„Myšlenka prozkoumat prohořívající haldu v Ostravě vznikla po vyhrocené situaci v energetice, kdy všichni začali hledat nové zdroje a řešení. Státní podnik Diamo přišel s tímto nápadem, až když se situace takto vyhrotila a následně se hledal partner, který by to podpořil,“ vysvětluje mluvčí Veolia Energie Jana Dronská.

Halda v Hrabůvce, červen 2017
Ostravské moře? Jezero na haldě v Hrabůvce láká ke koupání

Experiment v podobě výzkumného vrtu na odvalu v Ostravě-Heřmanicích, který vykazuje teplotu pod povrchem až 800 stupňů Celsia, bude základem pro rozhodnutí o dalších krocích. Je potřeba zjistit především fyzikální, technické a ekonomické údaje, které nebyly dosud systematicky zjišťovány.

Alternativa k vytápění?

Vrt, do kterého byl vložen koaxiální výměník tepla, odvrtali a připravili na vrcholové části odvalu pracovníci státního podniku Diamo. Myšlenka projektu spočívá v tom, že by byl vybudován svislý podzemní tepelný výměník, který by umožnil přenést teplo z haldy do topné vody. Tu by šlo využít jako alternativu k vytápění.

„V další fázi dojde k napojení výměníku na cirkulační okruh. Poté začneme spouštět vodu a sbírat data o charakteristice a parametrech tohoto vrtu,“ řekl ředitel pro ekologickou transformaci Veolie Energie Tomáš Groň.

Halda Přívoz
Haldy patří neodmyslitelně k Ostravě aneb Ostravští halďáci včera a dnes

Podle náměstka ředitele závodu Odra pro výrobu a ekologii státního podniku Diamo Václava Dorazila budou odborníci zkoumat, zda je halda schopná generovat teplo i do budoucna. „Máme i další úkol, a to je sanace této haldy. To znamená modelaci terénu a snížení výškové kvóty,“ dodává Dorazil.

Spolupráce s VŠB-TUO

Na zkoumání haldy v Heřmanicích se podílela i VŠB-TUO. „Naše univerzita se prostřednictvím svých pracovišť a odborníků podílela na přípravě testovacího vrtu a cirkulačního okruhu, včetně metodiky měření tepelné odezvy vrtu a identifikace rizik. Stěžejním úkolem je nyní měření a následné vyhodnocení výsledků. Spolupráci na projektu můžeme využít jak k výuce, tak k vědecko-výzkumné činnosti,“ vysvětlil Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Vzorky se podle Václava Dorazila z podniku Diamo budou odebírat následujících šest týdnů s tím, že výsledky měření budou zpracovány do konce roku. Podle jeho odhadů má halda objem asi 30 milionů tun uloženého materiálu.

Ilustrační foto
Z heřmanické haldy se práší dál. Teď se ale lidé bojí také hluku

Odval Heřmanice je jedním z nejstarších a zároveň nejrozsáhlejších míst, kde je uložena důlní hlušina z těžby černého uhlí v 19. a 20. století na Ostravsku. Jedná se o komplex důlních odvalů, který vznikal při hloubení Dolu Ida (Rudý říjen 1) a následně při těžbě uhlí a rozšiřování Dolu Heřmanice (Důl Stalin, Rudý říjen 2). Termickou aktivitu odval vykazuje už několik desítek let.