Dříve tuctovou záležitost, dnes jednu z klíčových komodit, kterou je třeba hlídat, a má kvůli ní nacházet další úsporná opatření a najít pro ni v rozpočtu města více financí než dříve.

V gesci máte nově mimo jiné energie. Není to s ohledem na stávající situaci na trhu práce na „plný úvazek“ bez dalších resortů?
Energie jsou více méně skryté v agendě systému sdružených nákupů, který spadá pod veřejné zakázky. Je však pravda, že téma energií nyní na veřejnosti více rezonuje a kvůli zjevným potížím je více vidět. Je to komodita, která se v Ostravě systémem sdružených nákupů nakupuje už dlouhodobě, ale nyní si ji více hlídáme.

V Třinci v podstatě kvůli energiím rozšiřovali po volbách počet náměstků primátorky, aby důsledněji řešili problémy vyplývající z energetické krize, takže více času tato problematika městům asi zabírá, zvlášť když v minulosti výhradní dodavatel energií pro Ostravu zkrachoval, nebo ne?
Rozdělil bych to na dvě roviny – jedna je samotná komodita a spotřeba, která je průběžná, eviduje se a platí se na základě dvouletých kontraktů. To spadá přímo do mé agendy. Druhou rovinou je otázka energetických úspor, která s tím souvisí, ale je více koncepční. Nerozšiřovali jsme počet pozic ve vedení města, ale rozšířili jsme kompetenci komise pro strategický rozvoj, která nyní jakožto poradní orgán města bude mít ve své gesci i energetické úspory. Právě odtamtud by měly vzejít jisté energetické podněty a nápady, jak úspory realizovat – ať už fotovoltaickými panely, tepelnými čerpadly, případně zateplením. Takto je to podle mě naprosto dostačující.

Připomeňte lidem, jak jsou na tom aktuálně městské společnosti. Fungují stále za zafixované ceny energií z konce jara, nebo už jedou v režimu státem zastropovaných cen
Rozdělme to na plyn a elektřinu. U obou komodit máme zasmluvněného dodavatele do konce příštího roku, takže můžeme být relativně v klidu, byť u té elektřiny, jak jste zmínil, došlo k neočekávané události, kdy nám osm dní po zahájení dodávek energií v tarifu vysokého napětí zkrachoval dodavatel Lumius. Nynější částky od ČEZ Esco jsou neporovnatelně vyšší v porovnání s tarifem od Lumiusu, nicméně jsou na úrovni stávajícího zastropování. Nebavíme se tedy o 11 až 12 tisících korunách za megawatthodinu u vysokého napětí, ale o 6 800 korunách. Pokud se tedy nic neočekávaného nestane, podobné problémy neočekáváme.

O kolik vyšší náklady za energie musí nyní město meziročně platit?
Lednová událost byla nepředvídaná, ale standardně, jak jsem zmínil, soutěžíme dodávky elektřiny na dva roky a v tomto dvouletém srovnání došlo k navýšení o zhruba 495 milionů korun. To není málo. Jen pro srovnání – v roce 2021 zaplatilo město za elektřinu celkem 330 milionů korun. Celkem tedy na energie za toto dvouleté období vydáme zhruba 1,15 miliardy korun, tedy 578 milionů korun ročně. Město našlo v rozpočtu rezervy, jak se s nárůstem vypořádat. Bavíme se nejen o úsporách a hledání rezerv na magistrátu, ale i u příspěvkových organizací města a obchodních společností.

Budete mít pro příští rok 2023 v rozpočtu účelovou rezervu na případné nevyzpytatelné situace na trhu s energiemi?
Rozpočet budeme definitivně schvalovat ve středu 7. prosince (rozhovor se uskutečnil na konci listopadu - pozn. red.), nicméně už jsme na toto téma měli seminář. V rozpočtu už se počítá s částkou z letos nově zasmluvněných dodávek. Asi v něm nemůžeme tvořit nějaké spekulativní rezervy na konkrétní položky, ale máme tam obecně neúčelové rezervy, z nichž se případné neočekávané události na energetickém poli dají sanovat. Neočekáváme však, že by v příštím roce měla taková situace nastat. ČEZ Esco je stabilní firma a velký hráč na trhu. Letos navíc můžeme očekávat vyšší rezervy do rozpočtu způsobené mimořádným příjmem z daní.

V jaké situaci jsou nyní zmíněné městské společnosti? Když nevyjdou s penězi kvůli nákladům na energie, podrží je město?
Shrnul bych to do jednoduché odpovědi – tím, že jsou to naše příspěvkové organizace, nemůžeme se k nim chovat nikterak macešsky. Letos jsme jim už několikrát navyšovali příspěvky jako kompenzaci na zvýšené energetické náklady a podobné to bylo i u spolků, ať už sportovních či kulturních. Staráme se tedy jak o „vlastní“, tak se snažíme pomáhat i jiným organizacím, které u nás běžně žádají o finanční prostředky.

Nemyslíte, že kvůli této situaci vzroste nevraživost mezi městskými a soukromými zařízeními, které na to kromě dílčích dotací, na něž možná ani nedosáhnou všechny, budou „samy“?
Jak jsem zmínil, snažíme se pomáhat i společnostem, které nezřizuje město, ale žádají si u nás v různých dotačních titulech příspěvek na provozní činnost. Snažíme se jim pomáhat stejně jako v době covidu. Naštěstí zatím žádnou nevraživost nepozoruju.

Soukromá kulturní zařízení, s nimiž jsem byl na toto téma před časem v kontaktu, právě kvůli tomu však zuří. Jak tedy říkával Andrej Babiš, nenecháte nikoho padnout?
Budeme se o to snažit. Město si nemůže dovolit pomáhat donekonečna, ale snažíme se solidaritu udržet na nějaké přijatelné úrovni. Lépe na to asi odpoví paní náměstkyně Hoffmannová, a to i s ohledem na nové schéma kulturní komise, která má v gesci rozdělování provozních dotačních prostředků. Uvažujeme, že by o dotační tituly měly soutěžit už jen organizace, které nejsou zřizovány městem. Příspěvkové organizace by měly dostávat vyšší příspěvek na pravidelně pořádané akce, tím pádem by už nesoutěžily se soukromými společnostmi v dotačních výzvách. To by mohlo tyto hrany trochu obrousit. Je to naše vize, která by mohla být úspěšná.

Máte plán do budoucna? Například víc než dosud využívat dotace a ještě výrazněji tak snižovat energetickou náročnost budov?
Rozhodně ano, odpověď ani nemůže být jiná. Dotačních možností je dostatek a v rámci energetických úspor máme připravené projekty, které chceme realizovat. Nedávno jsme odsouhlasili veřejnou zakázku na zpracování projektových dokumentací pro objekty našich příspěvkových organizací, ať už to jsou nemocnice či domovy pro seniory, na kterých by se měly zřizovat fotovoltaické elektrárny. Vyřizujeme patřičná povolení, abychom opatření co nejdříve pocítili. V příštím roce to ještě asi nebude, buďme realisté, ale myslím, že v roce 2024 budou finanční úspory už velmi výrazné. Zároveň vytipováváme další budovy, protože nechceme zastavovat zelené plochy solárními panely, na což se ostatně dotace ani nedají použít. Pro magistrát, městské obvody, příspěvkové organizace i obchodní společnosti to rozhodně bude klíčové téma.

Co druhá část vaší gesce, můžeme-li to tak rozdělit – veřejné zakázky. Subjektivně vnímám, že Ostrava jich v posledních letech vypisuje více. Je i tento resort náročnější na řízení oproti minulosti?
Je to otázka úhlu pohledu, protože spousta veřejných zakázek se přiřadila do systému sdružených nákupů, což je koncept, který město Ostrava rozvíjí už víc než deset let a posledních pět let intenzivněji a profesionálněji. Samotný počet veřejných zakázek vyhlášených přímo magistrátem, tedy ne obvody ani příspěvkovými organizacemi, je za poslední dva roky v podstatě stejný. V roce 2021 to bylo zhruba 200 zakázek, letos už jsme na podobném čísle, přičemž pár jich ještě do konce roku přibude. Nemyslím si, že je to znatelně časově náročnější, spíše se dbá více na obsah. Tým, který to má na magistrátu na starosti, je tvořen profesionály na svém místě. Za posledních pět let jsme díky systému sdružených nákupů, do něhož je zapojeno 172 městských organizací, uspořili ostravské kase 415 milionů korun a v kontextu celé republiky jsme unikátní.

Úspora je to chvályhodná, ale máte to celorepublikové srovnání o co opřít?
Předposlední listopadový týden jsme převzali z rukou náměstkyně ministra pro místní rozvoj ocenění za první místo z pohledu veřejných zadavatelů, takže se ukazuje, že veřejné zakázky zadávané Statutárním městem Ostrava jsou kvalitní. Mezi velkými městy nemáme konkurenci, což nás těší a zároveň i zavazuje do budoucna. Je to ocenění i samotných dodavatelů, jejichž zpětnou vazbu nezisková organizace, která cenu vyhlašuje, rovněž zohledňuje.