To, oč v celé věci od prvopočátku jde, je jasné. Nová fakulty v univerzitním kampusu a výhody plynoucí z moderního zázemí a lokalizace na jednom místě, nebo rekonstrukce a setrvání v historicky cenné, leč nyní nevyhovující budově v centru města?

V minulosti proběhlo univerzitou i fakultou už několik průzkumů a hlasování, které většinou přinesly totéž – převažující zájem všech oslovených setrvat tam, kde jsou. Jelikož ale původní návrhy počítaly s novostavbou v místě současných laboratoří Hard, kterou hlasující brali jako protiváhu rekonstrukce, uskutečnilo se nové dotazníkové šetření. To už jako alternativu rekonstrukce bralo v potaz skutečný stav věci – a tedy „jen“ přístavbu současné budovy H, u níž by zároveň vzniklo jakési univerzitní náměstí.

„Dříve se hlasovalo o jiné variantě v Porubě ve srovnání s rekonstrukcí. Původně samostatný objekt měl mít i podzemní garáže. Ale v červnu ze zasedání senátu EkF vzešlo, že půjde jen o přístavek k budově H, jakési polořešení,“ řekl Deníku děkan fakulty Zdeněk Zmeškal.

A tak se hlasovalo znovu. V listopadovém průzkumu se vyjádřilo bezmála 130 akademických a vědeckých pracovníků (85 ku 41 hlasům pro rekonstrukci), 43 technickohospodářských pracovníků (31 ku 11) a 822 z celkového počtu více než dvou a půl tisíc studentů fakulty (466 ku 343). Studentů hlasovalo pouze dvaatřicet procent. „Neumím jednoznačně posoudit, která varianta je lepší,“ vysvětluje svou neúčast student fakulty Jan Kubečka.

Některé další lístky byly neplatné, výsledky jsou však ve všech kategoriích jasné. Naděje pro fakultu, že ji někdo bude brát vážně, jsou ale mizivé. „Podle pana rektora se již není k čemu vyjadřovat, rozhodnutí o přestěhování padlo na jaře (v době, kdy zřejmě kromě nejužšího vedení všichni měli za to, že se budou muset přesouvat do jiné části kampusu, pozn. red.) a je konečné,“ sdělila stroze mluvčí univerzity Petra Halíková.

„Dosud nebyl předložen ze strany univerzity solidní materiál analyzující obě varianty a rozhodovací proces. V tom jsme stále na výchozím bodě. V rozhodování o budoucnosti na dalších třicet let a investici, byť státní, půl miliardy korun, je to elementární předpoklad,“ odmítá brát Zmeškal věc jako uzavřenou.

Nová budova, přístavba, by měla stát v roce 2022 a náklady ve výši 500 milionů korun by uhradilo ministerstvo školství. Druhou, tedy už zavrženou možností, byla varianta omezené rekonstrukce stávající historicky chráněné budovy, která by mohla být hotová o rok dříve než přístavba v kampusu a stála by o osmdesát milionů korun méně, které by zaplatil rovněž stát.

Rozhovor

Ondřej Herman, místopředseda Akademického senátu za studentskou komoru VŠB-TUO říká:

Problém je v tom, že nikdo nepřistoupil na kompromis

Kdo rozhodl o novém hlasování?
Nové hlasování bylo uskutečněno Akademickým senátem EkF na základě žádosti děkana EkF o vyjádření akademické obce ke změněnému návrhu nové budovy v Porubě. Výsledky tohoto hlasování následně měly sloužit jako jedno z kritérií pro finální rozhodnutí Rektora VŠB-TUO.

Co říkáte na to, že místo plnohodnotné fakulty bude nakonec jen přístavba?
Myslím si, že je to poněkud nešťastné. Přístavba k budově H sice byla dříve zmíněna, ale neuvažovalo se o ní jako o jedné z variant.

Rektor Snášel a děkan Zmeškal se neshodnou. Podle Zmeškala si rektor dělá, co chce. Jaký je pohled studentů?
Nemohu říci, že by mezi nimi probíhaly nějaké ostré spory. Podle mě je problém spíše v tom, že zde bohužel ani z jedné strany nedošlo k nějakému kompromisu, což je ovšem obtížné, pokud chce každá strana něco odlišného.

Výsledky hlasování jsou jasné. Čeho chce teď Akademický senát EKF docílit?
Minulý týden se rektor sešel s Akademickou obcí EkF a oznámil, že je rozhodnuto o přístavbě k budově H. Možností tedy moc není.

Myslíte si, že se rozhodnutí rektora může ještě změnit, nebo už je dávno jasno?
Myslím, že rozhodnutí rektora je již nezvratné a je rozhodnuto o variantě nové budovy formou přístavby.

MARTINA RIEMLOVÁ