš, bydlelo se v kolonkach a tam chovali haviřske roby kury, kraliky, kozy, husi a inu havěť.
Ale haviři ti mjali specialitu chovali: holuby. Třeba taki Arnošt Krečmer. To byla špica mezi ostatnimi. Jo eště pamatuju jak se i v šenku vyměňovali holuby a Arnošt ten měl šumne komarňaky sedlate prv to byli kamzli pěkne korňate.
Teho času se platily za take holuby nekřesťanske peníze, to by bravka kupil levnějši. Je třeba řeknuť, že aji ostatni holubjaři byli špicovi. Dokoňca vypěstovali dva druhy specialně ostravske, jako Ostravska Bagdeta a Ostravsky Purcel černy korńaty. Ja, to byly časy. Haviři mjeli vice zajmuv.
Hodně haviřu byli ptačaři, ale to ni tajak včil, že se idě nakupiť do zverimeksu. To se chodilo chytať na gabaky. To už žodny něvi jak ten lep uvařiť. Jo edem vim, že se to vařilo z kuliček z dubu alebo z kuliček ze jmeli. Jak, to už něvim. Edem vim, že to byl aspoň pět metru dluhy prut a na koňcu byl teňučky prutek na tym bylo to lepidlo a jak vtoček stehlik, hyl, zvonek či ini vtoci seděli, tak po nich opatrně tym gabakem gabnul, vtok se přilepil a byl jeho! A s tym se tam tež kšeftovalo jak Na Upadnici, tak aji v druhé hodně zname hospodě v centru Ostravy Na Spolku. Ja, to byly časy. Něska už ma každy edem tyn telefon přilepeny na uchu.
A povim ti, Ofilu, že něska by něbylo už ani kaj chytať vtoky, bo jak fšecky stromy bulaju tak ftoci němaju kaj byť. Tajak letos v Marianskich Horach vykacali všecky topoly, a že ich tu bylo a zdrave! Něvim jake stromy budu likvidovať na rok?! Když se zamysliš, Ofilu, tak všeci vime,že jeden strom vyprodukuje za den až tisic litru kysliku! A my edem rubeme.
A kdyby se misto teho osadily ty pověstne ostravske laguny, co nam tak smrďa, topolami, kere rychle rostu, tak ať mi kdo vyklada, že by to tež něpomohlo ku zlepšeňu ovzduši… Stejně ty laguny tam zustanu, podle mě, nafurt. Tak to včil, Ofile, ber nebo něchej tak. P.S. Aji když znaš moje přijmeni, něvyzrazuj ho inym. Dik."
Ruža tym zustala ušetřena šoku a moc se divila, když sem se ji zeptal, esli zna tyn, jak řidič naklaďaka něodhadně vyšku voza a zasekně se pod mostem. Přijedu policajti, a jeden izlivo pravi nasranemu šoferovi: „Tak co pane řidiči, zasekli jsme se, co?" „Ne, ty cype, vezu most a došla mi nafta…" Fajne, ni?!
Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil
…a kdo chce, ať piše na ofil.ostrava@denik.cz.
