Téma zdraví člověka a vlivů, které na ně působí, je jeho denní chléb. Vítězslav Jiřík se svým týmem provádí řadu let výzkum na toto téma pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity a zároveň o něm přednáší tamním studentům. Pro Deník se rozpovídal nejen o tom, jaký je život pod ostravskými komíny.

Sledujete někdy každoroční údaje týkající se objemu škodlivin vypouštěných průmyslovými podniky?
Nesledujeme údaje o emisích, sledujeme údaje o imisích. Tedy ne to, co jde z komínů, ale přímo to, co dýcháme. Zajímá nás pouze to, co lidé dýchají.

Více na téma REGIONÁLNÍ ZNEČIŠŤOVATELÉ najdete zde.

Přesto se zeptám na emise. Liberty Ostrava za minulý rok vypustila do ovzduší 383 tun prachu frakce PM10. Bez ohledu na to, jak velké je to podílové zastoupení mezi všemi zdroji znečištění, jak velký či malý vliv může mít takový objem prachu na lidské zdraví v okolí huti?
Na základě údajů o emisích se nelze vyjádřit ke zdravotním rizikům. Zkrátka to nelze určit. A pokud někdo řekne, že ano, tak lže. Lze získat – a prostřednictvím různých projektů a studií se tak děje – podíl jednotlivých zdrojů na množství emisí, ale z toho nelze usuzovat, jak velký vliv mají na zdraví člověka. Skutečností totiž je, že klíčovým faktorem celého tohoto řetězce od emisí k imisím jsou meteorologicko-geologické podmínky horního Slezska a jeho pánve. Kdybychom stejné zdroje znečištění, třeba konkrétně zmíněné Liberty, přestěhovali na Vysočinu, patrně tam nevzniknou žádné větší potíže se znečištěním ovzduší. V údolí Odry však vzniká trychtýř, v němž dochází k horšímu rozptylu těchto škodlivin.

Pohled na huť Liberty Ostrava, kdysi ArcelorMittal Ostrava, původně Novou Huť Klementa Gottwalda. Ilustrační foto.
Liberty Ostrava pod drobnohledem: jaký je skutečný vliv huti na zdraví lidí?

Souhlasíte s informací, že zatímco primárně všichni řeší částice PM10 a PM 2,5, problematické jsou zejména menší částice PM1, které na sebe vážou benzo(a)pyren?
Ano, částice PM1 menší než jeden mikrometr a ještě menší, takzvané nanočástice, jsou skutečně biologicky účinnější. Je to ale jen jedna část polétavého prachu vyskytujícího se v ovzduší. Někdy se měří prašnost jako celek, kterou člověk vdechuje, někdy jen některá její část. Čím je částice menší, tím má vyšší biologickou účinnost a její vliv na lidské zdraví je větší. A velmi malinké částice totiž pronikají až do aveol, kdežto ty větší se zachytí už v horních cestách dýchacích. Také proto mikro a nanočástice měříme a dáváme je do souvislosti s onemocněními a symptomy.

Jaká onemocnění a symptomy tedy hrozí u menších prachových částic PM1 a nanočástic?
Nejzávažnější důsledek polétavého prachu jako takového je předčasná úmrtnost. Celá řada studií přišla na to, že lidé, kteří žijí ve znečištěném ovzduší, umírají o něco dříve, než kdyby žili v naprosto čistém ovzduší. Tam sice taky onemocní, ale když žijí v exponovaném znečištěném ovzduší, délku života si ještě o něco zkrátí. Ne o moc, ale ano. Je to vědecky prokázáno.

Je největším rizikem to, že malé prachové částice na sebe vážou karcinogenní benzo(a)pyren?
Benzo(a)pyren ovlivňuje všechny lidi na světě. Je to látka, která má karcinogenní potenciál, všichni ho dýcháme. Jestli někdo bydlí v Porubě nebo Bartovicích, dýchá ho. V Bartovicích samozřejmě o něco více, tam jsou koncentrace z naměřených imisních údajů vyšší. Ale zároveň si ho připravujeme v kuchyni a jíme ho přímo u sebe doma. Nadýcháme jen zbytek. Někdo zkrátka víc a někdo míň.

Zrekonstruovaná infrastruktura ve čtvrti s rodinnou zástavbou v Radvanicích.
Pojďte s námi do Radvanic a Bartovic. Bývaly sídlem elity ostravských spiritistů

Nakolik hrozí, že se v místním ovzduší rozvinou u dětí či dospělých alergické potíže?
Samotné znečištění není příčinou takovýchto onemocnění. Alergie získávají i děti v čistším prostředí. Jsou alergie i na prach z trávy a pylů ze stromů. Znečištění ovzduší tato onemocnění nezpůsobuje, avšak pokud je někdo takto nemocen, průběh tohoto onemocnění je u něj ve znečištěném prostředí horší. Má výraznější symptomy – hůře se mu dýchá než jinde, případně musí brát léky.

Řešením pro děti ve školách bývají v topné sezoně výjezdy za čistým vzduchem. Má to zejména pro lidi s dýchacími potížemi nějaký dlouhodobější efekt, nebo jen co přijedou zpět, problémy se vrátí?
Výsledky studií nejsou jednoznačné, ale je tu náznak toho, že to má smysl a dítě se cítí lépe, byť třeba jen po psychické stránce. Je-li člověk k takovýmto onemocněním náchylnější, když vznikne smogová situace, za jeden až tři dny se objeví akutní potíže s dýcháním nebo jiné projevy. Opustit prostředí nejlépe v zimním období tedy jakýsi přínos má, v létě je efekt samozřejmě menší. Minimum je týden, čtrnáct dní, ideální by samozřejmě bylo odjet na měsíc. Obecně účinky na zdraví rozlišujeme na krátkodobé a dlouhodobé. Toto je případ krátkodobého účinku, který zlepší okamžité akutní problémy. Nepomůže to ale v dlouhodobém měřítku, pod kterým rozumíme zmíněné předčasné úmrtí nebo vyšší výskyt infekčních respiračních onemocnění. Na ty tento krátkodobý efekt v podobě jednorázového opuštění prostředí nebude příliš účinný a k prodloužení života nepomůže, případně se onemocnění vrátí do původních kolejí.

Žijeme tedy v rámci republiky v nejškodlivějším ovzduší?
Co se týče benzo(a)pyrenu, který prašnost váže na sebe, je ho zde skutečně nejvíce. V rámci našeho pětiletého projektu, který nyní končíme a který se mimo jiné zabývá znečištěním ovzduší a vlivem na lidské zdraví, jsme však zjistili skutečnost, která karcinogenitu ostravského ovzduší staví do jiného světla. Totiž, že karcinogenní riziko benzo(a)pyrenu je několikařádově nižší v porovnání s radonem, který se vyskytuje především v bytech a domech staršího data se špatně provedenou izolací a jehož zdrojem je geologické podloží. Takové karcinogenní riziko z radonu je vyšší ve středních a jižních Čechách, a to právě vzhledem k jinému geologickému podloží, než je v horním Slezsku. Mysleli jsme, že ostravské ovzduší je kvůli benzo(a)pyrenu karcinogenitou proslulé, ale ukazuje se, že výskyt onkologických onemocnění související s dýcháním karcinogenních látek je v Čechách vyšší než v Ostravě. To ovšem neplatí pro jiná zdravotní rizika. Zůstává tedy v platnosti, že znečištěné ovzduší v horním Slezsku souvisí s řadou neonkologických kardiovaskulárních a respiračních onemocnění.

Pohled na huť Liberty Ostrava, kdysi ArcelorMittal Ostrava, původně Novou Huť Klementa Gottwalda. Ilustrační foto.
Vliv huti Liberty na ovzduší v Ostravě ověřilo unikátní měření. Známe výsledek