SERIÁL DENÍKU

David Lipnický je bývalým mechanikem u firmy VOKD zajišťující svého času hloubení a ražby důlních děl v Ostravsko-karvinském revíru a má odfárány čtyři roky na Dole Petr Bezruč. Dnes působí v objektu výdušné jámy Šverma III za chemičkou v katastru Nové Vsi.

„Provozujeme v tomto areálu prodej plastových a hlinikových oken a mezinárodní kamionovou dopravu,“ popisuje Lipnický pod malou těžní věžičkou schovávající se mezi stromy. Firmu, v níž podniká s Radimem Palmem, umisťuje před šesti lety na šachtu i z určité hornické nostalgie.

„Věděli jsme, že jdeme do ruiny, navíc ještě památkově chráněné. Nesmíme tu dělat žádné zásadní úpravy a musíme se o to starat,“ pokračuje v renovované těžní budově. Kde je i historická ocelová konstrukce a půlka jendoho kola těžního stroje (zalitého v betonu, aby ho neukradli).

Kvůli zlodějům kovů totiž chybí zábradlí jámové budovy z cihel. Ta je unikátní kruhovým půdorysem a nad ní stojí železná těžní věž s hornickým znakem, překříženým kladivem a mlátkem. Podzemní – zasypaná – část s ohlubňovým betonovým povalem patří státnímu podniku DIAMO.

Návštěvníci firmy u jámy Šverma III jsou podle Lipnického doslova nadšeni. „Všem se to líbí. Je to přece něco jiného…“ vysvětluje její spolumajitel s tím, že by rádi získali dotace na další zvelebení této kulturní památky. Z původní šachty zůstává ještě kompresorovna, kde si vybavili dílny.

Podniká se i v místech původního mariánskohorského Dolu Ingát – přejmenovaného na Švermu – kde však jámové objekty nejsou. Do historie je Důl Jan Šverma zapsán jako nejzápadnější šachta v Ostravě s osmi vertikálními (svislými) důlními díly včetně větrního vrtu v Hošťálkovicích.

Svinovský závod této šachty – Šverma II – nacházející se kousek od dálnice a vlakového nádraží dnes připomíná jen zdejší správní budova. Slouží též k podnikání. Je z ní sice ubytovna pro sociálně slabé občany, ale investice jdou vidět zvenčí i zevnitř, a to včetně vybavení pokojů.