Vážení čtenáří, přinášíme vám další díl pravidelného sobotního seriálu Deníku.
Naší snahou je poskytovat především seriózní zpravodajství z vašeho nejbližšího okolí, ale zároveň chceme do Deníku dávat také užitečné informace a zábavu. Dřisty fifejdskeho Ofila, které vystihují rázovitost našeho regionu pohledem svérázné postavy, by měly být právě jednou z těch věcí, které v Deníku pobaví.
Další nový díl najdete pravidelně vždy v sobotním tištěném vydání Deníku.

V utery sem vyrazil Na Upadnicu. „Kaj je Lojzek?“ ptal sem se, bo v logale něbyl.

„Ešče tu není, ale už se na ňho chystme… Á, oto už idě. Tak poď, poď, oslavenče,“ halekal Poldek na Lojzka přes celu hospodu. Ten sice chvilu někapoval, ale potym mu to došlo! „Ja ták. Zitra je Lojzy, a tak čekatě, jak se předvedu, co?! No, po jednym pivku a fernetku vam poručim,“ pravil. A jak zme tak popijali, ozval se znova Lojzek. „Už sem vam vykladal, jak sem z byvalym kamošem Jiřikem ni s tym našim blboněm, bo s tym bysem se něvydal už ani na Ostravicu bludili po Pařyžu?

„Myslim, že ja, ale tu oto Ofil to beztak něslyšel a vy ostatni se to isto radi připomnitě, ni?! Tuš to zme za totality vyjeli s Čedokem za hranice všednich dnu do Pařiža. A při jedne odpoledni prochazce zme se zastavili pod Ajfelovku. U vytahuv na jeji vrch staly fronty, a tak zme vypustili pohled z věže a rozhodli se isť pěški k Vitěznemu obluku na Elysejskich polach. Kukli zme se do mapy a bylo nam to jasne po třetim mostě vpravo přes Seinu a potym rovno ulicu přimo k obluku. Měli zme tam byť za paru minut, ale po pulhodině kaj nic tu nic. Furt enem baraki a žadny obluk.

,Asi zme zbludili!’ přiznal sem, ale Jiřik byl hned hotovy: ,Nězbludili. Divej. Tu na mapě maš napisane avenue a tu na ceduli na baraku teš avenue! Iděme dobře!’ Myslel sem, že mě rozerve, ale rači sem mu vysvětlil, že avenue je po francuzski ulica! Pak sem zistil, že sem se seknul o jeden most. Tuš zme uhli doleva a už zme byli na vrchu tych Champs Elysées! A tam byl s tym Juru dalši velki zažitek. Na chodniku tam stala motorka. Krasna okapotovana yamaha, taka, co včil jezďa aji u nas, ale vtedy stě na českych cestach potkali tak maximalně Jawu 350.

Jiřik ju obdivně očumoval a naraz pravi: ,Tu maš foťak, ja se na ňu sednu a ty mě vyfotiš, ja?´ Kivnul sem a začal štelovať tu jeho zrcadlovku, co, jak pravil major Terazky, visi dakdě na vajcjach a kuka se do ni dolu, když naraz motorka začala pištět. Jiřik z ni zeskočil a jak zajic upaloval dolu po bulvaře. Řval sem za nim, kaj tak vali, když se v jednym okně objevil chlop, zmačknul dalkovy ovladač a byl klid. ,Čemu si zdrhal?´ ptal sem Jiřika.

,Ty si něslyšel, jak to řvalo?´ ,Slyšel, a co? Beztak si otočil řiditkami a spustil tym alarm! Přeci kvuliva temu si němusel tak smjetať. Majitel motorki se ti z okna tak řechtal, že z něho malem vypadnul.´ Jiřik se zadival kajsik do dalki a potichučki pravil: ,Ja už tu fakt na nic ani něšahnu, bo by mě to isto koplo do řiti!´ Ale jeho problemum něbyl zdaleka koněc. Čuměl v metře na všecki ty cedulky a upozorněni a když se v šimnul, že nad každym vychodem je napisane sortie, zas se bezelstně zeptal: ,A to je co za pamatka ta sortie, že je na každe zastavce?’ ,To neni pamatka, gnype, ale po francuzski vychod,’ vysvětlil sem mu a šli zme to zapiť do baru na naměsti Pigalle kusek vedle kabaretu Moulen Rouge.

Dali zme se po třetince piva a Jiřik začal dychtivo piť, enemže pivko mu hodně zhořklo, když mu řekli, že stoji padesat franku! A frank vtedy vyšel na pětikačku! Tuš to byla třetinka bratru za dvě stě padsesat korun!!! Ukazal sem vrchnimu na napojovy listek, kaj bylo napisane, že stoji enem sedum. Un se rozmachnul, ukazal kolem sebe a pravil ,Je večer a jste na plas Pigal!’ Česky sem mu pravil, až s tym idě do řiti, bo u nas stoji pivo aji na Hradčanach pětikačku a navic cely pulliter! Odsunul sem tu jeho nětknutu třetinku piva na bok a odkračal bez řeči za pokřiku vrchniho, že sem blb a ať zaplatim!, středem, směr ČSSR.“ Všeci zme se na tym Lojzkovym vykladaňu dobře bavili, ale ešče vic nas, pozdějši večer aji moju Ružu, rozesmjal Erďa: „Přijedě Francek s manželku do Prahy. Ta ho v supermarketě ukecala, až ji kupi novu ledničku. ,Tuš mi, kurva, jednu tu kalexku fofrem zabaltě, bo nam ujedě vlak, pičo!’ pravil Francek u pultu. ,Vy jste z Ostravy, že?’ pta se prodavač. ,Jak stě to poznal? ,Podle té piče!’ Francek se otoči na robu: ,Vidiš! Ja ti pravil, až zustaněš doma, bo, kurva, isto zrobiš jakusik ostudu!’ Fajne ni?“

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil

…a kdo chce, ať piše na ofil.ostrava@denik.cz.

Všechny díly seriálu Deníku Dřisty fifejdskeho Ofila najdete zde.