Jejich sousedem je ArcelorMittal Ostrava, huť, která figuruje dlouhodobě na předních pozicích žebříčku znečišťovatelů. Přesto si lidé z Radvanic a Bartovic v zimním období dokážou výrazně zhoršit ovzduší také sami. Jak? Neekologickým vytápěním svým domků.

„V prosinci jsme udělali v Radvanicích a Bartovicích už dvě kontroly lokálních topenišť v rodinných domech metodou měření tmavosti kouře podle Ringelmanna. Kontrola byla provedena studenty Pedagogické fakulty Ostravské univerzity,“ řekla Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch, které vznik takzvaných komínových hlídek iniciovalo.

Při prvním měření v sobotu 10. prosince hlídka narazila na šest domků, jejichž majitelé přikládali do kotlů něco, co nemá s ekologickým vytápěním vůbec nic společného. O týden později pak narazili na dva domkaře, z jejichž komínů se na sousedy valil tmavý a smradlavý kouř.

„Chtěli jsme ukázat politikům, že takové kontroly lze dělat už nyní. Akce má navíc má dobrý psychologický účinek. Když nás domkaři viděli, tak někteří přestali topit svinstvem. Budeme to proto opakovat, až udeří větší mrazy,“ konstatovala dále Skýbová.

Fotogalerii „obecních špindírů ovzduší“ zveřejňuje sdružení Vzduch na svých webových stránkách. Od komínových hlídek si slibuje, že donutí lidi, aby šli do sebe a začali topit tak, aby svému okolí neškodili. Uvažuje se navíc i o tom, že by se projekt rozšířil do jiných ostravských obvodů.

Komínová hlídka je na jedné straně forma jakéhosi biče. Ve stejné době Moravskoslezský kraj zveřejnil, že už má připravený i „cukr“.

Rada kraje v minulém týdnu schválila podmínky dotačního programu s názvem Ekologizace kotlů na tuhá paliva v Moravskoslezském kraji, který je vytvořen ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.

„Na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji je nyní k dispozici dvacet milionů korun,“ přiblížil náměstek hejtmana pro životní prostředí Miroslav Novák. Podle jeho dalších slov se nyní lokální topeniště podílejí na celkových krajských emisích prachu necelou jednou třetinou, přičemž toto celkové množství prachu je zhruba sedm tisíc tun.

„Současným pilotním programem si chceme ověřit, jestli bude o dotace mezi obyvateli Moravskoslezského kraje zájem. Osobně věřím, že zájem bude, ekologičtější způsob vytápění by totiž v regionu vedl ke snížení celkových emisí o desítky tun ročně a my jsme do budoucna připraveni objem dotací až zdesetinásobit,“ doplnil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Podrobné podmínky programu jsou zveřejněny na webových stránkách Moravskoslezského kraje i ministerstva životního prostředí.

Měření podle Ringelmanna

Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannovy stupnice.

Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí ze vzdálenosti 150 až 400 metrů od pozorovaného komína. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Při každém měření se provádí třicet odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí pět sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů. Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř z komína tmavší než 2. stupeň.