Halda Ema

Počátky kuželové haldy ve Slezské Ostravě sahají až do roku 1920. Ema je jednou ze dvou hald, které stále doutnají. Bílé obláčky dýmu, které z vrcholu haldy stoupají, jsou oblíbeným cílem turistů. Teplota uvnitř haldy dosahuje až 1500 stupňů Celsia. Při takto intenzivním hoření vznikají vzácné nerosty jako porcelanity a jaspisy. Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana, která stále prohořívá, je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva.

Halda Ema

Ema je třetím nejvyšším místem Ostravy. Tím prvním je kopec v Krásném Poli (334 metrů nad mořem), druhým pak vyvýšenina nad Hošťálkovicemi (318 metrů nad mořem).

Halda Přívoz

Přívozská halda nebo také halda Dolu Odra je umělý kopec vzniklý ukládáním hlušiny z těžby uhlí nacházející se nedaleko Dolu Odra v Přívoze.

Halda Přívoz

Ohraničena je Ostravicí, železniční tratí do Bohumína a ulicemi Muglinovskou a Teslovou. Jedná se o třetí největší haldu v Ostravě (první je halda Ema, druhá halda Dolu Heřmanice). Za desítky let její existence ji pokryly náletové dřeviny, především břízy.

Přestože je na haldu obtížný přístup, do strmého kopce, směrem od železnice, je díky své izolovanosti ideálním místem pro noční opékání. Přívozská halda (nazývaná Ostravany také Halda Ladislav) nabízí pohled na krajskou metropoli z její severní části.

Halda Hrabůvka

Halda Hrabůvka, též Stará halda, se nachází v jižní části Ostravy. Odval sloužil Vítkovickým železárnám pro ukládání strusky z hutní výroby.

Halda Hrabůvka

Halda sloužila také jako úložiště kovonosných a mořírenských kalů, zeminy a materiálů, které byly kontaminovány ropnými produkty při průmyslových haváriích a dopravních nehodách. Přestože je halda stále využívána pro svůj původní účel, v roce 2005 Česká inspekce životního prostředí rozhodla o sanaci celé Dolní oblasti Vítkovice včetně haldy Hrabůvka.

Po rekultivaci se uvažuje o využití prostoru pro vybudování sportovního areálu s golfovým hřištěm.

Halda Heřmanice

Tato halda vznikla navršením hlušiny z Dolu Heřmanice a nachází se v katastrálním území Slezské Ostravy v blízkosti Heřmanického rybníka.

Halda Heřmanice

Dělí se na tři části: nejzápadnější a nejstarší Karolina, střední Autoodval a východní dosud provozovaná část Svoboda. Halda Heřmanice je vedle haldy Ema jednou ze dvou hořících ostravských hald. Na jejích svazích lze spatřit stoupající dým, síru usazenou na kamenech, či dokonce zuhelnatělé pařezy. Přestože proces hoření probíhá uvnitř haldy, docházelo zde v minulosti i k otevřeným požárům, způsobených např. vznícením kořenů dřevin, které byly na haldě vysázeny v rámci rekultivace v 70. a 80. letech 20. století. Proto lze na tuto haldu vstoupit pouze na vlastní nebezpečí.

K tématu: Ostravští halďáci včera a dnes

Vztah mezi haldami a lidmi na Ostravsku má svoji historii, která sahá až k počátkům zdejšího průmyslu a těžby
Ostravské haldy jsou zvláštní svět, který existuje jen tak sám pro sebe a velmi ostře se odlišuje od každodenního života ve městě.

Je to podivná směs průmyslu a přírody, lidský zásah do krajiny, se kterým se příroda snaží vyrovnat. Snad také proto má prostředí hald své osobité kouzlo, svůj genius loci. Člověk, který se jednou projde po haldě, pak většinou haldy navštěvuje pravidelně.

Haldy byly místem, kde koncem 19. století žili halďáci lidé bez domova, oběti velké hospodářské krize ve 30. letech, pijáci denaturovaného lihu, kteří si na haldách dokonce založili vlastní stát. Důvod, proč se tehdejší bezdomovci usazovali právě na haldách, je zřejmý hořící kopce hlušiny či „bonbony" chladnoucí strusky vyvezené z železáren byly zdrojem tepla i v zimních měsících. Tuto společnost lidí z periferie, nazývanou brenpartyja (podle denaturovaného lihu brenšpiritus), popsal ostravský básník Věnceslav Juřina ve své novele Zpráva ze státu Halda.

Dnešní „halďáci" se od těch historických podstatně liší. Jsou jen návštěvníci, nikoliv obyvatelé.

Zatímco brenparťáky přivedla na haldy bída a pád na sociální dno, ti dnešní navštěvují haldy z kratochvíle, fascinováni jejich kouzelným prostředím.

Na každou haldu vede vyšlapaná pěšina, přestože vstup je většinou zakázán, a na každé haldě nalezneme alespoň jedno ohniště, které svědčí o tom, že se kolem něj někdo schází, aby se zahřál, pobavil s kamarády, opekl buřty a pokochal se netradičním výhledem na ostravskou krajinu. Není divu.

Haldy jsou jiný, podivně klidný svět, do kterého se člověk může uchýlit, když už je příliš nasycen všedním ruchem velkoměsta.

LUKÁŠ BALABÁN

 Přečtěte si také: Fenomén zvaný brenpartyja. I před sto lety v Ostravě zabíjel pančovaný alkohol 

Na haldě bude golf, ale i trasy na brusle a běžky