Jsou fyzické tresty při výchově dětí násilím? Někdy je to třeba, míní Ostravané

Ministerstvo spravedlnosti v současnosti připravuje novelu zákona, který by fyzické a psychické tresty označil za nepřijatelné. V dalších zemích jde už o běžnou věc. V Česku je ale tato forma výchovy stále společností tolerována a využívána.

Hlavní je s dětmi o rizicích mluvit, říká vedoucí projektu E-Bezpečí

V loňském roce například pobouřil svým výrokem o vymezení mantinelů díky „lepanci na zadek“ i ministr spravedlnosti Marian Jurečka: „Jako táta pěti dětí si myslím, že dát do zákona ustanovení, které říká, že rodič ve výjimečné situaci nemůže v rámci výchovy vůbec dát pohlavek nebo takzvaně lepnout jednu na zadek, není správné,“ řekl v rozhovoru pro web Aktuálně.cz.

Narušení tělesné integrity

Podle ostravské psycholožky Sylvie Navarové ale fyzické tresty narušují tělesnou integritu dítěte. „Fyzické tresty obvykle používají rodiče, kteří byli vychováváni stejným agresivním způsobem. Hovoříme o přenosu násilí z generace na generaci. Jde o ponižující akt vyvolávající v dítěti pocit bezmoci,“ vysvětluje psycholožka.

Rodič používající fyzické tresty tak podle Navarové ukazuje svým příkladem dítěti, že agresivní chování je v pořádku a dítě toto chování může opakovat vůči druhým. Například vrstevníkům, pedagogům, cizím lidem a v budoucnu partnerům a vlastním dětem. U dětí, které reagují agresí, převažuje impulzivita, neklid, upozorňování na sebe provokativním chováním, agresivní napadání a šikanování vrstevníků i jiných lidí. Objevují se u nich destruktivní tendence, výbuchy vzteku, děti jsou výchovně obtížně zvladatelné, časté je i následné zneužívání návykových látek.

Psycholožky radí učitelům: Na problémové děti křik neplatí

Centrum Locika, jehož cílem je pomáhat dětem, které zažívají násilí, vytvořilo s ohledem na chybějící úpravu v zákonech iniciativu s názvem Dětství bez násilí.

„Společná iniciativa vládního a nevládního sektoru vznikla v reakci na kritickou situaci v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v mnoha regionech. Přestože jednotlivé kroky k ochraně dětí před násilím v rodině jsou jasné, logické a zavazuje nás k nim celá řada vládních i mezinárodních dokumentů, jejich realizace v České republice vázne. Proto je načase spojit síly a začít s touto situací něco dělat,“ vysvětluje Magdaléna Černá, vedoucí PR oddělení v Centru Locika.

Jedním ze čtyř priorit iniciativy je právě i ukotvení nepřijatelnosti tělesných trestů v občanském zákoníku a přihlášení se tak k myšlence, že násilí mezi blízkými se v Česku nemůže tolerovat v žádné podobě. Mezi Čechy se najde ale velké procento lidí, které s tímto cílem nesouhlasí.

Násilí? Silné slovo

V rámci ankety v centru Ostravy jsme se deseti lidí zeptali, zda tělesné tresty v rámci výchovy praktikují, či nikoli a jaký na ně mají názor. Pouze jedna dotazovaná však odpověděla, že s nimi nesouhlasí a nezažila je ani ve svém dětství. Ostatní byli jiného názoru. „V některých situacích je třeba zasáhnout tvrdou rukou. Nejsem zastánce domlouvání,“ řekla Lucie Kučatá, maminka na mateřské dovolené.

Jiného názoru nebyli ani ostatní respondenti, kteří souhlasí s tím, že facka, pohlavek nebo plácnutí přes zadek nikomu neublíží. „V dnešní době se to už moc nenosí, ale já jsem názoru, že to ve výchově chybí. Pak jsou dnešní děti rozmazlené a nezvládnutelné,“ svěřil se Deníku důchodce.

Psycholožky radí učitelům: Na problémové děti křik neplatí

Zda ale dotazovaní vnímají tyto fyzické tresty jako násilí až na výjimky uvedli, že nikoli. „Násilí je příliš silné slovo,“ zhodnotil další respondent Lumír Cabák. Nutno však dodat, že všichni z dotazovaných, kteří tuto metodu praktikují, se s ní setkali už během svého dětství.

Podle mentorky v rodičovství Kateřiny Trávníčkové přitom fyzické tresty fungují jen na krátkodobé úrovni. „Fyzickým trestem odstraníme jen špičku ledovce a pod ní zůstávají přání dítěte, které odpojíme. Každá rána ničí vztah s rodičem, který se poté hůře obnovuje zpět,“ vysvětluje mentorka.

Vypnutí emocí a problémy ve vztazích

Rodiče, kteří fyzické tresty aplikují, podle Trávníčkové sice odstraní nežádoucí chování, ale příčina zůstává stále nevyřešená. To může mít následky až do dospělosti, s čímž souhlasí i psycholožka. „Ve své praxi soukromého psychologa a psychoterapeuta se s tématem fyzických trestů setkávám ve formě psychických následků v dospělosti. S klienty pracujeme nejčastěji na podpoře sebevědomí, sebehodnoty, sebelásky. Další kategorií je práce s emocemi, které se vlivem fyzických trestů nemohly přirozeně projevovat. Nejčastěji jsou emoce vypnuty, což může vyvolat problémy ve vztazích,“ dodává Navarová.

Znuděná mládež obtěžuje zákazníky obchoďáků. Situaci řeší i sociální pracovníci

Podle dotazovaných odborníků však vždy záleží na tom, jak se rodič k výchově postaví. I ti, kteří fyzické tresty v dětství zažívali, nemusí nutně takovou metodu praktikovat na svých dětech. Je tak otázkou, jak připravovaná novela občanského zákoníku zlomí hluboce zakořeněný princip chování a výchovy u českých rodičů.