„Metan, celé je to tu poddolované!“ spekulují rybáři nad příčinou úhynu tisícovek ryb. Nevylučují ani vliv Heřmanické haldy v sousedství, respektive jedů kumulovaných léta v této ekologické zátěži. Mrtvé tvory každopádně z vody tahají, dávají do přepravek a odvážejí ke spálení.

„Už jich bylo deset metráků,“ říká správce Vlastimil Raška, jenž na „Heřmaňoku“ hospodaří. Vyzývá také vlastníky posedů a sportovní rybáře, aby neváhali a začali následky katastrofy likvidovat možná co nejdříve vlastními silami. A věří, že s ochlazováním a obměnou vody se situace zlepší.

„Panují vysoké teploty, střídají se hodnoty tlaku a s tím přicházejí i výrazné propady obsahu kyslíku ve vodě. A do toho ještě vstupuje přemnožený karas obecný. Letos jeho výskyt zřejmě kulminuje a není v našich silách obrovská hejna této plevelné ryby omezovat,“ uvádí ke zkáze Raška.

Smrtící kombinaci více faktorů potvrzuje i Severin Kaděrka, ředitel moravskoslezské sekce Krajské veterinární správy: „Svou roli hrají jak povětrnostní podmínky, tak stav vody.“ Přemnožené zahnívající řasy, ohromné počty ryb či vysoké teploty – všechno vede k úbytku potřebného kyslíku.

I odborníci z Povodí Odry se přiklánějí k mínění veterinářů: Voda v „Heřmaňoku“ není dostatečně obohacována kyslíkem, „Kolegové z místa nezjistili příznaky žádné nákazy ani onemocnění,“ podotýká Kaděrka s tím, že veterinární správa správci nařizuje uhynulé ryby likvidovat v kafilérii.

„Vylučujeme souvislost s důlní činností!“ vzkazují oslovení experti z Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a DPB Green Gas Paskov. Právě poslední uvedený subjekt v Heřmanickém rybníku hlídá i slanost přitékající důlní vody.

„Se salinitou vody z dolu kdysi problémy byly a metan se vyskytuje také, probublává ze dna všech rybníků. Aby vytěsnil kyslík, muselo by ho být obrovské množství. Kdyby se uvolnil z velké průrvy, to by spíše zmizela voda z Heřmaňoku do podzemí, než by udusil ryby,“ tvrdí báňští experti.

Nemoci, které postihují ryby nejčastěji: