HISTORIE

Svědek věrozvěstů

Jde o starodávnou ukázku skvělé kamenické práce. Starosta, kterým byl v té době František Foltin, a městští radní v dopise tvrdili, že vzácná křtitelnice pochází z doby, kdy na Moravě působili věrozvěsti Cyril a Metoděj, tedy relativně nedlouho po roce 863.

Takové tvrzení bylo jistě velmi odvážné, ale Ostravští se odvolávali na moravskou kroniku kněze Jana Středovského, někdejšího faráře v Pavlovicích u Dřevohostic, což je asi na půl cesty mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem. Středovský to ve svém díle tvrdil s velkou jistotou. Avšak ani pozdější snahy historiků tvrzení tohoto faráře doložit fakty se nesetkaly s úspěchem, ba víc – prokazovali, že křtitelnice je rozhodně mladší.

Proto je překvapivé zjištění, že Ostravští tak vzácnou relikvii darovali v roce 1905 s lehkým srdcem kostelu ve Frýdlantu nad Ostravicí. A tam ji také můžeme v současné době nalézt. Stojí po pravé straně kostelní lodi, asi deset metrů od oltáře. Jde opravdu o dokonalou ukázku řemeslnické práce, křtitelnice je kryta žlutě a světle zeleně smaltovaným poklopem, rovněž v pečlivém uměleckém provedení.

K tomu jen na okraj, že Frýdlant nad Ostravicí je historicky spjat s Ostravou. Od roku 1620 zde byla v činnosti jedna z nejvýznamnějších hutí v rakouském mocnářství. V době, kdy patřila zdejší huť olomouckému arcibiskupství, byly provozy rozšířeny do Vítkovic a výroba železa v nich začala v roce 1828. Což je přesně sto let po zmíněném dopise Ostravských do Brna. Vítkovice znamenaly konec zdejší hutě, která začala fungovat výhradně jako slévárna.

Staré ostravské mýty

Kněz Jan Jiří Ignác Středovský byl jedním z prvních historiků Moravy a jeho dílo je charakteristické také podporou cyrilometodějského mýtu. Vzhledem k tehdejšímu stavu historie jako vědy nelze Středovskému nic vyčítat, jeho dílo je jinak velmi cenné. Z tohoto důvodu se nelze shovívavě usmívat nad tvrzeními, která v dopise rytíři Hofferovi ostravští radní napsali.

Jako další pamětihodnost vyzvedli kostel v Nové Vsi, o kterém jsou písemné záznamy již z roku 1443, s nímž byly spojeny divy a zázraky. Stojí v části zvané U Hrůbků nedaleko řeky Odry, kde podle lidových pověstí měli být zabiti nevinní řeholníci. Pověst má několik variant, první vraždy se měli dopustit v 15. století husité, kteří napadli tři františkány mířící do Opavy.

Jiná varianta tvrdí, že zde byli zavražděni dva benediktinští mniši z kláštera v Orlové, kteří v roce 1561 prchali před evangelickými pronásledovateli. Ostravský kronikář Alois Adamus se přiklání ve svém díle k první verzi, že zde tedy přišli o život tři františkáni a událost se stala v 15. století.

Nejstarší pohled

V dopise se také tvrdilo, že Moravská Ostrava je nejstarším městem v hukvaldském panství, což ale bylo nepřesné, v tehdejších vrchnostenských hranicích bylo starší město Příbor.

Najdeme zde i připomínku, že město leží téměř u slezských hranic. K odeslanému textu byla přiložena kresba s datací 1728, kterou snad nakreslil městský písař Ferdinand Palhon. Znázorňuje Moravskou Ostravu ze slezskoostravského Jaklovce. Jde o nejstarší zachycený pohled na naše město.