Hráč rychle získá pocit, že bude vyhrávat i dál, a to ho motivuje k dalšímu pokoušení štěstěny.

Hodně gamblerů pak ale končí v péči specializovaného oddělení opavské Psychiatrické léčebny. Na lůžkovém oddělení jich bývá denně kolem patnácti a ročně léčebnou projde zhruba 400 gamblerů.

„Léčba u nás trvá tři měsíce a doléčování ambulantní formou dalšího půl roku. Pokud tento proces pacienti zvládnou, dostávají asi osmdesátiprocentní šanci k tomu, aby už nehráli,“ říká primář oddělení Libor Chvíla.

Gamblerství je téměř výhradně mužskou záležitostí a nejpostiženější kategorií bývají muži ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Převládají mezi nimi neurotické typy, k dalším patří ti, kdo trpí poruchami osobnosti či impulzivním chováním. Jejich léčení je založeno na psychoterapii a léky představují jen doplňkovou složku. Zhruba dvacet procent gamblerů se do léčebny opakovaně vrací.

„Hráčství je návyková záležitost, srovnatelná s alkoholovou, ale tím podobnost končí. Alkohol své konzumenty degraduje, kdežto hráčství tuto toxickou složku nemá. Každý hráč prochází okolnostmi, které ho dovedly až ke gamblerství. Jakmile mu propadne, hraje už automaticky, aniž by bral v úvahu nějakou motivaci,“ konstatuje primář Chvíla.

U gamblerů, kteří prošli speciálním oddělením opavské Psychiatrické léčebny, převládají hráči na automatech. Milovníci rulety nebo online sázek jsou v menšině. Automaty bývají lehce dostupné přístroje, nabízející okamžitou možnost výhry. Právě tento faktor hráči zřejmě oceňují především. Vhodí do nich minci, zmáčknou příslušné tlačítko a hned vědí, jak na tom jsou. Vzápětí do automatu vhodí další minci a děj se opakuje. Přístroj je nenasytný a prohrané částky rostou.

„Jejich výše bývá individuální. Někteří prohrají třeba pětistovku, a tím jsou jejich finanční možnosti vyčerpány. Na zajištění životních potřeb si pak vypomáhají třeba půjčkami od známých nebo drobnými krádežemi. Měli jsme tu však i pacienty, pro které nebyly konečné ani desetimilionové částky,“ dodává Libor Chvíla.