Až sto nových pracovních míst v následujících nejméně deseti letech, podstatné zlepšení životního prostředí a odstranění pravděpodobně největší ekologické zátěže ve městě i celém kraji.

Tyto výsledky má přinést sanace Heřmanické haldy, kterou začátkem týdne zahájili stavbou homogenizační linky na separaci hlušiny.

NABÍDKA PRÁCE PRO HORNÍKY A ÚPRAVÁŘE

Haldu spravuje státní podnik DIAMO, jenž v souvislosti s tímto projektem za čtvrt miliardy korun uvažuje o přijetí deseti lidí. Třikrát tolik pracovních příležitostí pak avizuje Ostravská těžební, tedy firma, která bude samotnou linku provozovat. A následné provozy (například výroba pelet v Krnově) či služby by měly zajistit obživu dalším desítkám uchazečů o práci.

Rozloha, kterou zabírá odval v Heřmanicích, kde vyváželi hlušinu už od půlky předminulého století při hloubení jámy Ida, je asi pětašedesát hektarů. To odpovídá 14 pražským Václavským náměstím.

„Shodli jsme se, že upřednostníme propuštěné z OKD, zkušené horníky, báňské úpraváře. Ty považujeme za nejvhodnější kandidáty," informuje Josef Gajda, generální ředitel a předseda představenstva Ostravské těžební.

Homogenizační linka s výkonem 350 tun za hodinu je podle něj pilotním projektem a vyřeší nejproblematičtější část sanace. Totiž likvidaci endogenních požárů.

„Hlušinu vyseparujeme procesem takzvané mokré úpravy, jenž definitivně eliminuje riziko hoření. Naše zařízení, na jehož vývoji spolupracovali odborníci z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, představuje špičku ve světovém měřítku. Pracovat bude s uzavřeným vodním kalovým okruhem šetrným k životnímu prostředí. Separát v podobě kameniny a uhelné hmoty najde komerční využití ve stavebnictví či energetice, " říká Gajda.

ZMIZÍ PRACH I ZÁPACH Z HOŘÍCÍHO ODVALU

Právě přírodě, lidem i zvířatům (negativní zkušenosti s ní mají dokonce v zoologické zahradě) znepříjemňuje Heřmanická halda život nejvíce.

Rozloha, kterou zabírá odval v Heřmanicích, kde vyváželi hlušinu už od půlky předminulého století při hloubení jámy Ida, je asi pětašedesát hektarů. To odpovídá 14 pražským Václavským náměstím.

„Vykazuje termickou aktivitu. Podobné je to na haldách Ema či Hedvika, kde procesy hoření doznívají. Heřmanický odval ovšem hoří s různou intenzitou viditelnou i na povrchu už více než dvacet let a obtěžuje prachem i zápachem. Naším cílem je tyto nejrizikovější faktory postupně odstranit a celou lokalitu připravit pro rekultivaci a další využití," pokračuje Tomáš Rychtařík, generální ředitel státního podniku DIAMO.

Ten zároveň připomíná, že DIAMO bojuje s endogenními požáry Heřmanické haldy dlouhou dobu. Nicméně ani částečná rekultivace s vysazením patnácti tisícovek stromů a keřů s cílem vytvoření filtračního „zeleného valu" nepomáhá. „Nejúčinnějším řešením se ukazuje likvidace termicky aktivních míst odtěžením," vysvětluje Rychtařík.

HALDU UŽ KDYSI SNÍŽILI PRO LEPŠÍ PROUDĚNÍ VZDUCHU

V praxi to znamená separaci asi třiceti milonů tun hlušiny navršené na haldu

s průměrnou výškou dvaceti až třiceti metrů. „A to se před osmatřiceti lety rozhodlo o snížení výšky kóty odvalu kvůli intenzivnějšímu provětrávání Ostravské kotliny. Dříve činila maximální výška sypného kužele v Heřmanicích až sedmdesát metrů," podotýká mluvčí DIAMO Jana Dronská. Vůbec nejhorší stav je, jak doplňuje, ve východní a střední části haldy, kde není možné vznik, vývoj a šíření požáru předvídat, natož mu předcházet.

ANKETA: Jak vnímáte sanaci Heřmanické haldy?

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu: Pro mne znamená zahájení stavby této linky tři podstatné skutečnosti. Zaprvé je zde možnost využití suroviny z odvalu. Zadruhé partnerství soukromé sféry a veřejného sektoru pomůže vyřešit ekologickou zátěž po těžbě. A zatřetí to bude znamenat udržitelnost zaměstnanosti, tedy pomoc lidem, kteří přijdou o práci, například propuštěným z OKD.

Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje: 
Doufám, že zmizí enormní zátěž pro Slezskou Ostravu i okolí. Nevzhledná lokalita by se mohla po sanaci a rekultivaci proměnit v oddychovou zónu, část materiálu z haldy by se dala využít k úpravám terénu průmyslové zóny v Hrušově, kam přinesou noví investoři další pracovní místa.

Tomáš Rychtařík, generální ředitel DIAMO: 
Pro nás to znamená velmi zvláštní způsob sanace. Našim úkolem bude prakticky haldu jen rozebrat a předat materiál na linku. Potom dostaneme vyseparovaný zbytek, který nepůjde komerčně využít. Tato cesta znamená úspory v řádech miliard korun.

Josef Gajda, generální ředitel Ostravské těžební: 
Na projektu jsme pracovali posledních více než pět let. Důležité je, že jsme našli společnou řeč se státním podnikem DIAMO. Linka je naší pilotní, podobné bychom chtěli postavit i v Rumunsku či Bulharsku.


Radek Lukša