Spekulace o rozšiřování vilové zástavby a „namaštění kapes“ a k tomu obvyklé spílání lesákům i dřevorubcům. Tak reagují lidé na vykácení západního svahu na kraji oblíbené porubské výletní lokality.
Drsná obměna lesa
„Zveřejnění naší zprávy o holoseči způsobilo obrovskou a skutečně emotivní odezvu. Čemuž rozumíme, jelikož nás takové masivní kácení samotné překvapilo,“ říká Martin Bobek z iniciativy Lesopark Poruba. Na sociální síti mezi 16. a 22. únorem příspěvek o kácení oslovuje 36 049 lidí (22 711 shlíží přiložené video a 1595 pak nějakým způsobem reaguje).
„Zastavili jsme kácení dvou set stromů v projektu cyklostezky, dali palec nahoru šetrně vymyšlenému okruhu pro běžce u planetária, kde se bral ohled na každý kmen, ale o tomto porubském masakru motorovou pilou jsme se dozvěděli, až bylo po všem…“ líčí Bobek. Připomíná i petici s deseti tisíci podpisy, jež vznikla proti rozšíření Vědecko-technologického parku.
Vladimír Blahuta z pozice ředitele společnosti Ostravské městské lesy a zeleň popisuje, že „úmyslná mýtní těžba“ se dotýká porostu starého 115 let. „Stromy v něm byly nemocné, napadené hnilobou či parazitní houbou václavkou. Několik jich už spadlo, u dalších to nebezpečně hrozilo,“ tvrdí s tím, že dohromady je vytěženo 414,5 kubíků dřeva z plochy 0,48 hektaru.
Holoseč přitom připouští zákon i na hektarové výměře! „Přistoupili jsme k ní proto, že kácení v přestárlém porostu vede k výraznému poškozování korun okolních stromů a snižuje se pak celkově jejich schopnost čelit větru,“ popisuje Blahuta. Momentálně ve vykácené lokalitě pod restaurací Myslivna v lesoparku Březí probíhají odvozy poražených kmenů a uklízí se klestí.
O les se podle Blahuta lidé každopádně obávat nemusí, nechystá se tady totiž žádná výstavba. Naopak výsadba! „Porost obnovíme při jarním zalesňování listnatými sazenicemi, pak ho oplotíme proti poškození volně žijící zvěří,“ vysvětluje. Přibližně po pěti letech by měly zábrany kolem mladého lesa zmizet a přístup do něho získají nejen zvířecí, ale i lidští návštěvníci.
Milovníci zeleně si o holoseči samozřejmě myslí své, nicméně les u Myslivny nepovažují za špatně spravovaný, neřkuli drancovaný. „Další velké vymýcené plochy nenajdete a je tady naopak několik lesních školek. Lesáci navíc už léta nevyužívají povolené objemy těžby a podpořili nás, když při úpravě cykloszetky, čímž sami přišli o možnost kácení,“ konstatuje Bobek.
Hospodářský vs. rekreační
Oblast u porubské Myslivny je podle zástupců iniciativy Lesopark Poruba vedena coby hospodářská a nikoliv rekreační. „A právě to zcela opomíjí společenskou úlohu tohoto lesa i obrovský – penězi nevyčíslitelný – význam pro veřejnost. Les patří městu, tedy lidem. Proto by měl ostravský magistrát rozhodnout o změně funkce lesa. Udělat z něj primárně rekreační,“ vyzývá Martin Bobek.
