Budovy odborné školy v Kunčicích chátraly a zely prázdnotou takřka pět let. Tisíce bývalých studentů možná i pochybovaly o tom, že někdo bude vůbec schopen vdechnout celému areálu nový život.
STALO SE!
Majitel, kterým byl Moravskoslezský kraj, ve veřejné dražbě našel kupce, který hodlá z kdysi uznávaného učiliště vybudovat podnikatelský park. „Objekt jsme kupovali s jasnou vizí, že jej budeme postupně opravovat a rekonstruovat podle potřeb potenciálních nájemců,“ řekl jeden z nových spolumajitelů, Roman Frank.
Přiznal, že bezprostředně po koupi objektu zvažovali, zda v areálu neobnovit školské zařízení.
„V podobných případech zvažujete vždy všechny možnosti, naše úvahy se logicky ubíraly i tímto směrem. Zvláště jedna budova, kde bývaly třídy, se na to vyloženě hodila. Nicméně nároky na nezbytné vybavení od datových rozvodů přes rozhlas, požární a hygienické předpisy atd. byly tak vysoké, že jsme od toho upustili. Měli jsme spočítané, že investice by se nám vracela více než třicet let. Proto jsme od toho záměru upustili,“ uvedl podnikatel. Rekonstrukce by měly skončit během čtyř let.
„Pokud se nám podaří vše dotáhnout do konce podle svých představ a částečně také po jednáních s nájemci, budou se celkové investice blížit 100 milionům korun. Budeme je pokrývat v kombinaci vlastních a úvěrových zdrojů,“ zmínil.
PĚT BUDOV
Celý areál je složen z pěti budov. „Každá sloužila jiným účelům, a má tak i svá specifika. Na školu jsme neměli žádnou vazbu, spíše jsme to brali jako zajímavou podnikatelskou příležitost. Viděli jsme v tom určitý potenciál,“ mínil Frank, který připustil, že celý objekt byl v mnohem horším stavu, než si se společníky původně mysleli. „Absolvovali jsme několik prohlídek s odborníky a nakonec jsme se rozhodli do dražby jít. Abych byl upřímný, tak nás trošku zaskočilo a znejistělo, že jsme byli nakonec jedinými zájemci,“ prozradil.
Po první fázi rekonstrukce jsou ale noví majitelé se současným stavem spokojeni. „K dnešnímu dni máme pronajato zhruba 35 procent z celkové plochy, což jsme ani nečekali. Navíc každý den probíhají prohlídky,“ zdůraznil Frank. Výhodou podnikatelského objektu je podle jeho slov především ideální dopravní dostupnost.
Asi nejznámějším novým nájemcem je moderní „trampolínárna“, která vznikla v jedné z tělocvičen. „Pro náš projekt to byl doslova ideální start-up. V bývalých halách jsou provozy výroby na opracování oceli, brusírna, prášková lakovna a podobně. V nejbližší době čeká budovy zateplení. Chceme, aby celý objekt splňoval i nejpřísnější energetické požadavky,“ dodal Frank.
Fotogalerie: Trampolínové centrum Enha Freestyle
K TÉMATU Z HISTORIE
Odborná škola v Kunčicích by měla 60 let, krajský úřad v Ostravě ji ale zbrkle zrušil
Hutnické a strojařské učiliště bylo v Kunčicích v činnosti již v roce 1945, nicméně velká odborná škola zde vznikla až v roce 1957, tedy před šedesáti lety.
Zřizovatelem byla Nová huť, škola se rozrůstala a její význam vzrostl natolik, že z ní podnik vytvořil v roce 1985 jeden ze svých závodů. Když po roce 1990 převzala Novou huť firma ArcelorMittal, vedení prohlásilo, že školu nepotřebuje. Proto ji převzal stát.
Krajský úřad v Ostravě pak učinil jedno ze svých hodně kritizovaných rozhodnutí: střední odbornou školu a střední odborné učiliště v roce 2011 zrušil.
Hlavními důvody byly špatný technický stav budovy, nedostatečné vybavení, úbytek žáků i dluhy. Věra Palková, tehdejší náměstkyně hejtmana, která měla na starosti školství, považovala zrušení za jediný možný krok. „Odborníci posuzovali technický stav školy a doporučili, aby byly budovy opuštěny,“ řekla tehdy Palková s tím, že škola dlužila 1,6 milionu korun a přestala platit i za energie.
Podle některých pedagogů se tak zlikvidovala nejmodernější škola tohoto typu v České republice. Jedním z argumentů pro její zachování bylo, že ještě v roce 2001 zde bylo 1200 žáků. Nejlepší absolventi pak mířili na Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu. „Byl to tehdy takový souběh několika okolností. Jednalo se o všeobecný úbytek studentů, ale také o ekonomické nesrovnalosti v řízení školy. K tomu se ale nechci moc vyjadřovat, protože neznám podrobnosti ani výsledky vyšetřování,“ říká pedagog Milan Chalupa, který ve škole pracoval jako vedoucí předmětové komise ekonomických oborů dlouhých devatenáct let (1993 až 2012).
Vybavení školy bylo i podle jeho slov jedinečné. Žáci dostali nejen výuční listy, ale také maturitní vysvědčení. „Škola byla výjimečná v tom, že se tam sešla široká škála oborů elektro, strojních i ekonomických, a když je někde přes 1000 žáků, tak samozřejmě jde o úžasnou komunitu různorodých lidí,“ pokračoval Chalupa.
Velkou doménou školy bylo i skvělé sportovní zázemí. „Byly tam dvě tělocvičny, běžecký koridor, herna stolního tenisu. Za mého působení se ještě vybudovala posilovna a multisportovní venkovní hřiště s umělým povrchem,“ připomněl Chalupa. Se zavřením školy vnitřně bojoval. „Rozhodně si nemyslím, že by škola začala uvadat. Snad se jen měl zateplit plášť budovy a vyměnit okna. Ale v souvislosti s pokladem, který skrývala budova uvnitř, mě rozhodnutí školu zrušit velmi překvapilo,“ přiznal Chalupa, který má radost z toho, že nyní najde celý objekt nové školy nové uplatnění. „Slyšel jsem o tom, že v tělocvičně vyrostla trampolínárna pro děti, což mi udělalo velkou radost. Byla by velká škoda, kdyby celý objekt zchátral a musel být nakonec zbourán,“ dodal Chalupa.
Nástupnickou institucí se stala Střední škola technická a dopravní Ostrava-Vítkovice. Žáci, studenti a učitelé byli včetně technického zařízení a inventáře přemístěni do pěti středních škol v Ostravě. K významným absolventům této školy například patřili Pavel Dobeš písničkář, doc. Ing. Radislav Šmíd, Ph.D. profesor ČVUT Praha, nebo Vlado Sirvoň, volejbalový hráč a trenér reprezentačního týmu Slovenska.
