Předchozí dva roky fungoval Moravskoslezský kraj v krizovém režimu způsobeném šířením nemoci covid 19. Nyní je pandemie odsunuta na pozadí a vedení kraje musí řešit další složitou situaci – příchod uprchlíků z válkou sužované Ukrajiny. Jaké je to řídit kraj v takto složitých časech? A nezapomíná se kvůli tomu i na „běžné“ věci, které by měly zajištovat další chod a rozvoj tohoto regionu? O tom jsme se bavili s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem.

Pravidelně se zveřejňují čísla, kolik uprchlíku z Ukrajiny už se zaregistrovalo v jednotlivých krajích. Kolik ji ale skutečně zůstává u nás na severní Moravě a ve Slezsku?
Já můžu z dostupných čísel přesně říct, kolik lidí si v našem kraji požádalo o takzvané vízum strpění, ale na to, kolik Ukrajinců tady v kraji následně zůstává, se zatím nedá jednoduše odpovědět. Oni samozřejmě udávají i adresu, kde budou, ale my se pak už nedozvíme, zdali na té adrese skutečně zůstávají. Už jsem ale urgoval, že musíme vytvořit systém, který nám umožní sledovat, kde ten uprchlík je podle toho, kde zrovna bydlí. To jde nyní snadno zjišťovat u našich kapacit, které jim k ubytování poskytujeme, ale hůře v případech, kdy odcházejí bydlet k lidem do soukromí. Tato přesnější databáze se teprve připravuje.

Setkání s hejtmanem v Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích, 20 dubna 2022, Ostrava.
Dnešní Setkání s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem v Ostravě

Kolik Ukrajinců tedy přišlo do Moravskoslezského kraje a kolik jich našlo ubytování v rámci vašich kapacit?
Podle posledních údajů se u nás zaregistrovalo více než 16 tisíc Ukrajinců, nejvíce v Ostravě a na Frýdecko-Místecku. V našich zařízeních přes asistenční centra jich přitom bydlí přes čtyři tisíce. Pro srovnání – v Praze jich takto ubytovali přes šest tisíc, na druhém místě je Jihomoravský kraj, jenž zajistil ubytování necelým šesti tisícům uprchlíků. Z toho pohledu se dá říct, že jsme třetí největší ubytovatel uprchlíků v republice. Jak už jsem ale řekl – bez přesnějších dat i z jiných typů ubytování nevíme, kde všichni uprchlíci jsou a hůře se tím pádem přijímají různá opatření.

Co to jsou za zařízení, kde uprchlíky ubytováváte přes vaše asistenční centra?
To je přechodné bydlení, které jim kraj zajišťuje na ubytovnách v rámci našich příspěvkových organizací, patří tam i ubytovny od obcí nebo třeba nějaké nasmlouvané penziony a podobné objekty. Tady se předpokládá, že by zde měli být tito lidé ubytování zhruba tři měsíce, i když stále máme i dost volných kapacit. Je ale otázka, jak se situace bude dál vyvíjet a jak dlouho tady budou chtít zůstat například Ukrajinci z válkou nejpostiženějších oblastí. Pro trvalý přechod k nám už totiž budou potřebovat normální byty a taky to, abychom zahájili proces jejich integrace.

V pavilonu A na výstavišti Černá louka se otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), 8. března 2022 v Ostravě.
Ostrava, nová brána pro válečné uprchlíky. Černou louku zaplnili lidé z Ukrajiny

Je veškerá pomoc, kterou uprchlíkům poskytujete, velkým zásahem do krajského rozpočtu?
Je třeba říct, že tu pomoc neposkytujeme jen my, ale že to děláme ve spolupráci s hasiči, s dalšími městy a obcemi nebo také s organizací Adra a jejími dobrovolníky. Celé to teď pokrýváme z našeho rozpočtu, od vlády jsme zatím neviděli ani korunu. Ale nevnímám to jako fatální problém, protože to utáhneme. Už v období covidu jsme totiž jako hejtmani přišli s rozumným řešením, že jsme ustoupili od jednorázových kompenzací, ale prosadili jsem raději navýšení podílu na sdílených daních pro kraje i obce. Díky tomu jsme v loňském roce skončili dokonce s přebytkem v rozpočtu. Nešlo to tedy cestou nějakých dotací, ale tak, že co si tady vyděláme, to dostaneme. To mi přijde férové a hledání takové cesty pro pomoc krajům by se mělo otevřít i v této aktuální krizi.

Může být tato krize na druhé straně i novou příležitostí pro náš kraj, který se jinak dlouhodobě vylidňuje?
Já jsem o tom přesvědčen. To je ten důvod, proč teď třeba nemáme problém s kapacitami škol, které nám umožňují absorbovat děti uprchlíků. Je ale otázka, kolik lidí tady zůstane trvale. Navíc nemůžeme jen tak přebrat ty nejlepší lidi z Ukrajiny s tím, že tady začnou žít a pracovat. Nemůžeme jim vzít všechny lékaře a inženýry – Ukrajina je bude potřebovat. Zaměříme se tedy hlavně na ty, kteří se nebudou mít kam vrátit a nebudou mít jinou možnost, než zůstat u nás. Máme k tomu vytvořený speciální tým, který už takovým uprchlíkům hledá vhodné zaměstnání i bydlení.

Uzavřená pobočka Sberbank
Sberbank: Se stamiliony obce v Moravskoslezském kraji počítaly, projekty už běží

Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s Ukrajinci, kteří k nám přišli?
Uprchlíci, kteří zde přicházejí s igelitkou v ruce, se zajímají o to, kde můžou pracovat a bydlet. Nejsou to ekonomičtí uprchlíci, kteří tady přišli pro dávky, ale chovají se velmi slušně. Je pravda, že máme i pár okrajových zkušeností s několika nepřizpůsobivými uprchlíky, ale zdůrazňuji, že těchto problematických lidí je proti celkovému počtu Ukrajinců u nás naprosté minimum.

Uprchlické krizi předcházelo dvouleté období boje s covidem. Jak se kvůli tomu změnilo fungování kraje a co vše je od té doby jinak?
Je to skok z jedné z krize do druhé, ale ta první také ještě neskončila. Pořád u nás máme za týden kolem dvou tisíc pozitivních lidí s covidem. My ale musíme řešit všechny věci tak, aby kraj normálně fungoval dál. Museli jsme se s tím vypořádat tak, že ty krize přinesly spoustu práce navíc pro mnoho lidí, ale díky tomu všechno běží a krajský úřad nadále zajišťuje a řeší vše, co má. Z ničeho jsme tedy kvůli covidu ani kvůli uprchlíkům neslevili. Pořád se staráme i o sociální služby, školství, sport, dopravu nebo o zdravotnictví…

Snímek z archivního cvičení Safeguard na Letišti Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově.
Byl by návrat vojáků do Mošnova přínosem? Není aktuální, ale budí silné emoce

Jak vnímáte to, že už skončily téměř všechny proticovidová opatření?
Chápu, že jsou čísla lepší, že přichází jaro a že se sundávají roušky, od kterých už si lidé chtějí odpočinout. Co ale nechápu je to, že už se vůbec neočkuje. To vidím jako riziko, protože se pořád objevují nové mutace. Uběhne léto a podzim pak může být zase kritický, když ještě vezmu v potaz, že tady máme další tisíce lidí navíc z Ukrajiny, kteří jsou málo proočkování. To, že se už téměř nikdo neočkuje, zkrátka vnímám jako chybu, která je riziková a může se nám nevyplatit. Pořád tady na covid umírají lidé a nemůžeme si říkat, že je to za námi!

Takže i když covid není téma číslo jedna, kraj je v tomto ohledu stále připraven „na značkách“?
Ano, my jsme pořád takzvaně ve stand-by režimu. Máme už ty věci kolem těch našich opatření nastavené, takže nevidím problém do toho zase naskočit. Ale každý systém má své fyzické možnosti a limity, a proto upozorňuji na to průběžné očkování, abychom pak nebyli zahlceni tím, že zase budeme muset očkovat za den přes dvacet tisíc lidí, což by bylo nad naše možnosti.

Majitel nápojářského gigantu Kofola Jannis Samaras.
Majitel Kofoly Jannis Samaras: Válka oživila zkušenost mé řecké rodiny

Pojďme se podívat více dopředu. Do Moravskoslezského kraje má v následujících letech přitéct 19 miliard korun z Evropské unie na takzvanou transformaci uhelného regionu. Co od toho očekáváte a jak by se měl tento region i díky těmto zmíněným penězům proměnit?
Jsem rád, že se i tyto věci posouvají kupředu. Máme připravených třináct strategických projektů, které se dají rozdělit do různých kategorií. Některé řeší soběstačnost v oblasti energií, další pak využití území, které tady zůstává po dolech. Dále se zaměřujeme na podporu vzdělávání, kde chceme například vybudovat technologickou akademii, která by vzdělávala i učitele, aby znali nejmodernější technologie a uměli je pak dětem vysvětlit. Stejně tak chceme podpořit vzdělávání v oblasti podnikání, protože to se na našich školách moc neučí a my přitom potřebujeme dobudovat a posílit řetězec malých a středních podniků. A pak je ještě samotnou kapitolou podpora vzdělávání pro oblast automobilového průmyslu, v němž také dochází k razantním změnám.

Jak je na tom projekt Černé kostky jako nového sídla vědecké knihovny, který už se na kraji řeší několik volebních období a nyní je také zahrnut právě mezi projekty usilující o dotaci v rámci transformace regionu?
Ten jsme předefinovali na centrum digitalizace a inovací. Je tam pořád zajištěna funkce Moravskoslezské vědecké knihovny, ale nově už je to centrum, které má mnohem širší využití. Inspirovali jsme se v Dejvicích, kde je Národní technická knihovna, a tam už to není jen o knihách, ale i tom, že se tam konají různé workshopy a setkání, funguje to jako komunitní centrum.

Vizualizace Černé kostky.
Budou stát miliardy. 13 strategických projektů Moravy a Slezska pod drobnohledem

Těch 19 miliard je přitom jen část z toho, co tyto strategické projekty budou stát. Další peníze do nich bude muset „nalít“ kraj nebo třeba soukromí investoři, kteří jsou do některých z nich zapojeni…
Ano, těch peněz na tyto projekty bude potřeba daleko více, celková hodnota těch třinácti strategických projektů byla vyčíslena na 26 miliard korun. Ale pozor, ty projekty se ještě budou muset přihlásit od výzvy, která na to bude vypsaná, a pak až se to bude hodnotit. A to budou dělat ti, kdo ty peníze budou dávat, takže je samozřejmě možné, že některé z těchto projektů neuspějí. Ale my máme v zásobě nachystány i další projekty, které sice nejsou zařazeny mezi ty strategické, ale také jsou pro kraj důležité a můžeme s nimi o dotace žádat.

A jak to je termínově – kdy se budou ty dotace schvalovat a do kdy by pak měly být schválené projekty realizovány?
Nejprve se musí schválit operační program spravedlivé transformace a pak budou zveřejněny první výzvy na podávání projektů, což by mělo být letos v září. Pak bude probíhat zmíněné hodnocení a když se ty věci schválí, tak se hned začnou postupně profinancovávat. Hotové by pak měly být do roku 2027.

Důl ČSM sever ve Stonavě.
Těžba uhlí na Karvinsku zatím nekončí. I kvůli válce na Ukrajině

Jak všechny ty chystané projekty z vašeho pohledu změní Moravskoslezský kraj?
Řekněme si na rovinu, že to, o čem se teď bavíme, je transformace pouze části tohoto regionu. My si chceme v rámci tohoto programového období celkem sáhnout až na sto miliard korun. Těch 18,9 miliardy je určeno na to, jak se odpoutat od uhlí a nahradit ho něčím novým, což je pro nás klíčové. Ale samozřejmě jsou tady další miliardy z jiných zdrojů, které se budou týkat podpory zdravotnictví nebo byznysu. Chceme zkrátka získat pro tento kraj až sto miliard z evropských zdrojů, ale ty peníze se budou muset doložit dalším spolufinancováním, budou se do toho muset zapojit i firmy. Pro proměnu a zlepšení image našeho kraje je to potřeba.

Zlepšit povědomí o našem kraji pomáhá i turistický ruch. Co děláte a chystáte v této oblasti?
V roce 2016 jsme definovali turistický ruch jako důležitý prvek pro rozvoj kraje a zejména pro oblasti, které jsou z toho pohledu atraktivní, ale přitom v dané době zaostávaly. To bylo především Bruntálsko a Osoblažsko. Tam byla největší míra nezaměstnanosti, což se naštěstí změnilo i díky tomu, že se právě tam podpořila celá řada turistických projektů. Beskydy byly vždycky blízko Ostravy a měly to trochu lepší, ale i tam vznikají projekty, které by tu oblast měly turisticky posunout někam dále. Je potřeba přijet tady a podívat se, protože zde jsou zajímavé věci jak pro milovníky hor, tak pro ty, kdo obdivují naše historické dědictví.

Areál Dolu Frenštát v polovině února 2022.
Těžba v Beskydech? Takto to nyní vypadá s likvidací Dolu Frenštát

Jak úspěšné jsou různé projekty, které tady mají přilákat turisty?
Ten nejznámější je Technostrasa, která spojuje zdejší zajímavá místa, které lidé jinde nevidí. Díky takovýmto projektům u nás lidé zůstávají několik dní, cestují po celém kraji, nebo se i opakovaně vracejí, takže je považují za úspěšné a důležité. Teď startuje nový projekt Pojez fest, který zase bude zaměřen na dnes atraktivní gastro turistiku, takže věřím, že bude rovněž úspěšný. Považují to za ohromně důležité nejen pro turisty, ale i pro zdejší lidi, protože aby se jim tady dobře žilo, musí zde mít nejen dobrou práci, ale i dostatek zábavy a volnočasového vyžití.

Na závěr se v této souvislosti musím zeptat, jak vidíte další buducnost mošnovského letiště, který má na rozvoj kraje nejen z pohledu turismu taky vliv?
Začala lítat pravidelná linka do Varšavy a společnost LOT, která ji provozuje, je spokojená. Pořád platí, že v Mošnově bude hlavně v létě hodně charterových letů na letní dovolené. Ale hodně dynamicky narůstá nákladní letecká doprava, která vydělává a díky které bychom si mohli dovolit sponzorovat další pravidelné linky pro osobní dopravu. Takže věřím, že když se bude i nadále dařit cargo dopravě, tak přibude spojů nejen do Varšavy, ale i na další důležitá letiště, ze kterých se dá cestovat dál do světa, a naopak i z celého světa k nám. Kritickou fázi jsme podle mě překonali a letiště má našlápnuto k tomu, aby úspěšně fungovalo.

POZNÁTE JE? Vzdušní obři nad Ostravou. Díky těmto kolosům letiště trhlo rekord.
POZNÁTE JE? Vzdušní obři nad Ostravou. Díky těmto kolosům letiště trhlo rekord
Online reportáž