Násilně odstraněná socha svatého Floriána, která stávala ještě v šedesátých letech minulého století na hlavním ostravském náměstí, se vrátí na své původní místo.

V opravené dlažbě už trpělivě čeká odborně připravený podstavec. Světce odvezli v roce 1960 spolu s morovým sloupem - mimochodem nejstarší barokní sochařskou památkou ve městě - vztyčeným v roce 1702. Tyto historické skvosty byly uloženy pod širým nebem v zákoutí kravařského zámku.

Po kritice památkářů v roce 1968, což jistě chtělo dost odvahy, našel sloup s Pannou Marií nový domov v přístřešku zoologické zahrady, zatímco svatý Florián byl nakonec vztyčen u kostela v Hrabůvce. Kašna, až na sochu nymfy, která je dnes v Ostravském muzeu, byla rozmlácena a odvezena do šrotu.

Svatý Florián byl sympatický světec, který se těšil velké oblibě především ve městech, v nichž byly domy postaveny většinou ze dřeva. Takovou byla i Moravská Ostrava. Však také několikrát vyhořela. Teprve po roce 1763, kdy plameny zničily čtvrtinu města, se začalo stavět více z kamene.

Patron hasičů

Současně se rozhodovalo o tom, jak město lépe chránit před ohněm. Městská rada navrhla postavit na hlavním náměstí sochu svatého Floriána, o zakoupení stříkačky (ohňové šprice, jak se jí říkalo) se hlasovalo až v roce 1791.

Na Floriána se ovšem spoléhalo víc, protože k hašení požárů bylo ve městě málo vody. Navzdory neblahým zkušenostem ubývalo dřevěných domů pomalu, poslední byl na náměstí zbourán v roce 1874. Vroce 1967, u příležitosti 700. výročí vzniku Ostravy, historikové Josef Frühwirt a Karel Jiřík přesvědčovali ostravské radní, aby morový sloup, socha svatého Floriána a kašna byly vráceny na náměstí.

Morový sloup se na svém místě objevil v roce 1992. A co je se sochou svatého Floriána? Už není u kostela v Hrabůvce, byl přestěhován do Nové Vsi, kde má ateliér sochař Jan Gajda. „Nejprve se musí socha i podstavec očistit tlakovou vodou a pak mikropískovačkou odstranit krusty, což jsou různá flekatá místa, načež se starý kámen zpevní,“ uvádí Jan Gajda.

A doplňuje, že se socha musí odkyselit, což se dělá zábalem namočeným v destilované vodě, který se nechá působit zhruba týden. Soli pronikají do buničiny v zábalu, ta se pak odstraní a další týden se ponechá dílo takzvaně vydýchat. Když je vše odsoleno, udělají se různé správky a pomocí speciálních přípravků se kámen výrazně zpevní.

Zpevněný kámen

„Socha byla rekonstruována v roce 1912, a protože tehdy nebyly k dispozici dnešní speciální restaurátorské materiály, vyspravili to tenkrát cementem,“ potvrzuje Gajda s tím, že cementové správky musejí být odsekány a vyspraveny materiály se stejnou strukturou jako původní pískovec.

Vše se pak nechá opět vyzrát, následuje patinování, barevně se celé dílo sjednotí. Poté následuje proces hydrofobizace tak, aby do sochy nepronikala voda, a byla tak co nejvíce chráněna před vlivy počasí. Vše se samozřejmě děje pod dohledem odborníků z regionálního pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě.

Slovo památkářů

Byl vypracován restaurátorský záměr, určilo se přesně, jak socha bude nakonec vypadat, co se doplní a co nikoliv. Provádí se kontrola. To je také velmi důležitá součást uvedení památky do původního stavu. Jan Gajda potvrzuje, že bude v závěrečné fázi sochu na podstavec na Masarykově náměstí usazovat se svým bratrem Jakubem Gajdou.

Sokl v nové dlažbě je již připraven, každý si ho může prohlédnout. Do konce června, když všechno půjde dobře, by měly být socha svatého Floriána i s poměrně hmotným podstavcem připraveny ke stěhování. Kdy k tomuto složitému transferu doopravdy dojde, rozhodnou nakonec – jak jinak – opět památkáři.