Růst počtu obyvatel Moravské Ostravy vedl k tomu, že jediný farní kostelík svatého Václava se v druhé polovině 19. století stal velikostí zcela nedostačující, navíc byl zchátralý. Při pobožnostech muselo hodně lidí stát venku. V určitých intervalech byly v kostele dokonce bohoslužby zakázány. Stavba nového kostela se jevila jako nezbytnou.

RADNÍ VÁHALI

Zastánci stavby nového chrámu vznášeli i takové argumenty, že alkoholismus, prostituce a zvyšující se zločinnost ve městě jsou důsledkem klesající zbožnosti obyvatel, kteří nemají možnost řádně se věnovat pěstování víry, neboť není kde. Obecní výbor naléhal v roce 1877 na radní města, aby byl postaven nový kostel. Vybráno bylo místo na tehdejším přívozském předměstí. Olomoucká diecéze se stavbou souhlasila a projevila přání, aby byl projekt nového svatostánku svěřen Gustavu Merettovi, stavebnímu řediteli arcibiskupské projekční kanceláře.

Ten pak představil velkolepý návrh, přičemž se nechal inspirovat římskou katedrálou Santa Maria Maggiore. Zamýšlená stavba ovšem představovala obrovské finanční náklady, takže zastupitelé Moravské Ostravy váhali. Ale nakonec se toto centrum duchovního života stalo chloubou města.

Meretta vycházel z koncepce starokřesťanských bazilik s neorenesančními detaily. Vnitřní prostor je obrovský a může pojmout až 4000 věřících, je druhý největší na Moravě, a to hned po bazilice na Velehradě. Meretta zemřel v roce 1888, takže návrhy interiérů vytvořil vídeňský architekt Max von Ferstel. Nicméně velmi zajímavé jsou kazetový strop, sochářská díla v průčelí a zvláště pak oltář z roku 1954. Jeho autorem je pražský architekt Jaroslav Čermák. Oltářní malba je dílem významných představitelů českého moderního umění Mikuláše Medka a Václava Boštíka.

SLAVNÉ VYSVĚCENÍ

Kostel byl z velké části hotov již koncem května 1889 a u veřejnosti budilo rozestavěné dílo velký zájem, věřící se k němu chodili o nedělích modlit. Slavnostní vysvěcení provedl olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 22. září 1889. Následně byla udělena svátost biřmování nezvyklému počtu občanů, 3500 jich bylo z Moravské Ostravy a 1500 z přilehlých obcí.

Město se ovšem impozantní stavbou značně zadlužilo, což byl také důvod, proč největší iniciátor stavby Anton Lux přišel o starostenské křeslo. Je zajímavé, že finanční dary poskytli také židovští podnikatelé svobodný pán Rothschild a bratři Gutmannové. Náklady na stavbu činily 368 tisíc zlatých, z toho 33 tisíc zlatých stály úpravy interiérů a mobiliář.

V paměti věřících je stále událost z 29. srpna 1944, což byl den velkého spojeneckého bombardování. Kněz Josef Nejedlý se po celou dobu náletu modlil k Panně Marii Svatohostýnské, aby byl kostel ušetřen. Bomby zničily nedaleký Německý dům, německou reálku, ale kostel zůstal beze škod. Kněz Nejedlý pak nechal ulít sádrovou sochu zmíněné hostýnské patronky, která je umístěna v sakristii.

Po roce 1996 se stala Ostrava sídlem ostravsko-opavského biskupství a bazilika byla povýšena na katedrálu. Před patnácti lety byla zahájena generální rekonstrukce střechy, věží, krovů, soch, oken, dveří, fasády, podlahy, lavic, osvětlení a dalších věcí. Náklady přišly na 60 milionů korun.